Architektura

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.

Arcidiecézní muzeum Olomouc vystavuje nejcennější grafické tisky ze svých sbírek, které zpracovávají téma architektury. Pocházejí ze šestnáctého až osmnáctého století a zobrazují interiéry budov a zahrad, veduty měst a pohledy zachycující každodenní či sváteční život. Jsou na nich jak skutečné stavby, tak ty, které zůstaly jen ve fantazii tehdejších architektů.

Zámek v Moravské Třebové, kostel a kaple s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory či kostel s katakombami a budovou latinské školy v Klatovech dostanou status národní kulturní památky, tedy nejvyšší památkovou ochranu. Národní kulturní památkou se stane také devět barokních paláců v Praze, schválila ve svém nařízení vláda. Po zasedání kabinetu to řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Nařízení bude platit od 1. července příštího roku, informovalo ministerstvo kultury.

Řecká ministryně kultury Lina Mendoniová odsoudila Britské muzeum za uspořádání charitativní večeře v galerii, kde jsou vystaveny vlysy z Parthenónu. Tyto starověké mramorové plastiky jsou předmětem historického sporu mezi Řeckem a londýnskou institucí.

Hlavní cenu poroty Grand Prix Architektů 2025 si odnesl projekt kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce, jehož autorem je Jan Říčný. Porota Obce architektů i letos vybírala z přihlášených prací užší okruh projektů, z nichž následně vzešli vítězové jednotlivých kategorií. Cenu za celoživotní dílo získal Martin Rajniš.

Pokračují práce na vznikající pražské čtvrti Rohan City. Nové centrum Rohanského ostrova navrhl světoznámý architekt Daniel Libeskind. Návrh své první stavby v Česku ve středu představil osobně. „Je to takový megablok, což je dnes pro evropská města typické. Budovy se tu vinou okolo středu. Je to spíš takové sousedství. Nejde tu o osamocené architektonické vymoženosti, ale o vytvoření kusu města,“ říká o svém návrhu sám architekt Daniel Libeskind, který stál například za návrhem památníku obětem útoků 11. září Ground Zero v New Yorku. Rohan City má být čtvrť s filozofickým přesahem. Její části mají být pojmenovány po velkých myslitelích, například po Georgu Hegelovi.

V neděli byly uděleny Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo a také ceny ministerstva kultury týkající se divadla, hudby, výtvarného umění, architektury, kinematografie a audiovize. K oceněným patří překladatelka Anežka Charvátová, varhaník Jaroslav Tůma či in memoriam spisovatelka a exilová nakladatelka Zdena Salivarová a herec a režisér Jan Kačer.

Knihy amerického spisovatele Dana Browna se prodaly ve stovkách milionů výtisků, bestsellerem je i jeho nejnovější román Tajemství všech tajemství, jehož děj se odehrává v Praze. „Z dramatického hlediska je historie tohoto místa dojemná. Je to přesně ten typ místa, které by se Robertu Langdonovi líbilo,“ řekl Brown v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby. „Prahu naprosto miluji, tento román je mým milostným dopisem,“ dodal spisovatel.

Architekty roku jsou Marek a Štěpán Chalupovi. Cenu získali za svůj přínos oboru v uplynulých letech, realizované projekty i vysoutěžené návrhy. Mezi jejich tvorbu patří například vestibul stanice metra Kolbenova v Praze či pražský hotel Metropol na Národní třídě. Ceny organizátoři vyhlásili v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.

Když 27. srpna 1965 zemřel švýcarsko-francouzský architekt, výtvarník, designér a urbanista Le Corbusier, zanechal po sobě mnoho podnětů k přemýšlení o moderní architektuře: od strohých železobetonových staveb po vizionářské plány sídlištních velkoměst. Obdivován, ale i kritizován byl po celém světě – a vazby má on a jeho tvorba také na Česko. S Le Corbusierem je více či méně úzce spojena architektura v Chomutově, Praze, Karlových Varech či Zlíně.

O pět kilometrů dál než před sto třinácti lety stojí nyní kostel, který se ve švédském městě Kiruna rozhodli přesunout kvůli těžbě železné rudy. Urazit tuto vzdálenost nyní trvalo historické dřevěné stavbě dva dny. Stěhování se v minulosti nevyhnulo ani jiným sakrálním stavbám jak v Česku, tak v zahraničí.

Rekonstrukce sídla Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) v areálu Emauz má i s projektováním stát zhruba 1,39 miliardy korun s DPH a uskuteční ji firmy PORR a Metrostav DIZ. Firmy zajistí kromě rekonstrukce i projektovou dokumentaci, jejíž příprava potrvá zhruba rok a půl, následně asi dva roky zabere stavba. Cena se může změnit, IPR má za úkol hledat úspory a bude záležet i na stavu vnitřních konstrukcí.

Bauerova vila v Libodřicích na Kolínsku se po letech znovu otevřela veřejnosti. Do architektonické památky od architekta Josefa Gočára umístilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM) expozici věnovanou kubismu. V tomto slohu je vila vystavěna.

V Česku bylo v roce 2024 postaveno více než čtrnáct tisíc rodinných domů, z nichž 1906 byly dřevostavby. To odpovídá podílu 13,6 procenta. Ze dřeva lze ale stavět i veřejné budovy, školy či bytové domy. Konkrétně těch ovšem v Česku zatím vzniká jen velmi málo. Navrhování vícepodlažních dřevěných staveb má za cíl zjednodušit úprava stavební normy, jež vstoupila v platnost prvního srpna.

Přírodní materiály, jako jsou sláma, konopí nebo odpadní hlína, stále častěji lákají architekty i stavaře. Například sláma využívaná při stavbě zdí má dobré izolační vlastnosti. Hlína, která vzniká jako vedlejší produkt při hloubení tunelů linky pražského metra D, zase slouží architektonickému studiu k výrobě stolů. Při práci se chová podobně jako beton. Stavění z přírodních materiálů ale zatím není příliš rozšířené a vyžaduje od architektů chuť experimentovat. Odrazující může být i vyšší cena těchto materiálů ve srovnání s těmi běžnými – to by se ale v budoucnu mohlo změnit.

Tuzemská zkušenost s panelovými domy trvá už sedm dekád. Do toho vůbec prvního se v metropoli nastěhovali nájemníci v severní části města před přesně sedmdesáti lety. Od té doby se z nich stala jedna z nejrozšířenější forem bydlení. V panelácích žije téměř každý třetí Čech a vyrostlo v nich už několik generací. Původní plány jim přitom dávaly mnohem kratší životnost.

Fotografická soutěž Otevřená Praha zná své vítěze ve třech kategoriích. Osmdesát dva autorů zaslalo v kategoriích architektura, detail a lidé celkem 189 snímků. O nejlepších z nich rozhodla odborná porota i veřejnost, která v on-line hlasování udělila přes třináct set hlasů. První místa obsadilo třeba schodiště Na Libušince nebo půda lokomotivního depa Masarykova nádraží.

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.

Přípravy mezinárodní výstavy Expo v japonské Ósace se blíží do finále. V sobotu bude slavnostní zahájení a v neděli se brány otevřou návštěvníkům. Pořadatelé jsou přesvědčeni, že všechno jde podle plánu, přestože stavby pavilonů provázely prodlevy a rostoucí náklady. Potíže se nevyhnuly ani tomu českému.

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.

Vltavská filharmonie v Praze už má hotovou podrobnější architektonickou studii i plán financování projektu. Na setkání s veřejností to řekl náměstek primátora hlavního města pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN). Ten zároveň představil nové vizualizace i model budovy. Stavba by podle plánu měla začít v roce 2027 a trvat by měla pět let.

Pražský obchodní dům Kotva slaví padesát let. Pro generace Čechů se stal symbolem západního luxusu i místem, kde mohli sehnat jinak nedostatkové zboží. V prvním roce po otevření přilákal skoro dvacet milionů zákazníků. Už rok je ikonická brutalistní stavba manželů Machoninových zavřená. Současný majitel ji připravoval na rekonstrukci. Ta oficiálně začala právě v den výročí. Hotová má být za dva roky.

Zatímco se kalifornské Los Angeles vzpamatovává z ničivých lesních požárů, specialisté na životní prostředí či přírodní katastrofy, inženýři a urbanisté debatují o ambiciózních plánech na přestavbu čtvrtí, které lehly popelem. Na místech, kde dřív stávala malá, jednopatrová nákupní centra a parkoviště, by mohli místní chodit do obchodů a kaváren v přízemí kancelářských budov ve stylu evropských měst. Píše o tom agentura Reuters.