U Aljašky zmizely miliardy krabů, úřady poprvé zrušily loveckou sezonu

Aljašské ministerstvo pro ryby a zvěř poprvé v historii zrušilo zimní sezonu lovu sněžných krabů v Beringově moři. Příčinou je to, že skokově kleslo jejich množství. Ekonomové se obávají, že to bude znamenat velkou ránu pro americký rybolov, ekologové se víc bojí o zdraví celého arktického ekosystému ohroženého změnou klimatu.

Experti odhadují, že během pouhých dvou let záhadně zmizely miliardy krabů. Ještě roku 2018 jich zřejmě žilo 11,7 miliard, letos to byly už jen necelé dvě miliardy. To je osmdesátiprocentní pokles. Pro podnikatele to znamená obrovské ztráty, tento průmysl má na Aljašce ročně obrat 200 milionů dolarů.

„Odmigrovali na sever za chladnější vodou?“ ptá se Gabriel Prout, jehož rybářský podnik na ostrově Kodiak je na populaci sněžných krabů do značné míry závislý. „Anebo překročili úplně hranice a odešli přes Beringovo moře?“

To by byl ten optimističtější scénář. Druhou, bohužel pravděpodobnější možností je, že vymřeli. Nový průzkum severnějších oblastí totiž nenašel žádné nové krabí migranty.

Příčiny zatím nejsou známé

Vědci zmizení krabů, kteří představují důležitou složku aljašského rybářského průmyslu, samozřejmě detailně zkoumají. Tento výzkum vede Ben Daly z Aljašského ministerstva pro ryby a zvěř. Jeho úkolem je přijít na to, co se s kraby stalo. „Jednou z možností je nemoc,“ uvažoval ve vysílání CBS News.

Úbytek krabů na Aljašce
Zdroj: NOAA

Další možností jsou podle něj také klimatické změny. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) je Aljaška nejrychleji se oteplujícím státem v zemi a každoročně ztrácí miliardy tun ledu. A právě ten je pro kraby kriticky důležitý. Pro své přežití totiž potřebují ledovou vodu.

Současně ale tání ledovců může způsobit i opačný problém – krátkodobé ochlazení mořské vody, která klesá ke dnu, kde žijí mladí krabi. Ti takové změny snáší velmi špatně. 

A také případné vysvětlení úbytku skrz neznámou nemoc se změnou klimatu souvisí. Řada výzkumů našla jasnou spojitost mezi vyššími teplotami a snadnějším šířením nejrůznějších chorob.

Sněžný krab
Zdroj: Wikimedia Commons

„Podmínky se tady rychle mění,“ shrnuje Daly. „V posledních několika letech jsme zaznamenali oteplení vody v Beringově moři a jasně vidíme reakci u mnoha druhů, které jsou adaptované na chlad. Je proto dost jasné, že tady nějaká souvislost je. Krabi jsou pro nás v tomto případě varovným příkladem pro další druhy, které potřebují studenou vodu.“

Aljašští lovci krabů volají pro zavedení dotací, které by jim mohly pomoci – podobných, jaké dostávají zemědělci, kteří zažijí neúrodu, nebo komunity postižené hurikány či záplavami. Na otázku, co mohou rybáři v této situaci, kdy je jejich živobytí závislé na oceánu, dělat, Gabriel Prout odpověděl: „Doufat a modlit se.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 27 mminutami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 5 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 23 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled