U Aljašky zmizely miliardy krabů, úřady poprvé zrušily loveckou sezonu

Aljašské ministerstvo pro ryby a zvěř poprvé v historii zrušilo zimní sezonu lovu sněžných krabů v Beringově moři. Příčinou je to, že skokově kleslo jejich množství. Ekonomové se obávají, že to bude znamenat velkou ránu pro americký rybolov, ekologové se víc bojí o zdraví celého arktického ekosystému ohroženého změnou klimatu.

Experti odhadují, že během pouhých dvou let záhadně zmizely miliardy krabů. Ještě roku 2018 jich zřejmě žilo 11,7 miliard, letos to byly už jen necelé dvě miliardy. To je osmdesátiprocentní pokles. Pro podnikatele to znamená obrovské ztráty, tento průmysl má na Aljašce ročně obrat 200 milionů dolarů.

„Odmigrovali na sever za chladnější vodou?“ ptá se Gabriel Prout, jehož rybářský podnik na ostrově Kodiak je na populaci sněžných krabů do značné míry závislý. „Anebo překročili úplně hranice a odešli přes Beringovo moře?“

To by byl ten optimističtější scénář. Druhou, bohužel pravděpodobnější možností je, že vymřeli. Nový průzkum severnějších oblastí totiž nenašel žádné nové krabí migranty.

Příčiny zatím nejsou známé

Vědci zmizení krabů, kteří představují důležitou složku aljašského rybářského průmyslu, samozřejmě detailně zkoumají. Tento výzkum vede Ben Daly z Aljašského ministerstva pro ryby a zvěř. Jeho úkolem je přijít na to, co se s kraby stalo. „Jednou z možností je nemoc,“ uvažoval ve vysílání CBS News.

Úbytek krabů na Aljašce
Zdroj: NOAA

Další možností jsou podle něj také klimatické změny. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) je Aljaška nejrychleji se oteplujícím státem v zemi a každoročně ztrácí miliardy tun ledu. A právě ten je pro kraby kriticky důležitý. Pro své přežití totiž potřebují ledovou vodu.

Současně ale tání ledovců může způsobit i opačný problém – krátkodobé ochlazení mořské vody, která klesá ke dnu, kde žijí mladí krabi. Ti takové změny snáší velmi špatně. 

A také případné vysvětlení úbytku skrz neznámou nemoc se změnou klimatu souvisí. Řada výzkumů našla jasnou spojitost mezi vyššími teplotami a snadnějším šířením nejrůznějších chorob.

Sněžný krab
Zdroj: Wikimedia Commons

„Podmínky se tady rychle mění,“ shrnuje Daly. „V posledních několika letech jsme zaznamenali oteplení vody v Beringově moři a jasně vidíme reakci u mnoha druhů, které jsou adaptované na chlad. Je proto dost jasné, že tady nějaká souvislost je. Krabi jsou pro nás v tomto případě varovným příkladem pro další druhy, které potřebují studenou vodu.“

Aljašští lovci krabů volají pro zavedení dotací, které by jim mohly pomoci – podobných, jaké dostávají zemědělci, kteří zažijí neúrodu, nebo komunity postižené hurikány či záplavami. Na otázku, co mohou rybáři v této situaci, kdy je jejich živobytí závislé na oceánu, dělat, Gabriel Prout odpověděl: „Doufat a modlit se.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 5 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 6 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 12 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 12 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 13 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 15 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánovčera v 21:58

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
včera v 15:42
Načítání...