V Drážďanech zneškodnili bombu z války, evakuovalo se osmnáct tisíc lidí

Nejméně osmnáct tisíc lidí muselo na téměř sedm hodin opustit centrum Drážďan kvůli zneškodnění bomby z druhé světové války. Krátce po 15:00 policie uvedla, že pyrotechnici britskou pumu o váze 250 kilogramů zlikvidovali a že se lidé mohou vrátit zpět domů. Jednalo se o dosud největší evakuaci v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.

Leteckou pumu našli dělníci na místě zbouraného mostu Carolabrücke, jehož část se do Labe zřítila v září předloňského roku. Kvůli jejímu zneškodnění vytyčili hasiči s pyrotechniky evakuační zónu, která obsahovala prakticky celé historické jádro města včetně nejznámějších památek, jako jsou drážďanský zámek, palác Zwinger, Semperova opera či kostel Frauenkirche.

Hranice evakuační zóny procházela mimo jiné ulicí Erny Bergerové v drážďanském Novém Městě. Na její západní straně, které se evakuace netýkala, stojí i budova českého generálního konzulátu.

Podle drážďanských úřadů bydlí v evakuační oblasti zhruba 18 tisíc lidí. Do 09:00 museli všichni své domovy opustit. Navíc se evakuace dotkla i turistů v hotelech či zaměstnanců místních podniků. Zavřené zůstaly v centru Drážďan školy, školky a úřady, evakuovat se muselo i několik domovů pro seniory. Lidé, kteří se neměli kam uchýlit, mohli na zneškodnění bomby počkat v drážďanské veletržní hale. Krátce po 15:00 policie uvedla, že bomba je zneškodněná a lidé se mohou vrátit domů.

Příprava nového mostu přes Labe

Bomba byla nalezena při prohledávání míst, na kterých by měl vzniknout nový most přes Labe. Ohledání staroměstské strany už je hotové, na novoměstské straně na severním břehu Labe našli pyrotechnici 31 podezřelých objektů, které prověřili. Bombou z války byl pouze jeden. Při bourání mostu Carolabrücke se loni našlo několik válečných pum. Na počátku loňského ledna muselo centrum města kvůli likvidaci jedné z nich opustit deset tisíc lidí, v srpnu sedmnáct tisíc.

Likvidace leteckých pum je v německých městech i více než osmdesát let po konci druhé světové války relativně běžnou záležitostí. Většinou se je podaří bez větších následků zneškodnit v řádu několika hodin či do druhého dne. Zásahy si ale téměř vždy vynutí evakuaci obyvatel. Dosud největší byla evakuace ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 2017, kdy muselo načas domovy opustit 60 tisíc lidí.

Saská metropole byla za války terčem spojeneckého bombardování, přičemž jenom nálety ve dnech 13. až 15. února 1945 si vyžádaly až 25 tisíc lidských životů. Velká část drážďanského starého města byla bombardováním zničena a byla později nákladně zrekonstruována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
11:03Aktualizovánopřed 49 mminutami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 1 hhodinou

Írán popřel, že by odmítl jednat o konci války. Čas na dohodu se krátí, hrozí Trump

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.
14:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil nebo zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
04:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Británii obvinili tři muže ze žhářského útoku na sanitky židovské organizace

Britské úřady obvinily tři muže v souvislosti s březnovým žhářským útokem na čtyři sanitky židovské zdravotnické organizace v Londýně. Obvinění ze žhářství si vyslechli dva britští občané ve věku 19 a 20 let a 17letý mladík s britským a pákistánským občanstvím. Podle policie při činu nebrali ohled na možné ohrožení lidských životů. Dalšího podezřelého podle agentury Reuters policie zadržela v sobotu.
01:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA dál pátrají po členovi posádky letounu sestřeleného nad Íránem

Spojené státy stále pátrají po druhém členovi posádky bojového letounu F-15E, který sestřelil Írán nad svým územím, píší v sobotu agentura AP a další média. Podle tisku se jednoho ze dvou členů posádky podařilo americkým silám zachránit už v pátek, což ale úřady oficiálně nepotvrdily. Pátrání po americkém letci zahájily v pátek také íránské bezpečnostní složky.
před 6 hhodinami

Zelenskyj popsal, jak ukrajinští experti pomáhají v Perském zálivu s obranou

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
před 8 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 9 hhodinami
Načítání...