V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.

Konkrétně ve Spojených státech začaly na lidských pacientech klinické testy genové terapie, která chce zvrátit stárnutí, a to přímo na buněčné úrovni. Společnost Life Biosciences z Bostonu obdržela schválení před čtyřmi měsíci, teď podala látku prvnímu lidskému pacientovi.

Tato terapie nemá omladit celého člověka, ale „jenom“ část jeho těla – konkrétně oči. Jedním z typických znaků stárnutí je totiž slábnutí zraku spojené s glaukomem. Během něj lidem „odcházejí“ buňky v sítnici, které propojují mozek a oko. Genetický lék ER-100 by měl tento proces zvrátit.

Léčivá látka podaná injekčně obsahuje upravený virus, který by měl přeprogramovat buňky, aby změnily směr stárnutí – tedy, aby zjednodušeně řečeno omládly. Výsledek není ale úplně zaručený, někteří respektovaní vědci dokonce varují před podobnými experimenty z obav před možnými negativními dopady.

Mládí, nebo rakovina?

Hlavní obavy spočívají v tom, že se nepodaří proces omlazování zastavit a buňky by se pak mohly začít u léčeného nekontrolovaně množit anebo mládnout. V některých testech u myší v důsledku toho došlo ke vzniku rakoviny.

„Je to hodně medializované,“ vysvětlil časopisu Nature neurobiolog Pete Williams z Centra pro oční výzkum v Austrálii. „Pokud se to katastrofálně zvrtne, mohlo by to v budoucnu zničit nás všechny,“ míní. Právě proto si vědci vybrali právě oko. Je to sice nesmírně důležitý orgán, ale současně je izolovaný a „postradatelný“. Kdyby se něco zvrzlo, dá se oko jednak snadno izolovat od zbytku těla, ale současně ho lze odstranit, přičemž pacientovi by zůstalo ještě to druhé.

Genetický lék má ještě jednu zabudovanou pojistku: Aktivuje se jen tehdy, když pacient bere současně další preparát – bez něj se „vypne“ a nic nedělá. Autoři této biotechnologie věří, že kombinace těchto dvou postupů by měla stačit k tomu, aby se zabránilo všem opravdu velkým problémům. Celkem by měl přípravek účinkovat po osm týdnů, pak dojde k jeho deaktivaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled