Zbavit se nevzhledných míst v Brně má pomoci nová kniha týmu městských architektů. V příručce popisují, jak správně tvořit ulice, náměstí nebo parky, aby se lidé cítili příjemně a bezpečně. Zároveň publikaci doplnili o konkrétní příklady, jak by město nemělo vypadat. Sloužit by měla především samotnému městu, městským částem i úředníkům.
Kuchařka na hezké město. Architekti radí, jak z Brna udělat lepší místo k žití
Nevhodně umístěné sloupy v městě vytvářejí bariéry (zdroj: ČT24)
Sloup, který vyrůstá uprostřed chodníku u Mendlovy univerzity v Zemědělské ulici, působí pro chodce jako překážka. Barevné popelnice na tříděný odpad zase jako nechtěná výzdoba. Různorodé absurdity ve městě shrnuli v nové publikaci brněnští architekti.
„V současnosti se na veřejný prostor nahlíží úzce vymezeným pohledem. Dopravní odborníci vidí dopravu, síťaři vidí technické sítě, zahradníci stromy a navzájem spolu nekomunikují,“ přiblížil vedoucí oddělení veřejného prostoru Kanceláře architekta města Brna David Zajíček.
S kolegy vytvořil návod, jak při rekonstrukci nebo stavbě nových prostranství postupovat. Důležité je stanovit účel místa a tomu podřídit vše ostatní. V knize totiž upozorňují i na to, že pojmy jako náměstí nebo třída často neodpovídají své podobě.
Mendlovo náměstí jako hlučná křižovatka
Je tomu tak i v případě Mendlova náměstí. „Nikdo v podstatě neví, kde to náměstí je. Důležitý by měl být bezpečnostní prostor a nějaká vybavenost. Tady je vidět, že jsou obchody jen v přízemí jednoho domu a celý zbytek je řešen jako dopravní uzel,“ popsal Zajíček.
Při rekonstrukci by se tak vedení města mělo rozhodnout, jestli má náměstí sloužit lidem, a mít tedy spíš společenskou funkci, nebo má být nadále dopravním terminálem. Opačným a správným příkladem je podle architektů Zelný trh, a to díky atraktivním historickým prvkům, jako je katedrála nebo kašna, i společenskému vyžití.
Jedinečná atmosféra prý pomáhá tomu, aby se lidé s městem ztotožnili. Důležité jsou i estetika a celkový dojem. V rozporu s tím je podle příručky třeba dům překrytý solárními panely. Kontroverzní názory ale vyvolala i nástavba v Křenové ulici.
Nástavba na historickém domě v Křenové ulici
- Město a jeho veřejná prostranství mají být primárně navržena pro pohyb pěšky a pobyt v místě.
- Preferovat provoz na jedné úrovni, vyhnout se realizaci podchodů, nadchodů, lávek. Segregaci nahradit kultivovanou a promyšlenou integrací jednotlivých funkcí.
- Nevytvářet „bezúdržbové“ prostory a prvky, naopak zintenzivnit údržbu a péči.
- Používat takové typy svítidel veřejného a slavnostního osvětlení a nasvětlování reklamy, které nesvítí do horní roviny (nahoru) a negenerují světelný smog. Nesvítit do korun stromů.
- Umělecké dílo není dekorací prostoru, ale spoluvytváří tvar i charakter prostranství. Na umístění trvalých děl má být shoda odborné veřejnosti. Umísťování děl se řídí kompozičními principy, nikoli průběhem podzemních inženýrských sítí.
- Zdroj: Principy tvorby veřejných prostranství