Arktida strana 2 z 5

Tání ledového příkrovu v Arktidě způsobené globálními změnami klimatu umožní ekologičtější lodní dopravu a sníží díky novým námořním trasám vliv Ruska. Podle studie vědců z americké Brownovy univerzity a univerzity v Maine budou nákladní lodě moci díky odlednění využívat kratší, a tedy přímější trasy, což sníží emise.

Lední medvědi bojují o přežití. Arktický mořský led, který potřebují k životu, jim mizí pod nohama. Vědci ale narazili v Grónsku na populaci těchto zvířat, která osídlila izolovanou „oázu“, jež jim nabízí jiné životní podmínky, než jaké běžně potřebují – včetně menšího množství ledu. Přesto zde přežívají. Biologové si ale nejsou jistí, zda tito predátoři opravdu prosperují, anebo se jen adaptovali – jsou totiž menší a mají méně mláďat než ostatní populace ledních medvědů.

V důsledku globálního oteplování rychle stoupají teploty v Arktidě. Hranice, kde rostou sibiřské modřínové lesy, se neustále posouvá na sever a postupně vytlačuje rozsáhlé plochy tundry, které jsou domovem jedinečné směsice rostlin a živočichů.

Vědci popsali nečekané změny za polárním kruhem. Dříve neúrodná místa se začínají zelenat. A to znamená, že zde zřejmě vznikají oblasti, které umí pohlcovat atmosférický uhlík.

Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Minulý týden se zapsal do dějin pozorování v Antarktidě naprosto mimořádným „horkem“. Horkem v uvozovkách proto, že šlo o teploty pod nulou, ale ve srovnání s obvyklými hodnotami pro období před březnovou rovnodenností byly o celé desítky stupňů vyšší.

Vědci zjistili, jak se na Arktidu dostávají mikroplasty. Podle nové studie se tyto drobné plastové částice šíří z evropských řek do arktických moří. Autoři studie zdůraznili, že je nezbytné, aby lidé začali lépe nakládat s odpady, a ochránili tak arktický ekosystém.

Meteorologické jaro začalo v Česku 1. března velmi chladně – teploty poklesly na horách až k 22 stupňům pod nulou. A podobně bude zřejmě vypadat i zbytek začátku jara, tepleji by se mělo udělat až v druhé třetině března.

Proč letos tolik fouká? To je jedna z nejčastějších otázek, kterou dostávali meteorologové během února. Není to jen subjektivní pocit, letošní únor je skutečně nezvykle větrný – nejen u nás ale i v celé západní a severní Evropě. Rostou materiální škody, vítr si napříč Evropou vyžádal už desítky obětí. Častěji než v jiných zimách se vyskytují bouřky. Naprosto výjimečná byla tornáda, která zaznamenali v Polsku.

Existuje virus, který se šíří blízkým kontaktem, kýcháním a kašláním. U některých nakažených způsobuje mnohem horší onemocnění než u jiných, mutuje a rozšířil se už na více druhů. Zní to jako popis viru SARS-CoV-2, ale jedná se o něco úplně jiného. Virus PDV neboli Phocine distemper virus je respirační onemocnění, které postihuje tuleně. Jedná se takzvaný morbillivirus, tedy virus, který má u řady savců speciální podobu a odlišné názvy – u lidí spalničky, u skotu zarděnky a virus psinky u psů, vlků a kojotů.

Vědci, kteří studují mořské trávy, se pomalu mění v podmořské zahrádkáře. Ukazuje se totiž, že ochrana těchto výjimečných rostlin se lidstvu extrémně vyplácí. Jejich budoucnost ale ohrožují klimatické změny, znečištění a další dopady lidské činnosti.

Podle měření provedených americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) dosáhl metan v zemské atmosféře rekordní hodnoty 1900 částic na miliardu (ppb). Pro srovnání – před průmyslovou revolucí to bylo jenom přibližně 700 ppb, tedy přibližně třikrát méně.

Rok 2021 přinesl spoustu klimatických a meteorologických rekordů – ale jeden z těch největších a nejvýznamnějších se odehrál na místech, která unikají pozornosti. V oblasti kolem severního pólu totiž bezprecedentně přibylo blesků. Podle vědců jde o jednoznačný důkaz, jak klimatické změny mění počasí, na které jsou lidé zvyklí.

Meteorologové v Česku naměřili dosud nejvyšší novoroční teplotu. Teplotní rekord padl v Kopistech na Mostecku, tamních 15,7 stupně Celsia překonalo dosavadní rekord 14,5 stupně z Valašského Meziříčí z roku 1936. Maximum pro první leden ukázal teploměr na víc než třech čtvrtinách stanic, které měří 30 a více let. Velmi teplá byla také silvestrovská noc, na víc než polovině stanic padly rekordy pro celý leden. Už silvestr byl nejteplejší téměř za 90 let. Nebývalé teplo na Nový rok hlásí i další státy.

V posledních desetiletích himálajské ledovce ztrácejí led desetkrát rychleji než v minulosti. Vědci z univerzity v Leedsu to prozkoumali za dobu sedmi set let.

Světová meteorologická organizace (WMO) oficiálně uznala teplotní rekord naměřený loni v oblasti Arktidy. Na Sibiři teploměry 20. června 2020 naměřily 38 stupňů Celsia, což je nejvyšší hodnota, jaká kdy byla zaznamenána severně od polárního kruhu. Je to známka klimatické změny a důvod ke znepokojení, upozornil v úterý generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Podle nové studie by se mohla Arktida dramaticky proměnit o desítky let dříve, než se doposud předpokládalo. Klimatologové představili v odborném časopise Nature Communications výzkum, který ukazuje, že už brzy by v této oblasti mohlo častěji pršet než sněžit. Studie varuje, že změna způsobená globálním oteplováním by mohla mít dopady i mimo tento region.

Průměrné teploty letos na světě nebyly tak vysoké jako v předchozích třech letech, rekordnímu oteplování zabránil meteorologický jev La Niña. Vyplývá to z předběžné verze výroční zprávy o stavu globálního klimatu, kterou po zahájení klimatické konference OSN zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO). Její autoři upozorňují, že extrémní jevy jako vlny veder nebo zničující povodně se stávají běžnými a svět se mění lidstvu před očima.

Sibiř trápí dosud nevídaný problém. Na konci léta a začátku podzimu se tam vždy nejvíce projeví tání věčně zmrzlé půdy, takzvaného permafrostu. Jenže zatímco dříve se týkalo jen povrchové vrstvy zeminy, poslední čtvrtstoletí už taje země na celé metry hluboko. Dříve stabilní systém se bortí a s ním infrastruktura, kterou na něm postavili lidé. Na sibiřském permafrostu žije asi 15 milionů Rusů.

Po téměř dvou desetiletích pátrání se americkým vědcům podařilo najít místo posledního odpočinku lodi Bear. Leží asi 140 kilometrů jižně od mysu Sable v Novém Skotsku. Tento kutr sloužil téměř osmdesát let, mimo jiné jako průzkumná loď v Antarktidě, a je pro svou dlouhou službu považován za jednu z historicky nejvýznamnějších lodí v dějinách USA.

Kvůli klimatickým změnám a činnosti člověka se do výrazných problémů dostávají zvířata, která se na jaře přesunují z jihu za mírnějším počasím na sever. Zatímco dosud jim migrace a útočiště na severu skýtala dobré podmínky pro rozmnožování a přežití, nyní se mění k horšímu.

Navázání obchodních vztahů arktických oblastí severozápadní Sibiře s Evropou a Asií bylo jednou z řady významných společenských změn před zhruba dvěma tisíci lety. Díky dovozu se na Sibiř dostali psi. Typická arktická plemena, jako je například samojed, vznikla z takto importovaných zvířat, popsal mezinárodní vědecký tým pod vedením paleogenetika Laurenta Frantze.

Americký start-up Colossal v pondělí oznámil, že chce využít těch nejmodernějších biotechnologií pro to, aby vzkřísil vyhynulé mamuty a vrátil je do přírody. Společnosti se už podařilo shromáždit i základní zdroje financí.

Rusko chce v příštím roce zahájit námořní kontejnerovou dopravu severní cestou přes Arktidu, uvedl na ekonomickém fóru ve Vladivostoku prezident Vladimir Putin. Země investuje do infrastruktury, aby tuto severní námořní cestu připravila. Ta povede kolem Vladivostoku přes Beringův průliv dál až do Petrohradu v evropské části Ruska.