Více zeleně dělá život ve městech během veder snesitelnějším, rozsáhlejší výsadba se ale ani tak nedaří prosadit, uvedl v Událostech, komentářích předseda České komory architektů Jan Kasl. Zeleň podle něj vytlačují developerské projekty, doprava, kabely i rozhodnutí památkářů.
Stromy ochlazují, města ale upřednostňují dopravu a kabely, říká architekt
Události, komentáře: architekt Kasl o vedru a stromech ve městech (zdroj: ČT24)
Pro větší ochranu před vysokými teplotami je podle Kasla zásadní takzvaná modrozelená infrastruktura. Tedy výsadba pokud možno co nejvíce stromů, které zadržují dešťovou vodu, která pak městskou zeleň samotnou zavlažuje.
Pro Kasla je tak v tomto směru ideálem město, které umožní po obou stranách ulice stromořadí. To se ale příliš často neděje, protože zeleň z ulic vytlačují další nezbytnosti, připustil. „Na ulici se musí vejít komunikace, ideálně pruh pro cyklisty, chodník, stromy – a do toho ještě inženýrské sítě. (...) Na stromy často nezbývá místo.“
Problém se zákonem, kabely a památkáři
Velká města proto podle Kasla potřebují speciální pravidla pro výstavbu budov, počítající s větším množstvím zeleně. Vlastní předpisy už má třeba Praha nebo Brno. Označení zeleně za povinnou položku ve stavebních předpisech ale komplikuje postoj developerských firem i správců sítí, upozornil Kasl.
Pro takové firmy je dle jeho tvrzení spíše prioritou položit kabely tak, aby jejich dodávky byly co nejrychlejší. „V současnosti dokonce probíhá jednání o tom, aby nikdo nesměl správcům inženýrských sítí diktovat, jak pokládat kabely a sítě. To je, myslím, velice krátkozraká politika.“
Za další překážku v cestě k více stromům ve městech dále označil přístup památkářů v historických částech měst. Těm se údajně často nelíbí například nahrazování starých kamenných náměstí stromy:
„Malostranské náměstí v Praze je krásný příklad. Místo čtyř platanů navržených v soutěži tam bude jeden. Místo řady stromů kolem náměstí tam není nic, protože ‚nejsou historické‘. Že by to pomohlo, aby se tam dalo přežít, už památkáře tolik nezajímá.“
Co se staveb samotných týče, ochrana před teplem podle Kasla neznamená, že mají být budovy stavěné přímo s klimatizací. „Klimatizace je až poslední varianta, když už to nejde jinak. Hodně nových staveb ale chlazení do budov dává, a to zejména do horních pater.“
Kasl namísto toho doporučuje nové budovy dobře izolovat kvalitním materiálem, aby více chránily před výkyvy tepla a zimy. Povinností architekta je v tomto směru navrhnout dům s pokud možno nulovými tepelnými ztrátami, dodal šéf České komory architektů.