Za zmizení miliard krabů u Aljašky může podle vědců oteplování

Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil, a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. Jejich úhyn je však zřejmě jen jedním z důsledků masivního přechodu, který se v regionu odehrává, uvedli vědci v nové studii. Části Beringova moře se podle výzkumu kvůli oteplování stávají méně arktickými.

Výzkum amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) zjistil, že teplejší podmínky bez ledu v jihovýchodní části Beringova moře – tedy takové, jaké panují v subarktických oblastech – jsou nyní zhruba 200krát pravděpodobnější než před dobou, kdy lidé začali spalovat fosilní paliva a uvolňovat emise, které oteplují planetu.

Studie zdůrazňuje, „jak moc se tento ekosystém Beringova moře již změnil oproti tomu, jaký byl, a to i během života jednoho rybáře lovícího sněžné kraby,“ řekl hlavní autor studie Michael Litzow. Podle něj to také naznačuje, že „bychom měli očekávat ještě mnoho (velmi teplých) let“, zatímco skutečně arktických podmínek – chladných, ledových, zrádných – bude jen málo.

Sněžným krabům, studenovodním arktickým druhům, se daří v drtivé většině v oblastech, kde je teplota vody nižší než dva stupně Celsia, ačkoli mohou fungovat ve vodách až do dvanácti stupňů Celsia.

Vlna mořských veder v letech 2018 a 2019 byla pro kraby obzvláště smrtící. Teplejší voda způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil, ale nebyl pro ně dostatek potravy. Miliardy krabů nakonec uhynuly hlady, což v následujících letech zničilo aljašský rybářský průmysl.

Teprve předehra

Úbytek krabů na Aljašce signalizuje širší změny ekosystému v Arktidě, protože oceány se oteplují a mořský led mizí. Oceán kolem Aljašky se nyní stává nehostinným pro několik mořských druhů, včetně kraba kamčatského a lachtanů, tvrdí odborníci. Teplejší Beringovo moře také přináší nové druhy a ohrožuje ty, které dlouho žily v jeho studených vodách, jako je krab sněžný.

Za normálních okolností existuje v oceánu teplotní bariéra, která brání druhům, jako je treska velkohlavá, dostat se do extrémně chladného prostředí, kde žijí krabi. Během vlny veder v letech 2018 až 2019 se však tyto ryby do těchto vod, teplejších než obvykle, dostaly a sežraly část toho, co zbylo z populace krabů sněžných.

Arktická oblast se podle vědců otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek planety. Litzow označil to, co se děje v Beringově moři, za „předehru“ toho, co přijde. „Všichni si musíme uvědomit dopady klimatických změn,“ řekl. „Věnujeme tomu velkou pozornost z dobrého důvodu – protože na nich závisí živobytí lidí,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 6 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 9 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 11 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 14 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
včera v 08:30

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...