Vědci

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.

Samice šimpanzů bonobo ve volné přírodě utvářejí skupiny, aby se ubránily samcům. Tvrdí to výzkumníci z americké Harvardovy univerzity. Šimpanzi bonobo jsou vedle šimpanzů učenlivých nejbližším příbuzným člověka.

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.

Dolní komora podpořila novelu k urychlení výstavby paroplynových elektráren. Předtím poslanci ve třetím čtení schválili rozšíření pravomocí Vojenské policie a hlasovali pro zjednodušení certifikace vojenských bezpilotních letadel. Sněmovna podpořila také předlohu, která mění 117 zákonů s cílem zlepšit práci celní správy, či lesní novelu. Poslanci si odsouhlasili, že mohou jednat i hlasovat po devatenácté hodině.

Fyzici v dubnu zveřejnili výsledky prvního pozorování rozdílného chování klasické hmoty a antihmoty. Za objevem jsou vědci z CERN, podíl na něm mají i Češi. Výsledek může představovat významný milník v historii částicové fyziky: rozšiřuje totiž chápání rozdílů mezi hmotou a antihmotou a otevírá vědcům nové cesty k pochopení, proč při vzniku vesmíru převládla právě hmota.

Dosavadní výzkumy naznačovaly, že život v osamělosti je u starších lidí spojený častěji se vznikem demence. Rozsáhlá americká studie ale naznačuje pravý opak.

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.

Polští vědci prozkoumali vliv různých faktorů na vznik obezity. Zjistili, že významnou roli má i manželství, ale pouze pro jedno pohlaví.

Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k přípravě je speciální způsob mražení.

Tým složený z vědců z několika národů se pustil do řešení dávných filozofických otázek: nakolik individuální je lidské vnímání barev? Co kdyby každý lidský mozek překládal barevné vzorce, které vnímá, odlišně? Vědcům se podle jejich závěrů podařilo na tento mimořádně obtížně řešitelný problém najít odpověď.

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.

Průměrný čas, který Češi stráví sledováním obrazovek různých velikostí, představuje sedm hodin a padesát minut denně. Podle některých vědců je takové nadužívání podobné závislosti na drogách. Nový výzkum naznačuje, že při opuštění mobilních telefonů fungují podobné mechanismy, jako když člověk s návykovými látkami skončí.

Říká se, že láska má tisíce podob. Nová studie to ale popírá a tvrdí, že ta romantická má pouze čtyři kategorie, do kterých spadají všechny vztahy tohoto typu.

Američtí vědci se ozvali proti rozsáhlým škrtům vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta omezila například výzkum nemocí, snažila se zastavit vyplácení federálních grantů či propustila tisíce lidí z agentur ve zdravotnictví. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého jsou nynější protestní akce lépe organizované než v roce 2017 během Trumpova prvního mandátu.

Americká společnost Colossal Biosciences, která se pokouší oživit dávno vymřelé mamuty, oznámila první větší úspěch. Podařilo se jí geneticky upravit myši tak, aby měly srst jako pravěcí chobotnatci.

Když Britové vyšetřovali několik havárií jaderných elektráren, které se v zemi staly ve druhé polovině dvacátého století, domnívali se, že jde o konstrukční vady. Nový výzkum českých vědců ale ukazuje, že problém byl hlubší, ležel až v jádru hmoty.

Nikdy nebudeme mít dokonalý svět a bylo by nebezpečné o něj usilovat, řekl Steven Pinker, profesor psychologie na Harvardově univerzitě, Danielu Stachovi v pořadu Hyde Park Civilizace. Jedná se o jednoho z nejvýznamnějších světových intelektuálů; věnuje se intenzivně tomu, že ukazuje na dobré stránky naší společnosti, které už lidé příliš nevnímají.

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.

Děti s Angelmanovým syndromem mají nyní naději. Čeští vědci můžou díky veřejné sbírce pokračovat ve vývoji léku na toto vzácné genetické onemocnění, které způsobuje vážnou mentální retardaci. Lidé už přispěli přes dvacet milionů korun.

Čeští vědci působící v zahraničí by se rádi vrátili do Česka, ale odrazují je například netransparentnost a nejasné postupy ve výběrových řízeních, platových podmínkách a kariérním postupu. Vyplývá to z průzkumu spolku Czexpats in Science. Pozitivně naopak hodnotili odbornou kvalitu jednotlivců a některých českých vědeckých pracovišť.

Brazilští vědci studují možnosti využití několika odrůd divoké vanilky, která roste v tamních lesích. Podobně jako zbytek světa je i Brazílie v podstatě závislá na dovozu z Madagaskaru. A cena vanilky – po šafránu druhého nejdražšího koření na světě – v posledních letech prudce vzrostla. Minimálně u tří druhů divoké vanilky to přitom vypadá, že by například v gastronomii mohly tu tradiční nahradit.