V Praze, Brně a v další desítce měst se už počtvrté konala Noc důstojnosti. Připomíná tragický případ Doroty Šandorové, kterou před pěti lety udusil pečovatel sociální služby v domově pro lidi s postižením. Akce upozorňuje na porušování práv lidí s intelektovým postižením a zdůrazňuje nutnost rozvoje komunitních služeb namísto ústavní péče.
Před budovou Veřejného ochránce práv v Brně se večer sešlo několik desítek lidí. Zazněly tam i příběhy dalších lidí s handicapem, kteří dříve žili v ústavech a nyní žijí s podporou komunitních služeb. „Bez svolení pečovatelů se nemohli najíst, kdy chtěli, nemohli si oblékat, co chtěli. Museli vstávat, když byl budíček. Poukazovali také na to, že si na nich pečovatelé vylévali zlost, když měli osobní problémy,“ popsal redaktor Tomáš Foltán, který se akce zúčastnil.
V Česku žije podle dat Českého statistického úřadu 115 tisíc lidí s mentálním postižením. Dvě třetiny z těch, kteří žijí v ústavní péči, nemají podle analýzy ombudsmana z roku 2025 důstojné podmínky pro život. Výzkum z roku 2023 upozornil, že chybí kapacity komunitního bydlení, podpůrných služeb i krizové pomoci. Nejvíce to dopadá na lidi s chováním náročným na péči a na jejich rodiny.
Schorm: Je třeba posunout transformaci z papíru do praxe
Zástupce ombudsmana a dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm proto zdůrazňuje nutnost systémových změn. „Je potřeba, aby stát konečně posunul transformaci ústavní péče z papíru do praxe. Ústavy nemohou být jedinou volbou,“ řekl.
Lidé s postižením mají podle něj právo na důstojný život, nikoli na život v izolaci. „Je potřeba, abychom směřovali k naplnění práva lidí s postižením žít samostatný život v komunitě a mimo velká ústavní zařízení, spíše v terénních službách, v chráněném bydlení a podobně,“ vysvětlil Schorm. Upozornil také na to, že ústavy často sídlí ve starých budovách a jejich provoz je finančně náročný a neefektivní.
Připomínat si příběh Doroty Šandorové je podle něj důležité i proto, aby se nezapomínalo na to, že důstojnost lidí žijících v ústavech není samozřejmostí. „Příběh Doroty Šandorové je extrémem, který se odehrál před pěti lety, a zároveň ukazuje, že se to může stát znovu, protože prostředí ústavních zařízení je prostředím rizikovým pro klienty a do určité míry i pro zaměstnance,“ dodal.
Juchelka: Bez pečujících a asistentů se neobejdeme
U ministerstva práce a sociálních věcí v Praze se v podvečer sešly zhruba dvě stovky lidí. Byli mezi nimi lidé s postižením, jejich blízcí i zástupci organizací, které jim pomáhají. Podle předsedkyně jedné z pořádajících organizací Jednota pro deinstitucionalizaci Terezie Hradilkové jsou ústavy dnes už neekonomické, neefektivní a neetické. Pro lidi s intelektovým postižením jsou podle pořadatelů potřeba například terénní služby, denní stacionáře či socioterapeutické dílny, které jim pomáhají vést běžný život.
„Do budoucna se neobejdeme bez samotných neformálních pečujících ani bez asistentů, kteří by do domácností docházeli,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Podle něj je potřeba připravit zákon o sociálních službách a nastavit systém s ohledem na realitu, která českou společnost v souvislosti se stárnutím populace a péčí o lidi se zdravotním postižením čeká. Jde podle něj o výzvu na dlouhá léta dopředu, nikoli pouze na jedno volební období. „Do budoucna nás v rámci neformální péče nečeká jen oblast sociální, ale i zdravotní,“ dodal Juchelka.
Případ Doroty Šandorové
O případu Doroty Šandorové informoval časopis Respekt. Napsal, že v lednu 2021 jeden ze zaměstnanců zařízení sedmatřicetiletou těžce mentálně postiženou ženu usmrtil. K činu se podle týdeníku přiznal, klientku chtěl údajně zklidnit. Krajský soud ho původně odsoudil k deseti letům vězení za vraždu, odvolací Vrchní soud v Praze ale rozsudek zmírnil na tři roky za usmrcení z nedbalosti. Z vězení už byl muž propuštěn.
Na Dorotin případ reaguje také strategie podpory lidí s chováním náročným na péči, kterou minulá vláda schválila předloni na konci června. Dokument se týká rozvoje diagnostiky, nabídky zdravotní péče, podpůrných služeb, fungování zařízení a škol i nahrazení omezovacích opatření jinými postupy. Počítá také s osvětou a zlepšením informovanosti rodin o možnostech pomoci.
K Noci důstojnosti se letos připojilo na osm desítek organizací a akce se konaly ve 13 městech.
