Ostatky Jindřicha z Lipé se po dekádách vrací do krypty na Starém Brně

Nahrávám video

Po více než šedesáti letech se vracejí ostatky mocného českého šlechtice Jindřicha z Lipé do krypty baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Tomuto aktu předcházel více než rok trvající výzkum kosterních pozůstatků, které od roku 1991 spočívaly na náhradním místě. Podle vědců potvrdil, že kosti velmi pravděpodobně patřily moravskému zemskému hejtmanovi a partnerovi královny vdovy Elišky Rejčky.

„Jsme rádi, že můžeme po letech navrátit ostatky Jindřicha z Lipé na místo, které sám zvolil pro svůj poslední odpočinek. Je to pro nás nejen duchovní, ale i historicky významný okamžik,“ řekl delegát Řádu svatého Augustina v Česku Juan Provecho.

Jindřich zemřel v roce 1329 a jeho tělo bylo po staletí uloženo v kryptě baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. V 60. letech minulého století se do baziliky zavádělo parovodní topení a při záchranném archeologickém průzkumu byly ostatky spolu s kostmi dalších čtyř dospělých osob vyzvednuty. Tehdejší vědci je zkoumali dostupnými metodami a přiřadili Jindřichovi.

„Antropologická analýza zahrnovala detailní 3D dokumentaci nalezených pozůstatků, vyšetření čelní kosti na CT a osteologickou analýzu zaměřenou především na ověření závěrů, ke kterým v 60. letech minulého století dospěl docent Milan Stloukal. Jeho závěry naše analýzy potvrzují,“ uvedl antropolog z Masarykovy univerzity Mikuláš Jurda.

Na projektu výzkumu ostatků Jindřicha z Lipé spolupracovaly Muzeum města Brna, Masarykova univerzita a Augustiniánské opatství na Starém Brně. Zapojily se i další vědecké instituce. „Velkoryse pojatý projekt nám umožnil daleko širší a hlubší výzkum, než jaký bychom si mohli dovolit sami,“ uvedl historik Muzea města Brna Ctibor Ostrý.

Další analýzy – včetně genetických, izotopových a radiokarbonových – probíhají v rámci projektu RES-HUM: Připraveni na budoucnost, zaměřeného na dlouhodobou odolnost lidské kultury.

  • Jindřich z Lipé byl český šlechtic ze starobylého rodu pánů z Lipé, který tvořil jednu z větví Ronovců. Svou kariéru zahájil ve službách předposledního přemyslovského krále Václava II. Po vymření Přemyslovců roku 1306 a útěku Jindřicha Korutanského ze země už patřil mezi nejvýznamnější představitele české šlechty.
  • Po nástupu Jana Lucemburského na trůn roku 1310 byl Jindřich potvrzen ve funkcích podkomořího a nejvyššího maršálka. Král mu zároveň svěřil správu země po dobu své nepřítomnosti a jmenoval ho moravským zemským hejtmanem – tuto funkci zastával od roku 1321 až do své smrti.
  • Jindřich využil příležitosti a vyměnil s králem své statky v Čechách za statky na Moravě. Přesídlil do Brna, kam se tehdy uchýlila i Eliška Rejčka. Společně zde založili vlastní dvůr. Jindřich do Brna svolával i šlechtická sněmovní a soudní shromáždění, což jinak náleželo pouze králi.
  • Král Jan mu zůstal nakloněn – roku 1321 ho jmenoval říšským maršálkem a i v dalších letech svěřoval správu země Jindřichovým synům nebo jeho blízkým spolupracovníkům. Bohatství i výjimečné postavení pána z Lipé dokládá i povolení razit vlastní minci, které od krále Jana v roce 1321 získal.
  • Jindřich z Lipé zemřel ve věku přibližně šedesáti let. Byl pochován v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, kde byla o několik let později pochována i Eliška Rejčka.
Jindřich z Lipé
Zdroj: Vinařství pánů z Lipé

Z lebky se zachovala jen malá část

Protože byly kosti Jindřicha z Lipé a dalších čtyř osob od roku 1991 uloženy jinak než v původní kryptě a není známa původní poloha jednotlivých částí, bylo jejich znovusložení do logických celků velmi komplikované. „Jindřichovi z Lipé patří patrně 62 kosterních fragmentů, které jsme poskládali do dvaceti logických celků. Z lebky se zachovaly pouze čtyři fragmenty, proto nemůžeme rekonstruovat jeho pravděpodobnou podobu,“ vysvětlil Jurda.

Ostatní kosti s pohřbem Jindřicha z Lipé nesouvisejí. Historici se domnívají, že patřily lidem pohřbeným na hřbitově, který se nacházel u původního kostela stojícího na místě dnešní baziliky. „Když se po smrti Jindřicha kopalo pro základy baziliky, narazili dělníci na tyto ostatky a pietně je uložili vedle jeho,“ vysvětlil Ostrý.

Z některých biochemických analýz vědci ještě nemají výsledky, část dat však už znají. „Stáří kostí odpovídá době, kdy Jindřich zemřel. Víme, že měřil zhruba 170 centimetrů, což byl na tehdejší dobu nadprůměr. Jednalo se o urostlého muže robustní postavy, který jedl pestrou stravu bohatou na bílkoviny – to bylo možné jen díky vysokému společenskému postavení. Strava běžného lidu byla tehdy na bílkoviny chudá,“ vylíčil Ostrý.

Při výzkumu krypty odborníci objevili také starší zděnou konstrukci z pískovce vytěženého na Červeném kopci, zatímco samotná bazilika byla postavena z cihel.

  • Královna Eliška Rejčka, vdova po králích Václavu II. a Rudolfu Habsburském, založila v roce 1323 klášter a kostel na Starém Brně. K jejich ekonomickému zabezpečení využila prostředky ze svých královských příjmů a majetku.
  • Bazilika Nanebevzetí Panny Marie patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám v Česku.
  • Klášter byl původně určen pro cisterciačky. Po roce 1783, kdy císař Josef II. zrušil původní klášter augustiniánů svatého Tomáše, se tento řád přestěhoval na Staré Brno a převzal i jeho majetek. Klášter se poté stal významným centrem duchovního, vědeckého a kulturního života města. Působili zde mimo jiné Johann Gregor Mendel a Leoš Janáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 23 hhodinami

Obce investovaly do zadržování vody. Když ale neprší, není co zadržovat

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.
24. 8. 2026

Hrneček u studánky neznamená, že voda je pitná, varují odborníci

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.
22. 8. 2026

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Ve čtvrtek kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
20. 8. 2026Aktualizováno21. 8. 2026

Vedra decimují městské stromy. Radnice hledají řešení

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
20. 8. 2026

VideoSečteno: Jihomoravský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 18. srpna se věnoval Jihomoravskému kraji.
18. 8. 2026

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
17. 8. 2026Aktualizováno17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.