Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Nahrávám video

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.

Rodina Gajdošíkových se do Zlína přestěhovala krátce před druhou světovou válkou. Maminka Dany Milatové (tedy rozené Gajdošíkové) pracovala u Bati a tatínek, zahradník, se stal správcem Lesního hřbitova. Bydleli v domě přímo v jeho areálu.

František Gajdošík i jeho bratři byli hned od počátku války v odboji. Před rodinou nic netajil, naopak – zapojili se všichni. Daně bylo tehdy jedenáct let. „My jsme byli jako děti ve škole vychováváni k vlastenectví. Vážili jsme si vlajky. Dneska děcka vůbec,“ říká pamětnice.

Úkryty na hřbitově

Místní složku odbojové organizace Obrana národa založil generál Otakar Zahálka. Danin otec byl jejím členem. Na hřbitově vybudoval důmyslné úkryty, kde schovával nejen potraviny a vojenský materiál, ale i zbraně.

„Do voskovaného papíru zabalili pistoli, zalili voskem, obalili do modrého papíru a popsali římskou číslicí. Granáty byly volně. Nás s bratrem otec naučil římské číslice. Tak byly uložené v těch skrýších a potom jsme je s bratrem podle čísla vyhledávali, jak to potřebovali partyzáni. Já jsem jim to donesla na určené místo,“ popisuje.

Vzpomíná i na událost ze začátku dubna 1942. Gestapo tehdy tajně přivezlo na hřbitov mrtvého příslušníka výsadku Out Distance Ivana Kolaříka. „Nevědělo se, kdo to je. Tatínek ho s kamarády ráno vyhrabal, bratr ho vyfotil a udělali mu pohřeb,“ přiblížila.

Spojka partyzánů

Na hřbitově pracovali zaměstnanci, kteří byli členy ilegální komunistické strany napojené na odbojovou činnost. Gestapo je přijelo zatknout v prosinci 1942, o dva měsíce později si přijelo i pro jejího otce. Několik měsíců strávil ve zlínské věznici, odkud Dana Milatová s kamarády přinášela motáky nejen mamince, ale i dalším lidem po celém Zlínsku.

Jejímu otci odbojovou činnost ani ukrývání zbraní nedokázali. Neprozradil ho nikdo. Dostal však trest za to, že u něj našli 25 kilogramů masa. Tento trest ale nenastoupil – utekl k partyzánům, kde se setkal i se svým bratrem Josefem. I tehdy Dana Milatová fungovala jako spojka.

Otec byl znovu zatčen gestapem v květnu 1945. Zatčení se nevyhnula za války ani matka a strýc Petr s rodinou. Rodiče přežili, příbuzní zahynuli v koncentračním táboře.

Poválečné zklamání

Otec i matka měli po věznění podlomené zdraví a bratrovi zjistili tuberkulózu. Rodina se po válce přestěhovala do Šenova, kde dekretem získali hospodářství po odsunutých Němcích a zřídili si tam zahradnictví. „Tak jsme hospodařili, až nám to komunisté zase sebrali,“ říká trpce.

Po válce se, aniž by o to usilovala, stala členkou komunistické strany. Legitimaci jí přinesl krajský tajemník Rudolf Rédr, kterému rodina za války pomohla. V roce 1950 vystoupila. „Já jsem tu legitimaci hodila a říkám: Nechte si to, nesouhlasím, nebudu s vámi. Já nepotřebuji školení. Vy potřebujete školení. Okresní tajemník Franta Machač začal proti mně brojit,“ vysvětluje. V sedmdesátých letech dokonce začali komunisté pochybovat, jestli vůbec byla v odboji.

„Kdyby to bylo potřeba, šla bych do toho znovu. Po zkušenostech ještě víc, za pravdu. Ale chtěla bych, aby opravdu ta svoboda a demokracie aspoň mezi naším národem skutečně vznikly,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holocaustu

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Uzavírka mostu v Havlíčkově Brodě komplikuje dopravu. Přestavba souvisí s Dukovany

Most v Masarykově ulici v centru Havlíčkova Brodu silničáři uzavřeli kvůli přestavbě. Je součástí trasy, po níž se budou přepravovat nadrozměrné komponenty pro nové bloky jaderné elektrárny Dukovany. Provizorní most je určený jen pro autobusy a složky integrovaného záchranného systému. Pěší mohou využít lávku. Řidiči tak musejí počítat s komplikacemi, město proto doporučuje využívat obchvat a dočasně zavedlo MHD zdarma.
před 12 hhodinami

Po napadení u školy v Pardubicích zemřela studentka. Podezřelého policie zadržela

U Střední průmyslové školy chemické v Poděbradské ulici v Pardubicích došlo podle policie ke konfliktu mezi dvěma mladými lidmi. Jedna z osob byla v kritickém stavu převezena do nemocnice, druhá byla zadržena. Policejní mluvčí Markéta Janovská později ČT sdělila, že napadená osoba svým zraněním podlehla. Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (3PK) je obětí studentka, důvodem byly osobní problémy ve vztahu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na magnetickou rezonanci stále čekají neakutní pacienti týdny i měsíce

Pacienti v Jihomoravském kraji čekají na vyšetření magnetickou rezonancí několik týdnů i měsíce. Situaci v regionu má zlepšit nový přístroj v brněnské Úrazové nemocnici, na který město přispěje desítkami milionů korun. Dlouhé čekací lhůty na neakutní vyšetření hlásí i další kraje.
před 15 hhodinami

Muž dostal za týrání ženy ve sklepě a znásilnění 15 let vězení

Ústecký soud poslal muže, který měsíce věznil, týral a znásilňoval ženu na Lounsku, na patnáct let do vězení. Trest uložil i za předchozí znásilnění jiných žen. Poslední oběť se zachránila útěkem. Za věznění ženy v Siřemi navrhovala žalobkyně deset let vězení. Rozsudek zatím není pravomocný.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Policie obvinila dvacet lidí z manipulace zakázek Havířova ohledně městských bytů

Policie stíhá dvacet lidí v souvislosti s veřejnými zakázkami Havířova. Kauza se týká městských bytů. Obvinění lidé se podle vyšetřovatelů podíleli na zmanipulování soutěží o zakázky v celkovém objemu sto milionů korun, sdělil ve čtvrtek mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle olomouckého vrchního žalobce Radima Dragouna jde o zakázky malého rozsahu na opravy bytů a elektroinstalace bytů města Havířova v letech 2022 a 2023.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Všichni obvinění ve fotbalové kauze už jsou venku z vazby

Zlínský soud propustil z vazby posledního muže obviněného ve fotbalové kauze spojené s podezřením z korupce a podvodů při sázení na sportovní zápasy. Podle olomouckého vrchního žalobce Radima Dragouna pominul důvod koluzní vazby, tedy aby neovlivňoval svědky nebo nemařil vyšetřování. Podle informací ČTK by mělo jít o bývalého funkcionáře FC Zlínsko a někdejšího rozhodčího Pavla Býmu. V případu je obviněno 32 lidí, všichni jsou tak nyní stíhaní na svobodě, řekl Dragoun.
před 17 hhodinami
Načítání...