Ostatky Jindřicha z Lipé se po dekádách vrací do krypty na Starém Brně

Nahrávám video
Události v regionech: Uložení ostatků Jindřicha z Lipé
Zdroj: ČT24

Po více než šedesáti letech se vracejí ostatky mocného českého šlechtice Jindřicha z Lipé do krypty baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Tomuto aktu předcházel více než rok trvající výzkum kosterních pozůstatků, které od roku 1991 spočívaly na náhradním místě. Podle vědců potvrdil, že kosti velmi pravděpodobně patřily moravskému zemskému hejtmanovi a partnerovi královny vdovy Elišky Rejčky.

„Jsme rádi, že můžeme po letech navrátit ostatky Jindřicha z Lipé na místo, které sám zvolil pro svůj poslední odpočinek. Je to pro nás nejen duchovní, ale i historicky významný okamžik,“ řekl delegát Řádu svatého Augustina v Česku Juan Provecho.

Jindřich zemřel v roce 1329 a jeho tělo bylo po staletí uloženo v kryptě baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. V 60. letech minulého století se do baziliky zavádělo parovodní topení a při záchranném archeologickém průzkumu byly ostatky spolu s kostmi dalších čtyř dospělých osob vyzvednuty. Tehdejší vědci je zkoumali dostupnými metodami a přiřadili Jindřichovi.

„Antropologická analýza zahrnovala detailní 3D dokumentaci nalezených pozůstatků, vyšetření čelní kosti na CT a osteologickou analýzu zaměřenou především na ověření závěrů, ke kterým v 60. letech minulého století dospěl docent Milan Stloukal. Jeho závěry naše analýzy potvrzují,“ uvedl antropolog z Masarykovy univerzity Mikuláš Jurda.

Na projektu výzkumu ostatků Jindřicha z Lipé spolupracovaly Muzeum města Brna, Masarykova univerzita a Augustiniánské opatství na Starém Brně. Zapojily se i další vědecké instituce. „Velkoryse pojatý projekt nám umožnil daleko širší a hlubší výzkum, než jaký bychom si mohli dovolit sami,“ uvedl historik Muzea města Brna Ctibor Ostrý.

Další analýzy – včetně genetických, izotopových a radiokarbonových – probíhají v rámci projektu RES-HUM: Připraveni na budoucnost, zaměřeného na dlouhodobou odolnost lidské kultury.

  • Jindřich z Lipé byl český šlechtic ze starobylého rodu pánů z Lipé, který tvořil jednu z větví Ronovců. Svou kariéru zahájil ve službách předposledního přemyslovského krále Václava II. Po vymření Přemyslovců roku 1306 a útěku Jindřicha Korutanského ze země už patřil mezi nejvýznamnější představitele české šlechty.
  • Po nástupu Jana Lucemburského na trůn roku 1310 byl Jindřich potvrzen ve funkcích podkomořího a nejvyššího maršálka. Král mu zároveň svěřil správu země po dobu své nepřítomnosti a jmenoval ho moravským zemským hejtmanem – tuto funkci zastával od roku 1321 až do své smrti.
  • Jindřich využil příležitosti a vyměnil s králem své statky v Čechách za statky na Moravě. Přesídlil do Brna, kam se tehdy uchýlila i Eliška Rejčka. Společně zde založili vlastní dvůr. Jindřich do Brna svolával i šlechtická sněmovní a soudní shromáždění, což jinak náleželo pouze králi.
  • Král Jan mu zůstal nakloněn – roku 1321 ho jmenoval říšským maršálkem a i v dalších letech svěřoval správu země Jindřichovým synům nebo jeho blízkým spolupracovníkům. Bohatství i výjimečné postavení pána z Lipé dokládá i povolení razit vlastní minci, které od krále Jana v roce 1321 získal.
  • Jindřich z Lipé zemřel ve věku přibližně šedesáti let. Byl pochován v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, kde byla o několik let později pochována i Eliška Rejčka.
Jindřich z Lipé
Zdroj: Vinařství pánů z Lipé

Z lebky se zachovala jen malá část

Protože byly kosti Jindřicha z Lipé a dalších čtyř osob od roku 1991 uloženy jinak než v původní kryptě a není známa původní poloha jednotlivých částí, bylo jejich znovusložení do logických celků velmi komplikované. „Jindřichovi z Lipé patří patrně 62 kosterních fragmentů, které jsme poskládali do dvaceti logických celků. Z lebky se zachovaly pouze čtyři fragmenty, proto nemůžeme rekonstruovat jeho pravděpodobnou podobu,“ vysvětlil Jurda.

Ostatní kosti s pohřbem Jindřicha z Lipé nesouvisejí. Historici se domnívají, že patřily lidem pohřbeným na hřbitově, který se nacházel u původního kostela stojícího na místě dnešní baziliky. „Když se po smrti Jindřicha kopalo pro základy baziliky, narazili dělníci na tyto ostatky a pietně je uložili vedle jeho,“ vysvětlil Ostrý.

Z některých biochemických analýz vědci ještě nemají výsledky, část dat však už znají. „Stáří kostí odpovídá době, kdy Jindřich zemřel. Víme, že měřil zhruba 170 centimetrů, což byl na tehdejší dobu nadprůměr. Jednalo se o urostlého muže robustní postavy, který jedl pestrou stravu bohatou na bílkoviny – to bylo možné jen díky vysokému společenskému postavení. Strava běžného lidu byla tehdy na bílkoviny chudá,“ vylíčil Ostrý.

Při výzkumu krypty odborníci objevili také starší zděnou konstrukci z pískovce vytěženého na Červeném kopci, zatímco samotná bazilika byla postavena z cihel.

  • Královna Eliška Rejčka, vdova po králích Václavu II. a Rudolfu Habsburském, založila v roce 1323 klášter a kostel na Starém Brně. K jejich ekonomickému zabezpečení využila prostředky ze svých královských příjmů a majetku.
  • Bazilika Nanebevzetí Panny Marie patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám v Česku.
  • Klášter byl původně určen pro cisterciačky. Po roce 1783, kdy císař Josef II. zrušil původní klášter augustiniánů svatého Tomáše, se tento řád přestěhoval na Staré Brno a převzal i jeho majetek. Klášter se poté stal významným centrem duchovního, vědeckého a kulturního života města. Působili zde mimo jiné Johann Gregor Mendel a Leoš Janáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Vědce zajímá, co s tělem dělá opera

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zkoumají, co se s lidským tělem i emocemi děje během živého operního představení. Sledují srdeční tep, dech i mozkovou aktivitu a propojují data s tím, co diváci sami popisují.
před 16 hhodinami

Řízení vybraných fakultních nemocnic v Praze a Brně se sjednocuje

V Praze přecházejí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a Fakultní nemocnice Bulovka pod společné vedení Petra Koloucha, dosavadního ředitele pražské zdravotnické záchranné služby. Fakultní nemocnici Brno zase povede místo Iva Rovného ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) Vlastimil Vajdák. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že cílem je posílení koordinace specializované péče a efektivity řízení nemocnic. Změny začnou platit od 2. února.
26. 1. 2026Aktualizováno26. 1. 2026

Vodárny obnovily dodávky vody pro Znojmo z úpravny, kterou odstavily kvůli kejdě

Vodárenská akciová společnost (VAS) obnovila po dvou dnech dodávku pitné vody pro Znojmo z úpravny vody, všechny vzorky na výstupu z ní jsou v pořádku, uvedla v neděli pozdě odpoledne mluvčí vodáren Iva Librová. Odstavená byla úpravna preventivně v pátek kvůli úniku kejdy do Dyje ze zemědělského podniku v dvacet kilometrů vzdálených Podmyčích, která následně dotekla až do Znojemské přehrady. Cisterny však budou ještě několik dnů navážet do vodojemů vodu z úpravny ve Štítarech, aby se zásobníky znovu naplnily.
25. 1. 2026Aktualizováno25. 1. 2026

Některé fakulty vysokých škol ruší kvůli AI bakalářské práce

Ostravská univerzita, další fakulty Masarykovy univerzity v Brně, fakulty Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Palackého v Olomouci se připojují k trendu nahrazování tradiční bakalářské práce praktickým projektem. České televizi to potvrdily dotazované univerzity. Transformaci závěrečných prací zahájila Vysoká škola ekonomická v Praze na fakultě podnikohospodářské kvůli nástupu umělé inteligence. Nyní školy uvádějí jako důvod také snahu lépe připravit studenty do zaměstnání.
25. 1. 2026

Společenství obcí chtějí sdílet nejen úředníky, ale i policii

Společenství obcí usilují o rozšíření svých pravomocí. Do budoucna by chtěla sdílet nejen školy a úředníky, ale také obecní policii. Současná legislativa to však neumožňuje. Změnit to má novela zákona o obcích, kterou do legislativního procesu ještě v prosinci, v demisi, odeslala předchozí vláda. Aby prošla, musí získat podporu i současných koaličních poslanců. Městskou policii by chtělo zřídit i šest společenství obcí z jižní a východní Moravy.
25. 1. 2026

Ledovka způsobila v části Moravy víc než 150 nehod

Dálnice D1 na 187. kilometru u Brna je ve směru na Ostravu po nehodě tří vozů znovu průjezdná, provoz stál zhruba tři hodiny. Krátce neprůjezdný byl i směr na Prahu. Jih Moravy ráno a dopoledne trápila ledovka, stalo se více než 150 nehod. Jihomoravští záchranáři vyhlásili kvůli velkému počtu havárií a úrazů traumaplán, který znamená posílení služeb. Zranily se také desítky chodců.
23. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Ve Znojmě preventivně odstavili úpravnu vody, voda je pitná dál

Vodárenská akciová společnost (VAS) ve Znojmě kvůli znečištění vodárenské nádrže kejdou preventivně odstavila úpravnu vody. Pitnou vodu do sítě dováží cisternami odjinud. Voda ve vodovodní síti byla a je nadále pitná a zdravotně nezávadná a lidé ji mohou bez obav používat. V pátek to uvedla mluvčí vodárenské společnosti Iva Librová. Až tři tisíce metrů krychlových kejdy, tedy tekutých zvířecích výkalů, uniklo v pondělí na farmě u Podmyčí, kolem páteční půlnoci se znečištění dostalo až ke hrázi znojemské nádrže, odkud vodárny odebírají vodu.
23. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Na Moravě hrozí ledovka až do soboty, nejchladněji bude na západě Čech

Ledovka, která se od pátečního rána vyskytuje především na jižní Moravě, se bude převážně na Moravě tvořit také v noci na sobotu. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na západě republiky mohou teploty o víkendu klesnout až k minus sedmi stupňům Celsia. Od nedělního večera pak začne od jihovýchodu na většině Česka pršet a postupně se začne oteplovat.
23. 1. 2026
Načítání...