Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
Jedna taková nemovitost je na náměstí v Tachově. Dům potravin pochází ze sedmdesátých let minulého století. Historickou hodnotu nemá, nachází se však v památkové zóně. „Prodejna tady fungovala ještě před osmi lety. Byla oblíbená a hojně navštěvovaná,“ uvedl starosta Petr Vrána (nestr.). S covidem tam skončila i diskotéka. Dnes budova chátrá a zatéká do ní.
Radnice se nakonec rozhodla dům zbourat a postavit nový. Poprvé v novodobé historii města vypíše architektonickou soutěž. „Dispozice už neodpovídá požadavkům moderních provozů, je velmi členitá a obtížně transformovatelná do něčeho smysluplného,“ vysvětlil Vrána.
„Jsme rádi, že město dům získalo a chce mít nad tímto místem kontrolu. Ideálně by podle nás měly všechny novostavby na území městské památkové zóny vzejít z architektonické soutěže, aby se našel co nejlepší návrh,“ uvedl vedoucí odboru péče o památkový fond Národního památkového ústavu v Plzni Pavel Domanický.
V novém objektu by podle vedení města měla vzniknout restaurace a další komerční prostory. „V horních dvou patrech by mělo být krátkodobé ubytování hotelového nebo apartmánového typu,“ doplnil starosta Tachova.
Dalším příkladem je Hotel Praha v Babylonu na Domažlicku. Naposledy fungoval před deseti lety. Obec jej koupila na konci roku – ze stejného důvodu, aby v něm nevznikla ubytovna. Z hotelu mají vzniknout družstevní byty, celkem něco přes dvacet jednotek. „Obyvatelům budu závidět ten výhled na Čerchov,“ poznamenal starosta Babylonu Pavel Bambásek (nestr.).
Strategický výkup v Aši
Aš odkoupí od České pošty její budovu v centru města. Minulý týden to schválili zastupitelé. I zde se obávají obchodníků s chudobou. „Jde o strategický výkup nemovitosti. Dlouhodobě se potýkáme s obchodníky s chudobou a máme obavy, aby v centru města nějaký spekulant objekt nenakoupil a nenastěhoval tam nájemníky, s nimiž jsou problémy. Proto jsme přistoupili k tomu kroku, že jsme budovu vykoupili,“ vysvětlil starosta Vítězslav Kokoř (ANO). Město za ni zaplatilo 18 milionů korun. S Českou poštou má dohodu, že prostory, ve kterých nyní sídlí, bude nadále využívat, nově však jako nájemce.
Podle starosty zatím není o celkovém budoucím využití objektu rozhodnuto, objevily se ale první návrhy. V domě by mohly vzniknout byty, dům s pečovatelskou službou nebo hotel, který by město pronajalo provozovateli. Debata je však podle něj teprve na začátku.
Podobně se vedení města rozhodlo odkoupit vilu s lékařskými ordinacemi za 7,5 milionu korun. Ve vile v Klostermannově ulici působili dva praktičtí lékaři a dva zubaři. Dvě ordinace už ale ukončily činnost, a majitelé proto dům nabídli městu. Podle Kokoře by měl objekt nadále sloužit zdravotnickým účelům a mohl by být využit například v případě, že by město získalo zájemce o otevření nové ordinace. Budovu však bude nutné opravit, dodal starosta.
Proseč reaguje na špatnou zkušenost
Město Proseč na Chrudimsku koupilo za 8,5 milionu korun bývalou továrnu na dýmky z období první republiky. Chce mít pod kontrolou, co se v areálu bude dít. Obává se, že by jiný kupec mohl objekt přeměnit na ubytovnu. Negativní zkušenost už má.
„V Proseči koupil obchodník s chudobou rodinný dům, nastěhoval do něj několik desítek lidí a snaží se z něj vytvořit bytový dům. Není týden, abych s policií neřešil incidenty s nájemníky,“ uvedl starosta Jan Macháček (Za lepší Proseč). Nákup továrny městu letos znemožní větší investice, protože 8,5 milionu korun je pro něj značná částka. „Na investiční projekty míváme kolem deseti až dvanácti milionů korun ročně,“ doplnil Macháček.
Proseč byla v devatenáctém století místem, kde se desítky lidí živily výrobou dýmek – od malých živnostníků po středně velké dílny a větší podniky. Jedním z nich byla firma František Jarský a synové. „Za první republiky tady bylo šestnáct továren, firma Jarský byla jednou z nich. Její nemovitosti zahrnují dva průmyslové objekty, vilu, ovocnou zahradu a zpevněné plochy,“ popsal Macháček.
O budoucnosti bývalé továrny nebude město rozhodovat hned, patrně se jí bude zabývat až nové zastupitelstvo, které lidé zvolí na podzim v komunálních volbách. Radnice uvažuje o dostupném bydlení pro rodiny s dětmi nebo pro lidi v nedostatkových profesích, například praktické lékaře či zubaře.
„Je to dlouhodobější úkol. Varianta jedna je, že se objeví silný developer, který bude chtít spolupracovat s městem. Druhá varianta je vlastní záměr města a využití objektů ve prospěch občanů, to ale neuděláme bez podpory státu,“ dodal Macháček.
Koupě bývalé ubytovny
Bytový dům v ulici Lazebnický vrch se chystá koupit také Liberec. Firma, která budovu bývalé ubytovny vlastní, ji už nevyužívá několik let. Radnice chce dům nejprve použít jako náhradní ubytování pro lidi z jiných městských sociálních domů, jejichž opravy připravuje.
Podle náměstka Adama Lenerta (ANO) budovu kupují i proto, aby v ní nevznikla problémová ubytovna. „Dům je vystěhovaný a je nabízen k prodeji. Přihlásil se zájemce, u kterého jsme měli obavu, že by objekt využíval jako ubytovnu, což by mohlo přinést nepříznivé sociální dopady v centru města,“ uvedl loni v listopadu.
