Architektura

Ostravská architektura a urbanismus sedmdesátých a osmdesátých let mají speciální mapovou databázi. Pod názvem PanelOVA lze najít stovky fotografií z výstavby nejen tamních sídlišť. Projekt vznikl díky bohatému archivu fotografa Petra Sikuly a historikovi fotografie Pavlu Vančátovi. Zahrnuje i dvě výstavy, součástí jedné z nich je interaktivní mapa ovládaná chůzí.

Pro oceňovanou architektku Evu Jiřičnou je důležité mít úctu k historickým stavbám, ale také se nebát je přetvářet a přidávat prvky, které jsou užitečné pro naši dobu. Uvedla to v Interview ČT24, kde také vysvětlila svou fascinaci sklem, materiálem typickým pro její stavby, a vyjádřila důvěru v mladou generaci architektů. Česká architektura je podle ní na cestě k velkému úspěchu.

Letošní Českou cenu za architekturu získal koncertní sál v Karlových Varech, který architekti Petr Hájek, Nikoleta Slováková a Martin Stoss z ateliéru Petr Hájek Architekti umístili do dvorany zrekonstruovaných Císařských lázní. Společně s hlavním vítězem bylo oceněno dalších pět děl, která získala titul Finalista.

Cenu Architekt roku 2024 získal Roman Koucký. Ocenění se uděluje za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech. Architekt a urbanista Koucký je mimo jiné autorem Mariánského mostu v Ústí nad Labem, podílel se i na návrhu Trojského mostu v metropoli či pražského metropolitního plánu.

Vedení vládní TOP 09 rozhodlo o vyvolání koaličního jednání, na němž má ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) předložit harmonogram a návrh řešení problémů se stavebním řízením. Ministr řekl, že rád všechny koaliční partnery seznámí s aktuálním stavem, nasazenými funkcionalitami a dalším plánem digitalizace stavebního řízení ve středu na jednání vlády. Doplnění nejdůležitějších částí systémů je podle něj na dobré cestě.

Vypadá jako dvě hodně přerostlé bedly a z velké části je z hub opravdu postaven. V Česku vzniká experimentální stavba z mykokompozitu, tedy materiálu vytvořeného z mycelia čili podhoubí. Domek nazvaný Samorost se bude stavět do konce roku, využití vidí autoři při takzvaném glampingu. Především má ale prověřit, jak se materiál z mycelia chová mimo laboratoř a jestli by se mohl stát udržitelnou variantou například polystyrenu.

Zájem seniorů o univerzity třetího věku (U3V) roste. Například na Masarykově univerzitě v Brně jich minulý rok studovalo osmkrát víc než v roce 2001. Někde nestačí kapacity. Nejpopulárnější jsou přednášky z oblasti psychologie, dějin, zdravotnictví nebo sportu. A nově roste zájem také o kurzy související s informačními technologiemi. Pro nadcházející akademický rok připravily některé univerzity nové kurzy, například digitalizaci vzpomínek nebo ovocnářství.

Skrytá místa Pražského hradu i proměnu jeho areálu v čase ukazuje nová aplikace Pražský hrad archeologický. Čtyři roky na ní pracovali odborníci Archeologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s Odborem památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Aplikace je aktuálně dostupná pro zařízení se systémem Android, pracuje se i na dalších verzích.

Do dvou týdnů by měl systém stavebního řízení fungovat, uvedla v pořadu 90' ČT24 vrchní ředitelka sekce výstavby na ministerstvu pro místní rozvoj Leona Gergelová Šteigrová s tím, že pro to resort dělá maximum. Jde podle ní zejména o zefektivnění systému, aby úřady nehlásily zdržování při práci. Chybovost podle ní už resort vyřešil během pátku. Předseda České komory architektů Jan Kasl zmínil, že digitalizace je krok správným směrem, ale ministerstvo podle něj nevybralo nejlepší firmu, která systém zhotovuje.

Poklepáním na základní kámen začala v Ostravě stavba nového koncertního sálu. Trvat má do roku 2027 a je spojena s rekonstrukcí Domu kultury. Slavnostního aktu se účastnil prezident Petr Pavel a také architekt Steven Holl, podle jehož návrhu se stavba provede. Koncertní sály mají v blízké budoucnosti vyrůst také v Praze a Brně.

Praha je krásné historické město. A to je z hlediska akumulace tepla zároveň nevýhoda, uvedl náměstek primátora hlavního města Petr Hlaváček (STAN) v Interview ČT24. Adaptační strategie k ochlazování metropole mají podle něj delší časovou prodlevu, skutečně významné projekty stojí prostředky a čas. Kromě vysazování zeleně je v plánu také ekologické zemědělství na pozemcích Prahy. Hlaváček vedle toho v rozhovoru mluvil o rekonstrukci obchodního domu Máj. „Přijde mi nešťastné, že přestože je dohoda, že se jedná o památku, interiér se úplně zkazí.“ V případě Václavského náměstí zmínil, že jde o místo, kterým šly a pořád jdou dějiny, a rekonstrukci „Praze dlužíme“. Rozhovor vedl moderátor Daniel Takáč.

Více zeleně dělá život ve městech během veder snesitelnějším, rozsáhlejší výsadba se ale ani tak nedaří prosadit, uvedl v Událostech, komentářích předseda České komory architektů Jan Kasl. Zeleň podle něj vytlačují developerské projekty, doprava, kabely i rozhodnutí památkářů.

Tři desítky nejlepších architektonických projektů realizovaných v uplynulých dvou letech mapuje nejnovější ročenka české architektury za rok 2022 a 2023. Její editor, architekt Pavel Nasadil, se zaměřil na stavby financované z veřejných zdrojů.

Diskusi vzbudila rekonstrukce obchodního domu Máj v Praze, schyluje se k bourání obchodního domu Prior v Brně a mluví se také o potřebě opravy hotelu a vysílače na Ještědu. Všechny tyto stavby vznikly v časech normalizace, a bývají proto vnímány s despektem. „Jsou buď dobré, nebo špatné,“ uvedl architekt Václav Aulický hlavní kritérium, kterým by se při jejich hodnocení mělo řídit.

Design, který v Česku nemá obdoby, hodnotí vedoucí partner a jednatel firmy Prochazka & Partners Radek Procházka rekonstrukci interiéru obchodního domu Máj v Praze. Tým architektů se podle něj inspiroval v evropských metropolích, kromě vizuálu pracoval i s akustikou a vůní. Cílem byla zábava, dodal v pořadu 90' ČT24. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) nesouhlasí, podle něj se rezignovalo na celistvost obchodního domu. Ale je podle něj dobře, že rekonstrukce nastartovala debatu o způsobu práce s takovými památkami.

Umění musí vzbuzovat emoce, uvedla v pořadu 90' architektka Eva Jiřičná k instalaci motýlů Davida Černého na obchodním domě Máj. Podotkla, že působí vesele a prostranství to obohatí, s čímž souhlasil i architekt Josef Pleskot, podle kterého lidi instalace těší. Zároveň ho zaujalo, že si nikdo nevšiml chybně provedeného nápisu Máj. V zahraničí je podle něj větší svoboda, jak s veřejným prostorem zacházet, za což může v Česku politika. Podobně se vyjádřila i prezidentka Nadačního fondu Kaplicky Centre Eliška Kaplicky Fuchsová. Podle ní Praha reziví a v dnešní době nemá co nabídnout, přičemž chybí politická osobnost, která by stavby prosazovala.

O víkendu se díky festivalům Open House Praha a Open House Brno otevřou stovky běžně nepřístupných budov a objektů. V Praze se tradičně zapojil i Úřad vlády a některá ministerstva. Lidé mohou navštívit i řadu významných objektů českých architektů. Vstup do budov je každoročně zdarma. Akce v Praze i Brně spadají pod Open House Worldwide, což je síť více než padesáti měst celého světa, pořádajících festivaly architektury pro veřejnost. Pořádané akce každoročně oslovují více než dva miliony lidí po celém světě.

Radní hlavního města v pondělí schválili, že vypíší soutěž na úpravu bronzové plastiky s nápisem Moskva–Praha v pražské stanici metra Anděl. Dílo odkazuje na přátelství mezi tehdejším Československem a Sovětským svazem. Náměstek primátora Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) krok rady města zdůvodňuje zasazením díla do historického kontextu i souvislostí vzhledem k válce, kterou aktuálně Rusko vede na Ukrajině. Architekt a bývalý primátor Jan Kasl se s umělcem Vladimírem 518 v pořadu Události, komentáře shodli, že tabulka s doplňujícím textem je u plastiky dostačující a není nutné reliéf upravovat na sílu.

Za první republiky to bylo noblesní výletní místo, kam pravidelně proudily tisíce návštěvníků. Obyčejní lidé mohli na Barrandovských terasách povečeřet vedle filmových hvězd. Poslední desítky let ale terasy chátraly. Teď se probouzejí k novému životu, v jejich sousedství vyrostly nové stavby. Jenže ne všechno je tak, jak současný majitel původně sliboval. Zůstalo něco z prvorepublikové slávy teras, nebo se změnily v uzavřenou luxusní rezidenci? Pro Reportéry ČT natáčel Ondřej Golis.

Architekturu vystudoval a nyní o ní učí, píše i točí. A pro řadu diváků právě on otevírá často bolavé otázky veřejného prostoru v Česku. Architektura má podle něj schopnost ovlivňovat vztahy. „Když vytvoříte nějaký dobře udělaný prostor, o který se navíc staráte, tak se lidi v něm také chovají jinak,“ sdělil Adam Gebrian v Interview ČT24, kde mluvil i o diskutovaných sochách umělce Davida Černého, které mají zdobit pražský obchodní dům Máj, o Vltavské filharmonii nebo vizi pro pražskou magistrálu.

Centrum Mezinárodního filmového festivalu, místo pro koncerty ale také vstupní brána do lázeňské části Karlových Varů. To všechno spojuje prostranství před hotelem Thermal. Celá plocha je však ve špatném technickém stavu a před vstupem na ni varuje cedule. Hotel Thermal proto plánuje rekonstrukci. Na investici v řádech desítek milionů korun chce už v příštím roce vyhlásit architektonickou soutěž.

Dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel mají zdobit fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. Památkářům se návrh ovšem nelíbí. Podle vedoucí kulturní rubriky Lidových novin Jany Machalické tato instalace působí spíš jako reklamní poutač, daleko méně jako socha. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) uvedl, že o dočasnosti instalace rozhodne stavební úřad. Kateřina Bečková z Klubu Za starou Prahu varuje, že sochy mají na Máji zůstat už napořád.

Nový archeologický výzkum v jihoitalských Pompejích podpořil domněnky o používání horkého vápna při budování staveb ve starověkém Římě. Uvedl to archeologický park, který spravuje areál města zničeného erupcí Vesuvu v roce 79. Podle některých expertů je používání horkého vápna jedním z důvodů, proč řada staveb z antického Říma tak dobře odolala opotřebování a zubu času.

Tachov otevřel zrekonstruovanou jízdárnu ve Světcích. Podle odborníků je po Španělské jízdárně ve Vídni druhá největší ve střední Evropě. Záchrana 162 let starého objektu, který je od roku 2010 národní kulturní památkou, trvala 23 let a stála zhruba 180 milionů korun. Poslední zásadní etapu mohlo město dokončit díky evropské dotaci z programu IROP ve výši 61 milionů korun, památka se tak otevírá veřejnosti v začínající turistické sezoně. Svým významem přesahuje hranice regionu i republiky, řekl starosta Petr Vrána (Volím Tachov).