Arktida

Želvušky, které obývají povrchy ledovců napříč Arktidou, jsou skvěle přizpůsobené životu v ledovcových ekosystémech. Jejich jednotlivé populace naznačují, že ztráta každého ledovce může znamenat nevratnou ztrátu místní genetické rozmanitosti. Výzkum českých vědců ale odhalil, že právě tyto želvušky dokážou lokálně přežívat i dlouhá období bez ledu.

Přestože je fotosyntéza jedním z nejdůležitějších přírodních procesů na Zemi, věda ji stále ještě úplně nechápe. Nové světlo na ni vrhl výzkum, který probíhal během polární noci v Arktidě.

Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil, a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. Jejich úhyn je však zřejmě jen jedním z důsledků masivního přechodu, který se v regionu odehrává, uvedli vědci v nové studii. Části Beringova moře se podle výzkumu kvůli oteplování stávají méně arktickými.

Když se rozpouští led na pólech, mění to i rozložení hmoty na zemském povrchu. Vědci z curyšské univerzity teď poprvé popsali, jak se to reálně projevuje. Dopady jsou zatím malé, ale jejich důsledky mohou časem nabrat na významu.

Nový vědecký výzkum dokázal spočítat, jak se měnily teploty na Zemi v době před desítkami milionů let. Autoři studie spočítali, jak se tehdy lišila rychlost změn v Arktidě a u rovníku. Výsledky mimo jiné naznačují, že tempo současných změn u severního pólu je podobné situaci, která skončila oteplením planety o šestnáct stupňů.

Pozemní měřicí zařízení a letecký radar provozovaný na severovýchodě Grónska ukazují, kolik ledu ztrácí tamní ledovec. Podle měření provedených Institutem Alfreda Wegenera se jeho tloušťka od roku 1998 snížila o více než 160 metrů. Teplá oceánská voda proudící pod ním totiž rozpouští led zespodu.

Od doby, co Rusko v únoru 2022 plnohodnotně napadlo Ukrajinu, má věda problém. Západní badatelé přestali od svých východních partnerů dostávat klíčová data, bez nichž se jen špatně předpovídá, jak se bude vyvíjet klima na severu.

Vstupem Finska a v budoucnu zřejmě i Švédska do Severoatlantické aliance se délka arktického pobřeží rozdělí mezi NATO a Rusko na polovinu. Tak jako za studené války se 14,5 milionu čtverečních kilometrů Arktidy vrátilo do hledáčku válečných stratégů Washingtonu i Moskvy.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) ve výroční zprávě popsal klimatické změny v Arktidě. Studie zdůraznila zejména rozsah rekordních požárů v Kanadě a tání grónských ledovců. Jde o další z řady letošních zpráv o rekordních teplotních měřeních včetně té od unijní agentury Copernicus, která předpověděla, že letošek bude globálně nejteplejším rokem.

Norsko se může stát vůbec první zemí, která odstartuje komerční hlubokomořskou těžbu. Vláda se už dohodla s opozicí na zahájení průzkumu v arktické oblasti. Čeká se ještě na parlament, který bude o tématu debatovat a následně o něm hlasovat 4. ledna. Kontroverzní plán doprovází silný odpor vědců a ekologů.

Extrémní projevy počasí způsobily v letech 2011 až 2020 menší počet obětí než v předchozích dekádách, vzniklé ekonomické škody však vzrostly. Uvádí to ve své nové zprávě o klimatu v minulé dekádě Světová meteorologická organizace (WMO). Minulé desetiletí bylo podle WMO v průměru teplejší než ta předchozí. Zrychlil během něj růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Navýšení nákladů na stavbu pavilonu pro lední medvědy v pražské zoo o dalších 300 milionů korun na 1,2 miliardy má bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka za absurdní. „To navyšování se děje už několik let, od roku 2017, původně ten projekt měl stát snad 300 milionů,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře. Oproti tomu kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl argumentoval, že se jedná o rozsáhlý arktický pavilon, v němž budou žít kromě medvědů i tuleni nebo polární lišky. „Jeho součástí je i restaurace, amfiteátr pro návštěvníky, řada edukativních a zábavních prvků,“ řekl.

Dlouhá desetiletí se zdálo, že Antarktida je v podstatě imunní vůči změnám klimatu, téměř se tam neprojevovaly. Ale letošní rok ukázal, jak rychle může změna přijít.

Zatímco severní polokouli sužují rekordní letní vedra, mnohem jižněji, v hloubi zimy, padá další klimatický rekord. Množství antarktického mořského ledu kleslo na pro toto roční období nebývale nízkou úroveň, píše CNN. V polovině července mořský led v Antarktidě zaostával o 2,6 milionu kilometru čtverečního pod průměrem z let 1981 až 2010. To je plocha odpovídající rozloze Argentiny.

Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.

Zachránit letní led v Arktidě už nejde. Přibližně na konci tohoto desetiletí tam bude takové teplo, že mořské vody už nebudou v letních měsících zakryté ledovými krami. Experti se obávají, že to ještě více zhorší problémy související s klimatickými změnami i jejich negativní dopad na lidstvo.

Roku 2019 se objevila u norských břehů běluha, která se chovala velmi podivně. Už tehdy se spekulovalo o tom, že by tento kytovec mohl být zvířecím špionem vycvičeným ruským námořnictvem. Teď se sněhobílý tvor objevil i u švédského pobřeží.

První kvalitní studie upozorňují, že se mohou zastavit mořské proudy. Ty jsou přitom zásadní pro přenos tepla po naší planetě. Změna může přijít ještě rychleji, než se čekalo – a na opačné části planety než vědci předpokládali.

Nejsou tu žádné rostliny a jen velmi málo zvířat: lidé sem chodí jen zřídka. Velké ledovce v Grónsku lidé dlouho vnímali jako pouště – jen místo písku tvořené ledem. Obří kry, které nabízejí podmínky pro život extrémně nevhodné. Nová studie ale ukazuje, jak moc se vědci mýlili – na ledovcích je totiž mnohem více života, než se zdálo.

Ryby dokáží vzdorovat podmínkám hlubokomořského života ještě lépe, než se vědci doposud domnívali. V jihojaponském oceánském příkopu je nafotili a nafilmovali v hloubce přesahující osm kilometrů, kde doposud vídali jen bezobratlé živočichy.

Lidstvu se podařilo zastavit ničení ozonové vrstvy. Stačila na to jedna konference a shoda, že stojí za to zachránit tento štít. Díky tomu se povedlo také zpomalit oteplování planety.

V pondělí 21. listopadu 2022 zemřel v kanadském Burlingtonu pokojně v kruhu své rodiny ve věku 93 let profesor Josef Svoboda, který se celosvětově proslavil jako špičkový polární ekolog.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Tým vědců z několika institucí v Kanadě a Dánsku zjistil, že narvalové v reakci na globální oteplování mění své sezonní migrační vzorce.