V Brně vznikne nový bulvár. Propojí budoucí nádraží s centrem

V Brně začala výstavba nové městské třídy nazvané Bulvár, která propojí nové hlavní nádraží s historickým centrem. Severní část má být hotová příští rok v létě, jižní se bude stavět později. Projekt je klíčový pro rozvoj nové čtvrti Trnitá, kde má vzniknout bydlení pro 15 tisíc obyvatel a až 20 tisíc pracovních míst.

Nový brněnský bulvár bude spojovat ulice Opuštěnou a Uhelnou, křížit ho bude ulice Fuchsova. Jeho výstavba je klíčovým impulzem pro rychlý rozvoj celé čtvrti Trnitá. Má stát centrální městskou třídou s živou atmosférou připomínající významná evropská náměstí.

„Začínáme budováním splaškové kanalizace. Poté přijde na řadu dešťová kanalizace, následně vodovodní řady, veškeré datové infrastruktury, kabeláže a postupujeme od nejnižších vrstev směrem nahoru,“ popsal ředitel společnosti Firesta Vilém Huryta.

Nejširší třída v Brně

Pro firmu jde podle něj o unikátní projekt, protože v Brně se dosud na zelené louce třída takového rozsahu a formátu nestavěla.

„Rozšiřovali jsme, modernizovali a opravovali řadu ulic, ale zcela nová třída pod názvem Bulvár, která propojí střed města s budovami nového nádraží v odsunuté poloze, tu ještě nebyla. Půjde o nejširší bulvární třídu v rámci města Brna,“ poznamenal.

„Inspirovali jsme se moderními trendy, ale především potřebami, které taková komunikace vyžaduje. Nejde jen o samotnou dopravu, ale o celý veřejný prostor a jeho podobu. Chtěli jsme, aby byl bulvár velkorysý, umožňoval více druhů dopravy, dostatek zeleně a kvalitní veřejný prostor. To byla naše priorita už před šesti lety, kdy jsme začínali s memorandem,“ uvedl předseda představenstva Brněnských komunikací David Grund (ODS).

Nahrávám video

První díl skládačky

Součástí zakázky v hodnotě 129 milionů korun bude kromě výstavby silnic také příprava území, například odklízení a likvidace černé skládky komunálního odpadu. Projekt podpoří vznik nové čtvrti Trnitá pro 15 tisíc obyvatel a 20 tisíc pracovních míst.

„Severní úsek páteřní komunikace nové čtvrti Trnitá je prvním dílkem skládačky, která propojí centrum města s budoucím vlakovým nádražím. Po dokončení bude silnice tvořena dvěma jízdními pásy, každý se dvěma pruhy pro automobilovou dopravu. Na obou stranách na ni budou navazovat široké chodníky a obousměrné cyklostezky,“ uvedl radní města Brna pro oblast dopravy Petr Kratochvíl (ODS). Novou ulici doplní stromořadí platanů a trvalkové záhony. Severní úsek bulváru by měl být hotový v létě 2027.

„Pro tramvajový pás bude zatím jen rezerva, ale domluvili jsme se, jestli bychom ještě stavbu změnili tak, aby byl připravený už tramvajový spodek pro položení kolejí,“ řekl Kratochvíl. Pro auta by měla být nová ulice průjezdná ideálně už od chvíle její dostavby. Ze severu se počítá s napojením do Uhelné téměř u křižovatky s Úzkou. V jižní části počítá projekt zatím se zaslepením, protože se čekalo na odstranění čerpací stanice. „Pracujeme na úpravě projektu, aby byla Opuštěná napojená,“ uvedl Kratochvíl.

Pro jižní část bulváru byla podle radního zpracována projektová dokumentace a bylo požádáno o povolení záměru. Z plánovaných ulic v budoucí čtvrti Trnitá byla prodloužena ulice Uhelná a nyní se dokončuje ulice Kalová, která by měla být hotová do konce letošních letních prázdnin.

Budování protipovodňových opatření

Rychlost, s jakou kolem bulváru vznikne zástavba, závisí podle Kratochvíla na budování protipovodňových opatření a na rychlosti soukromých investorů. Výstavbu protipovodňových opatření na Svratce od železničního mostu u Uhelné ulice bude město soutěžit. Jsou klíčová pro to, aby stavby mezi současným a budoucím hlavním nádražím získaly stavební povolení stejně jako samotné nádraží. Dosud leželo rozsáhlé území na dohled centra ladem.

Město je v různé fázi příprav na stavbu dalších ulic mezi nádražími a zároveň chystá stavbu sítě silnic jižně od nového nádraží. „S Ředitelstvím silnic a dálnic jsme vydefinovali trasu jižní části velkého městského okruhu a jeho napojení k nádraží. Tyto silnice nutně potřebujeme, abychom nádraží obsloužili i z jihu a nezatahovali veškerou dopravu do města. Není možné nádraží obsloužit jen přes Opuštěnou,“ řekl Kratochvíl a zmínil, že se jedná o velmi komplikované přípravy.

„I vzhledem k tomu, že některé silnice povedou po mostech přes rozsáhlé kolejiště nového nádraží, je potřeba ještě před pokládáním kolejí připravit základy pro budoucí mosty. Náročné budou i výkupy pozemků, nevíme, na jaké problémy narazíme. Musíme také udělat velký generel odvodnění,“ dodal Kratochvíl.

Přestavba železničního uzlu za desítky miliard

Co se týče stavby nového brněnského nádraží, Správa železnic připravuje tendr na projektovou dokumentaci, tedy na vypracování podrobných plánů, podle nichž se následně bude stavět. Podle nich se bude přestavovat také velká část celého brněnského železničního uzlu. Ten se historicky vyvíjel bez jednotné koncepce – jednotlivé soukromé i státní železniční společnosti v devatenáctém století budovaly tratě a nádraží podle svých potřeb.

Architektonický návrh brněnského nádraží je podle aktuálních informací téměř hotový. Stavět by se mělo začít v roce 2028. Ještě předtím odstartují takzvané předstihové stavby. V Židenicích železničáři ještě letos znovu postaví železniční most, který rozšíří, a protáhnou na něj nástupiště tak, aby cestující mohli přestupovat přímo na spoje městské hromadné dopravy.

Přestavba se dotkne také Černovic. Téměř nepoužívaná železniční zastávka zanikne a nahradí ji nový přestupní uzel na mostě v ulici Olomoucká. Na jihu města také vyroste terminál Brno-Vídeňská.

Celková přestavba brněnského železničního uzlu má podle posledních odhadů vyjít na 73 miliard korun. Konečná částka se však může ještě změnit. „Náklady se budou upřesňovat na základě zpracování projektové dokumentace. Ta nám ukáže detailní rozpočty i přesnou finanční náročnost. Reálný začátek projektování se bude odvíjet od schválení státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně i od dokončení prioritizace staveb ministerstvem dopravy,“ vysvětlil mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

V Brně kolabuje doprava. Místo semaforů ji museli řídit policisté

Policisté po pondělní zkušenosti s kalamitní dopravní situací v jihozápadní části Brna vypnuli v úterní ranní špičce na několika křižovatkách semafory a dopravu řídili sami. Snahou je, aby byl provoz co možná nejplynulejší. Extrémní kolony v řadě ulic jsou způsobené uzavírkou Pisáreckých tunelů a tunelu Hlinky, která začala v pondělí a skončí až 20. listopadu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Video„Chtěl vědět, jaké to je, zabít člověka,“ říká oběť dětského násilí v Brně

Odvolací soud bude příští týden rozhodovat o bezprecedentním případu dětského násilí. Dva mladíci – tehdy jim bylo 17 a 14 let – se pokusili podpálit synagogu v Brně. Krátce na to si podle nepravomocného rozsudku vyhlédli bezdomovce, vylákali ho na odlehlé místo a tam ho starší z nich bil až do chvíle, kdy si myslel, že zemřel. Muž ale přežil, Reportéři ČT ho našli a natočili s ním rozhovor. „(Útočník) chtěl asi mít pocit, jaké to je, když zabije člověka,“ řekl Dušan Gábor, který se měl stát mladíkovou obětí. Nakonec utrpěl mnohočetná poranění hlavy, například zlomenou očnici.
před 13 hhodinami

V Brně začala uzavírka tunelů. Řidiči stojí v kolonách, MHD má zpoždění

V Brně začala uzavírka tunelu Hlinky a Pisáreckého tunelu, důvodem je jejich technický stav a funkčnost technologií. Omezení se dotknou důležitého spojení mezi dálnicí D1 a městským okruhem, kudy při běžném provozu projedou denně desetitisíce aut. Na objízdných trasách se tvoří kolony. Autobusy a trolejbusy v jihozápadní části Brna od rána nabírají až půlhodinové zpoždění.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Boří les už je bezpečný. Pyrotechnici ho vyčistili od staré munice

Po jedenácti letech mohou lidé bez obav vyrazit do Bořího lesa na Břeclavsku. Lesy ČR dokončily likvidaci staré nevybuchlé munice, kterou do okolí rozmetal výbuch továrny Muna na konci druhé světové války. Dosud v oblasti platila přísná omezení. Lidé nesměli mimo vyznačené trasy a každý požár v okolí představoval nebezpečí. Lesy ČR za vyčištění lesa zaplatily padesát milionů korun.
12. 10. 2026‌‌

Brněnští vědci úspěšně testují čištění vody světlem a močovinou

Vědci testují metodu čištění vody pomocí světla a močoviny. Výsledky jsou zatím slibné, proto chtějí autoři zjistit, jestli by stejný způsob fungoval i na mikroplasty.
12. 10. 2026‌‌

Volby v Brně vyhrála KDU-ČSL a STAN

Komunální volby v Brně vyhrála s 27,38 procenta hlasů kandidátka KDU-ČSL a STAN, dosáhla na osmnáct zastupitelských křesel. Druhý skončil s 18,89 procenta hlasů a třinácti mandáty vítěz minulých voleb, ODS, TOP 09 a nezávislí. Třetí je hnutí ANO, má 17,14 procenta a jedenáct mandátů. O koalici na brněnském magistrátu bude jednat koalice lidovců a hnutí STAN, koalice ODS, TOP 09 a nezávislých, Zelené Brno, Piráti a hnutí Za Lužánky. Tyto subjekty také překonaly pětiprocentní hranici. Hlasování se zúčastnilo 44,08 procenta voličů.
10. 10. 2026Aktualizováno11. 10. 2026‌‌

Šéf lidovců Grolich se stal už v prvním kole novým senátorem za Vyškovsko

Novým senátorem za Vyškovsko se stal už v prvním volebním kole jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich. Obdržel 63,34 procenta a 37 tisíc hlasů, což bylo nejvíce ze všech kandidátů. Kandidátka ANO, zdravotní sestra Petra Absolonová dostala 29,99 procenta. Voleb se zúčastnilo 52,4 procenta voličů.
10. 10. 2026Aktualizováno11. 10. 2026‌‌

V obvodu Brno-město se o Senát střetnou Papoušek (za ODS) a Zitterbart (za STAN)

Senátor Zdeněk Papoušek (za ODS), který obhajuje mandát v senátním obvodu Brno-město, se ve druhém kole voleb za týden utká s Karlem Zitterbartem (za STAN). Zitterbart byl senátorem v obvodu Vyškov, v nynějších volbách se ale snaží získat mandát v obvodu Brno-město. Papoušek má 42,02 procenta hlasů, Zitterbart 24,41 procenta. Voleb se zúčastnilo přibližně 49,08 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Papoušek řekl, že je s postupem do druhého kola spokojený, Zitterbart je rád, že dokázal voliče přesvědčit a do druhého kola postoupit.
11. 10. 2026Aktualizováno11. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.