Architektura

Ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších se začíná rýsovat budoucí centrum. Porota doporučila dva architektonické návrhy, z nichž má vzejít finální podoba. Součástí nového centra má být pěší zóna, podzemní garáže i hotel a byty. Právě nové byty jsou však pro tuzemské obyvatele největším problémem. Podle starosty Špindlerova Mlýna Martina Jandury (nestr.) je už ve městě bytů přehršel. Hlavními majiteli pozemků je město a společnost Penta Real Estate. Stavba by mohla začít už v roce 2029.

Po více než roce prací a několika letech plánování skončila úprava návrší pod zříceninou Kozí hrádek nedaleko centra Mikulova na Břeclavsku. Vznikly nové cesty, vyhlídky, odpočinková místa i terasy zadržující vodu. Návrší prošlo také rozsáhlou obnovou zeleně. Práce stály přes 45 milionů korun.

Východoněmeckou Desavu a Výmar si nejen znalci architektury spojí s moderním uměleckým směrem a školou Bauhaus. Ty jsou součástí světového kulturního dědictví a do spolkové země Sasko-Anhaltsko přivádí stovky tisíc návštěvníků ročně. Problém s Bauhasem má ale pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD), favorit podzimních voleb. Architektonický modernismus považuje za odcizený. Obdobně – jako zvrácený – jej viděli i nacisté při svém nástupu k moci ve 30. letech minulého století.

Česká komora architektů uvedla do své Síně slávy Ladislava Lábuse, u kterého ocenila celoživotní přínos oboru a nadčasové dílo. Je nejen tvůrčím architektem, ale také už od devadesátých let učí na ČVUT a podílí se na činnosti komory. Šedesát laureátů se dočkalo Ocenění za výjimečný počin. Jde o města, instituce a společnosti, které v loňském roce vyhlásily architektonickou soutěž. Mezinárodní porota pak vybrala 25 nominovaných na Českou cenu za architekturu. Jsou mezi nimi školy, kaple i hasičárna, lesní koupaliště, kulturní centrum či aréna. Výrazně jsou zastoupeny budovy pro bydlení a též dřevostavby. Výsledky budou známy v listopadu. Už nyní může pro svého favorita hlasovat i veřejnost.

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.

Papež Lev XIV. ve středu večer požehnal a tím i otevřel nejvyšší kostelní věž Ježíše Krista v chrámu Svaté rodiny (Sagrada Familia), která se stala nejvyšší kostelní stavbou na světě. Na své dokončení chrám čeká od konce 19. století, tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Ve své homilii papež připomněl, že nelze věřit v Ježíše Krista a podporovat války.

Papež Lev XIV. požehnal 10. června nejvyšší kostelní věži světa. Vzpíná se teprve od letošního roku nad chrámem Sagrada Família v Barceloně, který na své dokončení čeká už od konce devatenáctého století. Tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Bazilika se stala jeho tvůrčí posedlostí a byl zde i pohřben poté, co přesně před sto lety zemřel.

Když lidé v minulém století získali více volného času, začali ho trávit mimo jiné na chatách. Tomuto fenoménu ve světě architektury se věnuje aktuální výstava v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Záliba v chataření v tuzemsku přetrvává i dnes – i když se dá očekávat, že chatařů bude spíše ubývat.

V Plzni pokračuje spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky. Město nechalo některé původní kameny opracovat, což část obyvatel a odborné veřejnosti vidí jako znehodnocení historického materiálu. Třeba podle architekta Jana Tomana ztrácí dlažba kompletním přeformátováním historickou hodnotu. Spolku Pěstuj prostor zase scházela před zahájením projektu hlubší veřejná diskuze. Radnice naopak argumentuje mimo jiné větším pohodlím pro handicapované. „V dnešní době, kdy se tam musí pohybovat vozíčkáři či nevidomí, tak dlažba musí splňovat parametry,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle radnice si navíc patinu dlažba zachová. Zpátky na náměstí, kde jsou nyní místo žulové dlažby bagry a další stavební technika, by se dlažba mohla vrátit do konce léta.

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.

Město Olomouc bude muset podle zatím nepravomocného rozsudku soudu odstranit všechny současné lampy a vrátit do centra původní osvětlení z roku 2001. Ve vleklém sporu o výměnu osvětlení na Horním náměstí dal soud za pravdu architektovi Janu Šépkovi, který rekonstrukci navrhoval. Takzvané sirky, které na náměstí architekti umístili, podle radnice dost nesvítily. Na šero si stěžovali lidé i strážníci, kterým tam nefungoval kamerový systém. Město je proto nechalo vyměnit. Už dřív soudy rozhodly, že tím město zasáhlo do autorských práv architekta. Pokud rozhodnutí soudu nabude právní moci, musí radnice nejen vyměnit lampy, ale také zaplatit Šépkovi odškodnění sto tisíc korun.

Další kontroverze kolem projektů Donalda Trumpa, který před oslavami 250. výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu. Prezident ostře kritizoval soudce, který označil za nelegální nadzemní stavbu sálu na místě zbořeného východního křídla Bílého domu. Hlava státu uvedla, že verdikt ohrožuje národní bezpečnost. Stavba je v současnosti kvůli odvolání federálních úřadů pozastavena. Podle Trumpa je americká metropole zanedbaná, kritici mu ale vyčítají, že při snaze zapsat se do její podoby ignoruje zavedená pravidla a názory odborníků.

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.

Honosné vily, nájemní domy, sochy nebo kapličky. Pražané i návštěvníci metropole mají k dispozici nového on-line průvodce architekturou. Projekt Ústavu dějin umění Akademie věd převádí dlouholetý výzkum do databáze pro veřejnost. Web Umělecké památky je zdarma, v češtině a angličtině a nově také s dětskou sekcí. Projekt zatím pokrývá tři městské části, brzy ale přibydou i další.

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.

Architekti Ján Stempel a Jan Jakub Tesař vydávají ve spolupráci s Petrem Pištěkem pátý díl své knižní edice s šestašedesáti nejzajímavějšími rodinnými domy v Česku – představují v ní inspirativní novostavby i nové trendy. Edici o stavbách vydávají od roku 2012. Jejich vývoj však sledují už čtvrt století – za tu dobu jich zviditelnili přes čtyři stovky.

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.

Arcidiecézní muzeum Olomouc vystavuje nejcennější grafické tisky ze svých sbírek, které zpracovávají téma architektury. Pocházejí ze šestnáctého až osmnáctého století a zobrazují interiéry budov a zahrad, veduty měst a pohledy zachycující každodenní či sváteční život. Jsou na nich jak skutečné stavby, tak ty, které zůstaly jen ve fantazii tehdejších architektů.

Zámek v Moravské Třebové, kostel a kaple s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory či kostel s katakombami a budovou latinské školy v Klatovech dostanou status národní kulturní památky, tedy nejvyšší památkovou ochranu. Národní kulturní památkou se stane také devět barokních paláců v Praze, schválila ve svém nařízení vláda. Po zasedání kabinetu to řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Nařízení bude platit od 1. července příštího roku, informovalo ministerstvo kultury.

Řecká ministryně kultury Lina Mendoniová odsoudila Britské muzeum za uspořádání charitativní večeře v galerii, kde jsou vystaveny vlysy z Parthenónu. Tyto starověké mramorové plastiky jsou předmětem historického sporu mezi Řeckem a londýnskou institucí.

Hlavní cenu poroty Grand Prix Architektů 2025 si odnesl projekt kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce, jehož autorem je Jan Říčný. Porota Obce architektů i letos vybírala z přihlášených prací užší okruh projektů, z nichž následně vzešli vítězové jednotlivých kategorií. Cenu za celoživotní dílo získal Martin Rajniš.

Pokračují práce na vznikající pražské čtvrti Rohan City. Nové centrum Rohanského ostrova navrhl světoznámý architekt Daniel Libeskind. Návrh své první stavby v Česku ve středu představil osobně. „Je to takový megablok, což je dnes pro evropská města typické. Budovy se tu vinou okolo středu. Je to spíš takové sousedství. Nejde tu o osamocené architektonické vymoženosti, ale o vytvoření kusu města,“ říká o svém návrhu sám architekt Daniel Libeskind, který stál například za návrhem památníku obětem útoků 11. září Ground Zero v New Yorku. Rohan City má být čtvrť s filozofickým přesahem. Její části mají být pojmenovány po velkých myslitelích, například po Georgu Hegelovi.

V neděli byly uděleny Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo a také ceny ministerstva kultury týkající se divadla, hudby, výtvarného umění, architektury, kinematografie a audiovize. K oceněným patří překladatelka Anežka Charvátová, varhaník Jaroslav Tůma či in memoriam spisovatelka a exilová nakladatelka Zdena Salivarová a herec a režisér Jan Kačer.