Architektura strana 2 z 5

Letošní práce na opravě a dostavbě Průmyslového paláce na pražském Výstavišti přinesou nové střechy. V rámci pokračujících prací dělníci dokončí i ocelovou konstrukci obnovovaného křídla nebo dodělají podzemní přístavky. Vrátí se také opravené vitráže a hodiny, řekli radní Adam Zábranský (Piráti) a David Čech, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav DIZ. Část paláce vyhořela 16. října 2008. Kompletní rekonstrukce začala v únoru 2022 a původně měla skončit v roce 2025, avšak komplikace opravy prodlouží. Náklady mají být zhruba 2,64 miliardy korun.

Praha vypíše na začátku března tendr na opravu Divadla na Vinohradech. Důvodem je špatný technický stav budovy i jejího vybavení, včetně divadelní techniky, a rozšíření divadelních prostor. Cena zakázky je maximálně 2,76 miliardy korun. Vypsání tendru ve čtvrtek schválili zastupitelé hlavního města. Kromě opravy zahrnuje rekonstrukce také vybudování nové podzemní komorní scény. Práce mají být dokončeny v roce 2027.

Ostravská městská galerie Plato se dostala mezi pět finalistů architektonické ceny Miese van der Rohe. Prestižní ocenění každé dva roky uděluje Evropská unie, v aktuálním ročníku se o něj ucházelo 362 projektů.

Po 49 letech zavřela pražská Kotva. Ikonický obchodní dům manželů Machoninových čeká velká rekonstrukce. V nižších patrech se po ní usídlí obchody známých značek, nad nimi pak kanceláře a restaurace. Výrazně se promění i veřejný prostor kolem. Přestavba by měla být hotová do tří let.

Novou studii Vltavské filharmonie představilo ve čtvrtek dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG). Počítá se v ní s napojením k pražskému nábřeží i větším množstvím zeleně. Reagovali tím na připomínky k původnímu návrhu. Stavba se tak ale o několik miliard korun prodraží. V únoru by na základě studie měly začít projektové práce pro povolení stavby.

Obchodní dům Grand v centru Pardubic potřebuje po více než 90 letech opravit. Ikonickou historickou budovu navrhl architekt Josef Gočár, rekonstrukce by ji měla přiblížit původnímu vzhledu. Začít by měla na konci roku.

Architekta barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichela znovu objevilo až dvacáté století. Potomek zedníků a kamenických mistrů, kteří se podíleli na budování Chrámu sv. Víta, zůstával do té doby téměř zapomenutým, jeho díla se často přisuzovala někomu jinému. Jeho fyzické možnosti byly od narození omezeny částečným ochrnutím, jeho představivost ničím. Zemřel před třemi sty lety, 7. prosince 1723, a zanechal po sobě stavby s promyšlenou symbolikou i hrou světel a stínů. Monografie historika umění Mojmíra Horyny, odborníka na Santiniho, za nesporné považuje architektovo autorství u osmdesátky děl. Fotogalerie připomíná některé z nich.

Návrh kodaňského studia na podobu hlavního nádraží byl nejlepší možný, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlaváček (STAN). Dodal, že park byl zbaven nepřehledných prostor a otevírá velké možnosti.

Před pražským hlavním nádražím v budoucnu vznikne dřevěná střešní konstrukce, která propojí odbavovací halu, Vrchlického sady a plánovanou novou tramvajovou zastávku. Počítá s tím návrh architektů z kodaňského studia Henning Larsen Architects, kteří uspěli v soutěži na podobu úprav nádraží a jeho okolí. Vítězný návrh v pondělí v pražském Centru architektury a městského plánování představili zástupci Prahy a Správy železnic (SŽ). Přeměna nádraží a přilehlého parku by měla začít v roce 2028. Podle odhadu vyjde asi na dvě miliardy korun.

Osud pražského hotelu Praha nebo budovy Transgasu potkal i brněnský hotel Myslivna. Slavná budova ze 70. let jde k zemi a nahradí ji novostavba. Její architekt se při návrhu nové Myslivny tou původní inspiroval. Budou v ní ale především byty a bude větší – šestipatrová.

Nemá to být soutěž, spíše podnět k celospolečenskému dialogu, říká Česká komora architektů (ČKA) o České ceně za architekturu. Za rok 2023 ji obdržela lávka, která podle autorů z ateliéru Ehl & Koumar architekti zacelila jizvu v Litomyšli, tedy rozdělení města rušnou komunikací. Podle předsedy ČKA Jana Kasla mohou česká studia konkurovat zahraničním kolegům. Má to ovšem svá „ale“.

Hlavní cena v soutěži Česká cena za architekturu náleží autorům z ateliéru Ehl & Koumar architekti za návrh lávky v Litomyšli. Podle porotců je lávka produktem komunity, která časem vytvořila z architektury významnou součást svého veřejného života, předmět společné občanské vize budoucnosti. Čestné ocenění Finalista České ceny za architekturu 2023 získalo kromě vítězné stavby pět dalších různorodých děl.

Inženýr architekt Václav Aulický zdůrazňuje obě profese ve svém titulu. Cítí se prý jako architekt, ale také jako stavař, zajímají ho konstrukce, i proto vždy inklinoval k high-techu. Jeho realizace stojí nebo stály především v Praze a o své přijetí musely často bojovat, ať je to Žižkovský vysílač, už stržená budova Transgasu, či proměny Pankrácké pláně. O stavění i bourání mluvil v Interview ČT24.

Hlavní cenu soutěže Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu pro rok 2023 získala novostavba společnosti Kloboucká Lesní. Cenu za celoživotní dílo a velkou červenou kostku obdržela Zdeňka Vydrová. V dalších kategoriích bylo oceněno například edukační centrum České filharmonie Rudolfinum, lávka v Litomyšli nebo park na Moravském náměstí v Brně.

Připomíná obří plachetnici kotvící v přístavu či škeble, někteří v jejím tvaru rozpoznávají exotického ptáka, nebo dokonce milující se želvy. Opera v Sydney, do roku 2007 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, se každopádně stala ikonickou stavbou Austrálie. Oficiálně tento operní stánek, jehož výstavba nebyla hladká, otevřela před půlstoletím královna Alžběta II. S historií sydneyské opery jsou ale spojeny i ne tak známé okamžiky: první vystupující zpíval stavebním dělníkům a bučení si tu vyslechl Arnold Schwarzenegger.

Více než pět set děl představuje výstava Česká a slovenská architektura v Jízdárně Pražského hradu. Připomíná tvorbu architektů působících od konce devatenáctého století do současnosti v obou dnešních státech. Podle organizátorů jde o nerozsáhlejší retrospektivu architektury v našich zemích za více než půlstoletí.

Slovenská národní galerie připravila dvě výstavy, které se dotýkají českého umění. Pod názvem Hvězdy připomíná umělce české moderny, jako byli František Kupka, Emil Filla nebo Toyen. Druhá výstava se věnuje výjimečným stavbám realizovaným v Československu od šedesátých let do sametové revoluce.

Architektura, která v Československu vznikla mezi lety 1958 a 1989, je dodnes vnímána nejednoznačně. Část veřejnosti ji stále pejorativně označuje za „komunistickou“. Výtvarník a rapper Vladimir 518 se rozhodl tuto etapu československé architektury nahlédnout komplexně, bez ideologických předsudků. Nejprve v objemné knize, od 20. září také v osmidílném seriálu České televize.

Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech, cenu Architekt roku 2023, získal architekt Ivan Kroupa. Čestné uznání poroty obdržel in memoriam Jiří Zhoř. Architektem, respektive Architektou obcí byla vyhlášena Anna Šlapetová, která stojí za současnou podobou Dolních Břežan.

Budoucnost železničního mostu v Praze pod Vyšehradem už několik měsíců rozděluje památkáře, architekty a stavitele v otázce, zda jej zbourat či nikoliv. Například podle názoru památkářů se jedná o vzácnou památku v pražské zóně UNESCO, pro jiné je to však vysloužilá a rozpadající se stopa minulosti. Zúčastněné strany zatím ve sporu nemohou najít společnou řeč, ani případnou dohodu na kompromisu. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.

Pokračují přípravy Vltavské filharmonie – jedné z nejambicióznějších pražských staveb posledních dekád. Zástupci vítěze architektonické soutěže, dánského studia Bjarke Ingels Group, nyní novou dominantu projektují a přijeli do Prahy projednat další postup. Hotová by Vltavská filharmonie měla být za devět let.

Ministerstvo kultury stavbu Vědecké knihovny v Ostravě, takzvané Černé kostky, finančně nepodpoří. Původní příslib byl přitom 800 milionů korun. Chybějící peníze kraj zafinancuje ze svého rozpočtu, s pracemi by se mohlo začít příští rok na jaře. Rozpočet na stavbu Černé kostky je přes 2,5 miliardy korun.

V prudkém svahu na masivní terase, s výhledem do Labského údolí, stojí v Ústí nad Labem od konce devatenáctého století vila, která nese jméno svého zadavatele, továrníka Richarda Kinda. Dnes ji využívá Knihovna Ústeckého kraje, která také spolu s krajem připravuje rekonstrukci těchto historických prostor. Za více než šedesát milionů korun by zde mělo vzniknout místo pro vzdělávání i digitalizaci.

O vítězích České ceny za architekturu se bude rozhodovat mezi jednatřiceti realizacemi. Nominace zveřejnila Česká komora architektů (ČKA), která ocenění pořádá. Do výběru se dostaly rodinný dům, školka, autobusové nádraží, hřbitov či skleník. S nominovanými díly se mohou lidé seznámit prostřednictvím několika výstav po celém Česku. Držitel hlavní ceny i ostatní finalisté budou známi v listopadu.