Veřejný prostor

Radní hlavního města v pondělí schválili, že vypíší soutěž na úpravu bronzové plastiky s nápisem Moskva–Praha v pražské stanici metra Anděl. Dílo odkazuje na přátelství mezi tehdejším Československem a Sovětským svazem. Náměstek primátora Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) krok rady města zdůvodňuje zasazením díla do historického kontextu i souvislostí vzhledem k válce, kterou aktuálně Rusko vede na Ukrajině. Architekt a bývalý primátor Jan Kasl se s umělcem Vladimírem 518 v pořadu Události, komentáře shodli, že tabulka s doplňujícím textem je u plastiky dostačující a není nutné reliéf upravovat na sílu.

Architekturu vystudoval a nyní o ní učí, píše i točí. A pro řadu diváků právě on otevírá často bolavé otázky veřejného prostoru v Česku. Architektura má podle něj schopnost ovlivňovat vztahy. „Když vytvoříte nějaký dobře udělaný prostor, o který se navíc staráte, tak se lidi v něm také chovají jinak,“ sdělil Adam Gebrian v Interview ČT24, kde mluvil i o diskutovaných sochách umělce Davida Černého, které mají zdobit pražský obchodní dům Máj, o Vltavské filharmonii nebo vizi pro pražskou magistrálu.

Dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel mají zdobit fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. Památkářům se návrh ovšem nelíbí. Podle vedoucí kulturní rubriky Lidových novin Jany Machalické tato instalace působí spíš jako reklamní poutač, daleko méně jako socha. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) uvedl, že o dočasnosti instalace rozhodne stavební úřad. Kateřina Bečková z Klubu Za starou Prahu varuje, že sochy mají na Máji zůstat už napořád.

Dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel mají už za necelé dva měsíce zdobit fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. Památkářům se návrh sochaře Davida Černého nelíbí. Autor soch o připravovaném díle diskutoval v pořadu Události, komentáře s kurátorkou umění ve veřejném prostoru Marií Foltýnovou, která zkritizovala nejasnost záměru – nevidí souvislost místa s NATO a českým členstvím v této organizaci, k čemuž mají sochy odkazovat.

Stále více měst a obcí bojuje s venkovní reklamou. Radnice ale mohou narazit na stávající legislativu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) už kvůli omezování reklamy vede správní řízení s Prahou. Metropole na to reaguje tím, že chystá zmírnění současné vyhlášky.

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

Ostrava chce výstaviště Černá louka proměnit v prostor, kam budou lidé chodit raději a častěji než doposud. V areálu o šesti hektarech v samém centru města by se tak mělo mimo jiné bourat a přibýt zeleně. Revitalizace potrvá roky, zatím není jasné, kolik bude stát.

Ukrajinci, kteří již více než rok houževnatě vzdorují ruské agresi na bitevním poli i globální politické scéně, se s nepřítelem vypořádávají také tvorbou ve veřejném prostoru. Na směrových tabulích se objevily vzkazy okupantům, na zdech měst memy o armádě či vlastenecká hesla, na náměstích projevy umění symbolizující odpor k válce i agresorovi, a to třeba i záměrnými gramatickými chybami. Některá z děl během monitorovacích misí Team4Ukraine v zimě a na jaře 2023 zachytil Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.

Vulgarita, agresivita a zkratkovitost. To se podle novináře, moderátora a vysokoškolského učitele Václava Moravce stává součástí veřejného prostoru. „Hůř rozlišujeme diskuzi v hospodě a ve veřejném světě,“ říká v podcastu Background ČT24. Jako hlavního viníka vidí sociální sítě. Sám na nich prý není příliš aktivní.

Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.

Zbavit se nevzhledných míst v Brně má pomoci nová kniha týmu městských architektů. V příručce popisují, jak správně tvořit ulice, náměstí nebo parky, aby se lidé cítili příjemně a bezpečně. Zároveň publikaci doplnili o konkrétní příklady, jak by město nemělo vypadat. Sloužit by měla především samotnému městu, městským částem i úředníkům.

Objevte pražskou divočinu, vyzývá Galerie Jaroslava Fragnera názvem své aktuální výstavy. Upozorňuje na zanedbané lokality metropole, které mají potenciál být významnými rekreačními zónami a ostrovy zeleně.