Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
Rutte během svého projevu vyzval k „transatlantické revoluci v obranném průmyslu“ a zbrojním společnostem vzkázal, aby při svých investicích více riskovaly. „Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil před zástupci průmyslu i států Aliance. „Průmysl ve všech zde zastoupených zemích musí být připraven více riskovat. Poptávka existuje a vy to víte,“ dodal s tím, že poptávku je třeba přeměnit ve skutečné obranné schopnosti.
Generální tajemník NATO znovu zopakoval, že od loňského summitu Aliance v Haagu se podařilo dosáhnout významných úspěchů. Zmínil zejména fakt, že evropské členské státy NATO a Kanada vynaložily v roce 2025 na obranu v reálném vyjádření o devadesát miliard dolarů více než v roce 2024, čímž celkové výdaje vzrostly na více než 570 miliard dolarů, tedy o dvacet procent.
„Posouváme se správným směrem, ale je potřeba toho dělat více, rychleji a společně,“ apeloval Rutte. Obranné schopnosti jsou podle něj potřeba nyní, vyžaduje si to bezpečnosti situace ve světě. V této souvislosti zmínil zejména fakt, že Rusko dává téměř polovinu svého rozpočtu na posílení své vojenské mašinérie a na vedení války proti Ukrajině. Stejně tak modernizuje svou armádu i Čína a také Severní Korea. „Ukažte lidem, že jste schopni je bránit,“ vzkázal generální tajemník NATO zástupcům spojeneckých zemí.
NATO posílí letecké kapacity a koupí nové průzkumné stroje
Aliance podle Rutteho zahájí provoz strategické letecké přepravní flotily transportních letounů A400M a spojenci rovněž nakoupí až deset průzkumných letounů Saab GlobalEye, které nahradí stárnoucí flotilu letounů AWACS. Generální tajemník rovněž uvedl, že Aliance rozšíří svou stávající flotilu tankovacích a transportních letounů A330 MRTT o jeden další stroj. Šéf NATO také informoval, že spojenci pořídí až pět výškových průzkumných dronů Northrop Grumman MQ-4C Triton. Záměr jejich nákupu stvrdily podpisem dopisu o záměru Norsko, Finsko, Německo a Dánsko.
Jde o vůbec první pořízení dronů Triton v rámci NATO. Tyto stroje doplní současnou flotilu zpravodajských, průzkumných a sledovacích dronů RQ-4D Phoenix, které jsou rozmístěny na letecké základně Sigonella v Itálii. Drony Triton i Phoenix budou využívány v rámci pozemního průzkumného programu Severoatlantické aliance.
Generální ředitel společnosti Saab Micael Johansson následně upřesnil, že budou schopni zahájit dodávky letounů Saab GlobalEye v roce 2030, pokud s nimi Aliance rychle uzavře smlouvu. Dodal, že konečná cena zatím nebyla dohodnuta, ale měla by se pohybovat přibližně mezi 400 a 450 miliony dolarů za jeden letoun.
Do mnohonárodní iniciativy týkající se transportních letounů se zapojily Belgie, Chorvatsko, Francie, Polsko, Španělsko, Turecko a Británie. Jejím cílem je řešit nedostatky ve strategických leteckých přepravních schopnostech evropských spojenců prostřednictvím budoucího vytvoření mnohonárodní flotily založené na vojenských letounech Airbus A400M.
„Výběr letounu A400M pro tuto mnohonárodní flotilu potvrzuje jeho klíčové schopnosti pro strategickou leteckou přepravu. S více než 135 letouny v provozu a více než 270 tisíci nalétanými hodinami se A400M stal páteří vojenské letecké mobility největších evropských zemí NATO,“ citovala agentura Reuters předsedu společnosti Airbus Defence and Space UK Bena Bridge.
Představení nových dohod doprovázela hudba a často i videoprojekce. Na pódium postupně za Ruttem přicházeli zástupci jednotlivých spojeneckých zemí a dotyčných společností. Na obří obrazovce za nimi se přitom promítala celková hodnota jednotlivých dohod.
„Musíme toho udělat více,“ apeloval Rutte. Vystoupil i Zelenskyj
„Můžeme toho dokázat více, když budeme postupovat společně. A musíme toho udělat více,“ apeloval generální tajemník NATO. „Spojenci vytvářejí nové nadnárodní nákupní koalice. To nám pomůže získat více schopností, které potřebujeme v celé řadě oblastí,“ dodal.
Další iniciativy se týkají obrany proti dronům a kritických surovin. Spojenci se dohodli, že v příštích pěti letech investují více než čtyřicet miliard dolarů do schopností obrany proti dronům. „Společně budujeme dronovou alianci a učíme se z reálných zkušeností Ukrajinců z bojiště,“ sdělil Rutte.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Fóru obranného průmyslu sdělil, že Ukrajina je schopna zachytávat ruské drony Šáhed s více než devadesátiprocentní úspěšností. „To znamená tisíce ruských útočných dronů, které každý týden sestřelujeme. A při vší úctě k ostatním – žádná jiná země nemá kapacitu bránit se útočným dronům v takovém rozsahu jako my. Realita války nás přinutila takové kapacity vybudovat,“ zdůraznil.
Zelenskyj rovněž evropské spojence vyzval, aby urychlili úsilí o vytvoření vlastního systému protiraketové obrany. Evropa podle něj potřebuje dostupný a sériově vyráběný systém protibalistické obrany co nejdříve. Protivzdušnou obranu potřebuje podle Zelenského posílit rovněž Ukrajina. Partnery proto ve svém projevu požádal o další pomoc. Jedná se podle něj o poslední významnou výhodu Ruska. „A jak jsme viděli ve válkách na Blízkém východě a v oblasti Perského zálivu, jde o problém globálního významu,“ dodal.
Ve své řeči ukrajinský prezident rovněž poděkoval spojencům, kteří podporují členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Následně se z pódia přišel pozdravit s Ruttem, který seděl hned v první řadě společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Hned vedle nich seděl i český premiér Andrej Babiš (ANO), s nímž si Zelenskyj rovněž podal ruku.
Přítomen byl také prezident Petr Pavel. Ten sdělil, že s ukrajinskou hlavou státu neměl příliš času na diskusi. Zelenskyj podle Pavla ocenil českou muniční iniciativu a její význam pro ukrajinskou obranu s tím, že by bylo třeba udržet její pokračování ve stejných objemech jako dosud.
Spojenci se v úterý také zavázali spolupracovat při pořizování, skladování, přepravě a správě zásob klíčových obranných materiálů. Do této iniciativy se zapojí Belgie, Kanada, Dánsko, Finsko, Řecko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko a Turecko. „Potřebujeme stabilní dodávky těchto materiálů,“ dodal Rutte. Podobné iniciativy podle něj ukazují, že spojenci věří, že společný přístup pomáhá posilovat bezpečnost.
Veškerá oznámení se odehrála na úvod Fóra obranného průmyslu, které se konalo na okraj summitu NATO v Ankaře. Lídři NATO měli během úterního dne v plánu představit zbrojní dohody v hodnotě desítek miliard eur ve snaze ukázat, že vyslyšeli americké výzvy k vyšším výdajům na obranu Evropy, a to ještě před samotným večerním zahájením summitu, kterého se účastní i prezident USA Donald Trump.
Británie a Nizozemsko podepsaly dohodu o vojenských lodích za 2,4 miliardy liber
K uzavření dohody ale došlo i mimo Fórum obranného průmyslu. Britská vláda v tiskové zprávě informovala, že britský premiér Keir Starmer a jeho nizozemský protějšek Rob Jetten podepsali dohodu o námořním partnerství v hodnotě 2,4 miliardy liber (zhruba 68 miliard korun), na jejímž základě vznikne nová generace obojživelných transportních lodí pro ozbrojené síly obou zemí. Oba státy chtějí rovněž společně chránit kritickou podmořskou infrastrukturu a odrazovat hrozby v severním Atlantiku a v oblasti Arktidy.
Plavidla budou postavena podle nizozemského návrhu v britských loděnicích za účasti nizozemského průmyslu. Dohoda má podle britské vlády podpořit stovky pracovních míst ve Spojeném království pro vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.
Nové lodě se mají stát páteří posílených britsko-nizozemských obojživelných sil, přičemž každá země bude provozovat čtyři plavidla. Lodě o délce 160 metrů a výtlaku patnáct tisíc tun budou moci přepravovat vojáky, techniku i bezpilotní letouny. Letové paluby budou uzpůsobeny pro drony a autonomní raketové systémy. Partnerství má rovněž rozšířit průmyslovou a vojenskou spolupráci v oblasti autonomních technologií, dodala Downing Street 10.
Britský ministr obrany Dan Jarvis označil dohodu za další krok k posílení společných obojživelných sil obou spojenců v NATO i ve Společných expedičních silách. Uvedl, že britské a nizozemské jednotky budou používat stejnou techniku, společně cvičit a v případě potřeby budou schopny společně bojovat. Podle něj partnerství přispěje k bezpečnosti obou zemí i celé Evropy.
„Smyslem tohoto partnerství není pouze stavba lodí, ale také zajištění dlouhodobé bezpečnosti jak pro Spojené království, tak pro Nizozemsko, a tím i toho, že budeme schopni udržet si náskok před hrozbami budoucnosti,“ prohlásil britský premiér Starmer.
Nová dohoda podle Londýna navazuje na více než padesát let spolupráce britsko-nizozemských obojživelných sil, které britská vláda označuje za nejdéle fungující integrované vojenské uskupení v Evropě.
