Ostatky Jindřicha z Lipé se po dekádách vrací do krypty na Starém Brně

Nahrávám video
Události v regionech: Uložení ostatků Jindřicha z Lipé
Zdroj: ČT24

Po více než šedesáti letech se vracejí ostatky mocného českého šlechtice Jindřicha z Lipé do krypty baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Tomuto aktu předcházel více než rok trvající výzkum kosterních pozůstatků, které od roku 1991 spočívaly na náhradním místě. Podle vědců potvrdil, že kosti velmi pravděpodobně patřily moravskému zemskému hejtmanovi a partnerovi královny vdovy Elišky Rejčky.

„Jsme rádi, že můžeme po letech navrátit ostatky Jindřicha z Lipé na místo, které sám zvolil pro svůj poslední odpočinek. Je to pro nás nejen duchovní, ale i historicky významný okamžik,“ řekl delegát Řádu svatého Augustina v Česku Juan Provecho.

Jindřich zemřel v roce 1329 a jeho tělo bylo po staletí uloženo v kryptě baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. V 60. letech minulého století se do baziliky zavádělo parovodní topení a při záchranném archeologickém průzkumu byly ostatky spolu s kostmi dalších čtyř dospělých osob vyzvednuty. Tehdejší vědci je zkoumali dostupnými metodami a přiřadili Jindřichovi.

„Antropologická analýza zahrnovala detailní 3D dokumentaci nalezených pozůstatků, vyšetření čelní kosti na CT a osteologickou analýzu zaměřenou především na ověření závěrů, ke kterým v 60. letech minulého století dospěl docent Milan Stloukal. Jeho závěry naše analýzy potvrzují,“ uvedl antropolog z Masarykovy univerzity Mikuláš Jurda.

Na projektu výzkumu ostatků Jindřicha z Lipé spolupracovaly Muzeum města Brna, Masarykova univerzita a Augustiniánské opatství na Starém Brně. Zapojily se i další vědecké instituce. „Velkoryse pojatý projekt nám umožnil daleko širší a hlubší výzkum, než jaký bychom si mohli dovolit sami,“ uvedl historik Muzea města Brna Ctibor Ostrý.

Další analýzy – včetně genetických, izotopových a radiokarbonových – probíhají v rámci projektu RES-HUM: Připraveni na budoucnost, zaměřeného na dlouhodobou odolnost lidské kultury.

  • Jindřich z Lipé byl český šlechtic ze starobylého rodu pánů z Lipé, který tvořil jednu z větví Ronovců. Svou kariéru zahájil ve službách předposledního přemyslovského krále Václava II. Po vymření Přemyslovců roku 1306 a útěku Jindřicha Korutanského ze země už patřil mezi nejvýznamnější představitele české šlechty.
  • Po nástupu Jana Lucemburského na trůn roku 1310 byl Jindřich potvrzen ve funkcích podkomořího a nejvyššího maršálka. Král mu zároveň svěřil správu země po dobu své nepřítomnosti a jmenoval ho moravským zemským hejtmanem – tuto funkci zastával od roku 1321 až do své smrti.
  • Jindřich využil příležitosti a vyměnil s králem své statky v Čechách za statky na Moravě. Přesídlil do Brna, kam se tehdy uchýlila i Eliška Rejčka. Společně zde založili vlastní dvůr. Jindřich do Brna svolával i šlechtická sněmovní a soudní shromáždění, což jinak náleželo pouze králi.
  • Král Jan mu zůstal nakloněn – roku 1321 ho jmenoval říšským maršálkem a i v dalších letech svěřoval správu země Jindřichovým synům nebo jeho blízkým spolupracovníkům. Bohatství i výjimečné postavení pána z Lipé dokládá i povolení razit vlastní minci, které od krále Jana v roce 1321 získal.
  • Jindřich z Lipé zemřel ve věku přibližně šedesáti let. Byl pochován v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, kde byla o několik let později pochována i Eliška Rejčka.
Jindřich z Lipé
Zdroj: Vinařství pánů z Lipé

Z lebky se zachovala jen malá část

Protože byly kosti Jindřicha z Lipé a dalších čtyř osob od roku 1991 uloženy jinak než v původní kryptě a není známa původní poloha jednotlivých částí, bylo jejich znovusložení do logických celků velmi komplikované. „Jindřichovi z Lipé patří patrně 62 kosterních fragmentů, které jsme poskládali do dvaceti logických celků. Z lebky se zachovaly pouze čtyři fragmenty, proto nemůžeme rekonstruovat jeho pravděpodobnou podobu,“ vysvětlil Jurda.

Ostatní kosti s pohřbem Jindřicha z Lipé nesouvisejí. Historici se domnívají, že patřily lidem pohřbeným na hřbitově, který se nacházel u původního kostela stojícího na místě dnešní baziliky. „Když se po smrti Jindřicha kopalo pro základy baziliky, narazili dělníci na tyto ostatky a pietně je uložili vedle jeho,“ vysvětlil Ostrý.

Z některých biochemických analýz vědci ještě nemají výsledky, část dat však už znají. „Stáří kostí odpovídá době, kdy Jindřich zemřel. Víme, že měřil zhruba 170 centimetrů, což byl na tehdejší dobu nadprůměr. Jednalo se o urostlého muže robustní postavy, který jedl pestrou stravu bohatou na bílkoviny – to bylo možné jen díky vysokému společenskému postavení. Strava běžného lidu byla tehdy na bílkoviny chudá,“ vylíčil Ostrý.

Při výzkumu krypty odborníci objevili také starší zděnou konstrukci z pískovce vytěženého na Červeném kopci, zatímco samotná bazilika byla postavena z cihel.

  • Královna Eliška Rejčka, vdova po králích Václavu II. a Rudolfu Habsburském, založila v roce 1323 klášter a kostel na Starém Brně. K jejich ekonomickému zabezpečení využila prostředky ze svých královských příjmů a majetku.
  • Bazilika Nanebevzetí Panny Marie patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám v Česku.
  • Klášter byl původně určen pro cisterciačky. Po roce 1783, kdy císař Josef II. zrušil původní klášter augustiniánů svatého Tomáše, se tento řád přestěhoval na Staré Brno a převzal i jeho majetek. Klášter se poté stal významným centrem duchovního, vědeckého a kulturního života města. Působili zde mimo jiné Johann Gregor Mendel a Leoš Janáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

GIBS obvinil dvacet policistů z dálničního oddělení Domašov

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila 20 policistů z dálničního oddělení v Domašově na Brněnsku, a to pro podezření ze zneužití pravomoci a část i z přijímání úplatků, napsal ve čtvrtek Deník.cz. Obviněným hrozí několikaleté tresty. Případ je z roku 2022.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

VideoLanovka v Moravském krasu znovu vozí turisty

Nejstrmější lanovka v Česku – v Moravském krasu – nyní znovu vozí turisty. Provozovatel ji přes zimu vybavil novým elektrickým zařízením, má výkonnější motor a je napojená na centrální dispečink v Rakousku. Rekonstrukce navázala na třicetileté výročí provozu. Kabiny překonají 130 výškových metrů u propasti Machocha za dvě minuty. Pro některé návštěvníky je to šance stihnout prohlídku Punkevních jeskyní. Pro jiné zkouška odvahy, pokud mají strach z výšek. Na strmou dráhu budou vzpomínat také montéři, kteří ji po třiceti letech provozu přes zimu zmodernizovali. Změnily se hlavně takzvané vnitřnosti lanovky ukryté ve strojovně. Od počátku svého provozu v devadesátých letech svezla lanovka přes čtyři a půl milionu cestujících.
2. 4. 2026

Jihomoravský radní Podzimek rezignoval

Radní Jihomoravského kraje Karel Podzimek (ODS) rezignoval na funkci. Na síti X to uvedl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Podzimek v polovině března přišel o řidičský průkaz, protože řídil pod vlivem alkoholu, upozornily v minulých dnech Seznam Zprávy. Podzimek ČT řekl, že ho situace mrzí. Krajský předseda ODS Jiří Crha rozhodnutí radního přivítal jako jediné možné.
31. 3. 2026Aktualizováno31. 3. 2026

Města na jihu Moravy si chválí úsekové radary. O peníze z pokut přijít nechtějí

Moravský Krumlov na Znojemsku vybral v loňském roce na pokutách za rychlost přes 250 tisíc korun, Znojmo více než dva miliony. Města na jihu Moravy si úsekové měření rychlosti chválí – řidiči jezdí pomaleji a ubylo přestupků. Nelíbí se jim ale, že by o výnosy z pokut mohla přijít. Podle záměru vlády by je měla odvádět do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy uvedlo, že bude s obcemi o podmínkách ještě jednat.
31. 3. 2026

Jihomoravský radní přišel kvůli alkoholu o řidičský průkaz, zvažuje rezignaci

Jihomoravský radní a znojemský zastupitel Karel Podzimek (ODS) přišel o řidičský průkaz. Řídil totiž pod vlivem alkoholu. Informovaly o tom Seznam Zprávy a Regionální týdeník Znojemsko. Podzimek ČT řekl, že nadýchal 0,6 promile alkoholu. Zvažuje rezignaci na své funkce. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ho vyzval k vyvození osobní odpovědnosti.
30. 3. 2026

Povodí Moravy opraví přelivy na Novomlýnských nádržích, práce potrvají tři roky

Povodí Moravy začalo s rekonstrukcí přelivů na hrázi Novomlýnských nádrží na jihu Moravy. Původní zařízení slouží od vzniku nádrží a technicky už nedostačuje. V případě extrémních podmínek by nemuselo fungovat tak, jak má. Práce vyjdou na více než osmdesát milionů korun a potrvají zhruba tři roky. Dopravy na přilehlé silnici I/52 se ale nedotknou. Omezení se očekávají až v souvislosti s dostavbou D52, která by měla začít v příštím roce.
30. 3. 2026

Od čtrnácti jsem zarytý antikomunista, říká syn Dubčekova blízkého spolupracovníka

Petr Špaček se po roce 1989 podílel na budování kontrarozvědky, v bezpečnostních službách celkem strávil více než třicet let. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na svého otce Josefa Špačka, který byl vysokým funkcionářem KSČ a blízkým spolupracovníkem Alexandra Dubčeka. Jako jeden z představitelů reformních sil přišel po okupaci v srpnu 1968 o postavení a byl ze strany vyloučen.
30. 3. 2026

Církev vyzvedla urnu s ostatky kněze Drboly, připravuje oslavy blahořečení

Zástupci církve, notářka, soudní lékař a archeolog na hřbitově ve Starovičkách na Břeclavsku vyzvedli urnu s předpokládanými ostatky Václava Drboly, který byl spolu s Janem Bulou zavražděn po vykonstruovaném procesu v 50. letech. Drbolův popel bude uložen v relikviáři spolu s částí Bulova primičního ornátu. Jeho ostatky totiž dosud nebyly nalezeny. Slavnost blahořečení obou kněží se uskuteční 6. června na brněnském výstavišti.
26. 3. 2026
Načítání...