Británie vyšle válečné lodě a stíhačky do Arktidy

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.

Británie nasadí do oblasti severního Atlantiku a Arktidy svou údernou skupinu, kterou povede vlajková letadlová loď Královského námořnictva HMS Prince of Wales. Ta bude operovat po boku USA, Kanady a dalších spojenců NATO. Londýn tak chce demonstrovat závazek k zajištění euroatlantické bezpečnosti.

Úderná skupina je mezinárodní formace válečných lodí Královského námořnictva a skládá se z jedné letadlové lodi, čtyřiceti letadel, fregaty, torpédoborce, ponorky a zásobovací lodi, píše server BBC News.

Trumpova touha po Grónsku

Americký prezident Donald Trump v posledních měsících zvýšil tlak na Kodaň ve snaze získat Grónsko, autonomní část Dánského království. Ostrov označil za klíčový pro bezpečnost své země a varoval před rostoucím vlivem Číny a Ruska v Arktidě. Tlak na Dánsko jako člena NATO šokoval evropské spojence i Kanadu.

V lednu Trump po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem řekl, že dosáhl rámcové dohody o Grónsku. Rovněž vyloučil případný vojenský zásah s cílem ostrov ovládnout. Kodaň předání strategického ostrova Američanům odmítá a tvrdí, že o své budoucnosti může rozhodnout výhradně Grónsko samo.

Tamní premiér Jens-Frederik Nielsen v Mnichově zdůraznil, že o suverenitě ostrova se nebude debatovat. Trump záležitosti týkající se Grónska v pátek komentoval z Bílého domu, kde novinářům řekl, že Grónsko bude chtít Američany. Zároveň ale prohlásil, že USA s Evropou velmi dobře vycházejí. „Uvidíme, jak to dopadne,“ dodal.

Nová mise Arktická stráž

Zmírnit napětí mezi americkým prezidentem a evropskými spojenci má nová mise Arctic Sentry (Arktická stráž), která bude koordinovat spojenecké síly NATO v arktické oblasti a plánovaná cvičení. Kodaň do mise poskytne stíhačky F-35, řekl podle agentury Reuters dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen. Dánsko očekává, že i Spojené státy poskytnou své kapacity.

Švédská média píší o tom, že v současnosti působí v oblasti Islandu šest gripenů, které se budou podílet i na ochraně Grónska. „V době ruského přezbrojování a sílící spolupráce Číny a Ruska potřebuje Aliance posílit svou přítomnost a přehled o dění v Arktidě,“ konstatoval švédský ministr obrany Pal Jonson.

Podle agentury AP bude Arktická stráž zprvu označením pro národní vojenská cvičení, jako jsou dánské Arctic Endurance či norské Nordic Response, dříve známé pod názvem Cold Response. Mise nezahrnuje trvalé ani dlouhodobé nasazení vojsk v regionu pod hlavičkou NATO. Misi budou koordinovat Velitelství spojeneckých sil NATO v Norfolku (JFC Norfolk) v americké Virginii, které je odpovědné za severní křídlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235, oznámil podle tiskových agentur v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda mezitím oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
před 26 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 4 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 6 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami
Načítání...