Británie vyšle válečné lodě a stíhačky do Arktidy

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.

Británie nasadí do oblasti severního Atlantiku a Arktidy svou údernou skupinu, kterou povede vlajková letadlová loď Královského námořnictva HMS Prince of Wales. Ta bude operovat po boku USA, Kanady a dalších spojenců NATO. Londýn tak chce demonstrovat závazek k zajištění euroatlantické bezpečnosti.

Úderná skupina je mezinárodní formace válečných lodí Královského námořnictva a skládá se z jedné letadlové lodi, čtyřiceti letadel, fregaty, torpédoborce, ponorky a zásobovací lodi, píše server BBC News.

Trumpova touha po Grónsku

Americký prezident Donald Trump v posledních měsících zvýšil tlak na Kodaň ve snaze získat Grónsko, autonomní část Dánského království. Ostrov označil za klíčový pro bezpečnost své země a varoval před rostoucím vlivem Číny a Ruska v Arktidě. Tlak na Dánsko jako člena NATO šokoval evropské spojence i Kanadu.

V lednu Trump po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem řekl, že dosáhl rámcové dohody o Grónsku. Rovněž vyloučil případný vojenský zásah s cílem ostrov ovládnout. Kodaň předání strategického ostrova Američanům odmítá a tvrdí, že o své budoucnosti může rozhodnout výhradně Grónsko samo.

Tamní premiér Jens-Frederik Nielsen v Mnichově zdůraznil, že o suverenitě ostrova se nebude debatovat. Trump záležitosti týkající se Grónska v pátek komentoval z Bílého domu, kde novinářům řekl, že Grónsko bude chtít Američany. Zároveň ale prohlásil, že USA s Evropou velmi dobře vycházejí. „Uvidíme, jak to dopadne,“ dodal.

Nová mise Arktická stráž

Zmírnit napětí mezi americkým prezidentem a evropskými spojenci má nová mise Arctic Sentry (Arktická stráž), která bude koordinovat spojenecké síly NATO v arktické oblasti a plánovaná cvičení. Kodaň do mise poskytne stíhačky F-35, řekl podle agentury Reuters dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen. Dánsko očekává, že i Spojené státy poskytnou své kapacity.

Švédská média píší o tom, že v současnosti působí v oblasti Islandu šest gripenů, které se budou podílet i na ochraně Grónska. „V době ruského přezbrojování a sílící spolupráce Číny a Ruska potřebuje Aliance posílit svou přítomnost a přehled o dění v Arktidě,“ konstatoval švédský ministr obrany Pal Jonson.

Podle agentury AP bude Arktická stráž zprvu označením pro národní vojenská cvičení, jako jsou dánské Arctic Endurance či norské Nordic Response, dříve známé pod názvem Cold Response. Mise nezahrnuje trvalé ani dlouhodobé nasazení vojsk v regionu pod hlavičkou NATO. Misi budou koordinovat Velitelství spojeneckých sil NATO v Norfolku (JFC Norfolk) v americké Virginii, které je odpovědné za severní křídlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 41 mminutami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 51 mminutami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití Minúkího v Nigérii později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 16 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 16 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...