Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
Jedna jediná chyba. Jako kdyby školák v pětistránkovém diktátu jednou napsal špatně shodu podmětu s přísudkem. Ale když se to stane v lidských genech, konkrétně na 21. chromozomu, tak je výsledkem Downův syndrom. Tedy vážná genetická porucha, která způsobuje kombinaci tělesných a mentálních problémů různé vážnosti.
I když syndrom vzniká kvůli jedinému chromozomu, který je nadbytečný, podílí se na něm celé stovky genů. Právě to je důvodem, proč se zatím nedal léčit pomocí genových terapií, jež se už úspěšně testovaly a dnes se používají. Ty totiž cílí vždy jen na několik genů, nejčastěji na jeden nebo dva. Teď izraelští vědci ve spolupráci s americkou Harvardovou univerzitou přišli s nápadem, jak tento problém vyřešit – nebo spíše obejít.
Čas na nůžky
Nová metoda, kterou genetici popsali, je kombinací těch nejmodernějších technologií, které ale slouží jen jako nosič pro v podstatě přirozené řešení. Lidské tělo má totiž celou řadu mechanismů, jak udržet svůj genom zdravý a bez genetických chyb. Zdravé ženy mají ve většině buněk dva chromozomy X. Aby nevznikaly dvojnásobné dávky genetických instrukcí, řídí to gen zvaný XIST, který jeden z chromozomů umí vypnout.
Vědci pak využili velmi dobře známý nástroj CRISPR/Cas9, jemuž se trefně přezdívá genetické nůžky. Fungují totiž jako ty klasické nůžky, jen místo vlasů stříhají DNA. A nejen stříhají, ale také do tohoto vlákna umí po rozstřihnutí vložit jinou genetickou informaci. V tomto případě šlo o vložení XIST do nadbytečného chromozomu 21 s cílem ho vypnout.
Nezůstali jenom u nápadu, tuto techniku už otestovali. Zatím ne na živých lidech, ale pouze v laboratoři na lidských kmenových buňkách, které obsahovaly nadbytečný chromozom 21. Genetické nůžky pro tento úkol museli speciálně upravit, aby trefili XIST přesně na místo, kam patří. A povedlo se to – sice ne zatím dokonale, ale v principu metoda funguje. „Naše modifikovaná metoda CRISPR významně zvýšila účinnost integrace (o 20 až 40 procent) dlouhého genu XIST do nadbytečného chromozomu 21,“ konstatovali vědci ve studii.
Naděje na opravdovou léčbu
Podle autorů ještě nejsou výsledky takové, aby se daly aplikovat do reálné medicíny. Nepodařilo se totiž vypnout chromozomy v dostatečném množství buněk, nicméně podle vědců je tento postup velmi nadějný.
Varují nicméně před nadměrnou nadějí, tedy představami, že je lék za rohem – to rozhodně není. Jedná se o začátek velmi nadějné cesty, která by jednou mohla u genetického léku skončit. „Modifikovaná metoda CRISPR s XIST otevírá cestu k terapeutické léčbě Downova syndromu a dalších aneuploidií,“ říkají autoři. Jako aneuplodie se označují genomové choroby spočívají právě v nedostatku nebo přebytku chromozomů.
K metodě mají autoři a jejich instituce takovou důvěru, že do ní chtějí dál investovat. Další fáze výzkumu by měla přejít od testování na buňkách v laboratoři k pokusům na laboratorních zvířatech. Pokud i to uspěje, což může trvat léta, teprve potom nastane čas na lidské dobrovolníky.
