Město

V Chersonu žijí místní obyvatelé v neustálém strachu z teroru ruských dronů. Ty útočí v ulicích denně po stovkách. Obyvatelé musí zvážit každý krok, bezpilotní letouny nerozlišují vojenské cíle od civilních a objevit se mohou kdykoliv. I proto o Chersonu místní i média stále častěji mluví jako o lidském loveckém safari.

Ukrajina je neustále pod tlakem ruské okupační armády. Ruské drony v noci na středu útočily hlavně na Záporoží, kde zranily devatenáct lidí. A pokračuje i bitva o Pokrovsk. Z nedalekého města Dobropillja se proto stává jižní pevnost donbaského valu. Štáb ČT se do stále víc zdevastovaného města nyní po několika měsících vrátil.

Město NEOM se mělo stát pýchou Saudské Arábie. Ale na místě, kde měly vyrůstat supermoderní domy, jsou stále jen písek a kameny. Podle novinářů je projekt v ohrožení.

Záměr pronajmout známou karlovarskou historickou výletní restauraci v lázeňských lesích Jelení skok ztroskotal. Město po několika měsících ukončilo smlouvu s novým nájemcem. Neplnil totiž podmínky smlouvy a neplatil nájem ani energie. Pustil se také do oprav, které mu město nepovolilo. Karlovarský magistrát nyní rozhodl, že restaurace přejde pod správu lázeňských lesů a parků.

Ruské síly v Chersonu při nočních a ranních útocích zabily dva muže a další lidi zranily. Údery okupantů v dalších částech Ukrajiny způsobily požáry a škody na civilních budovách. Ukrajinské drony naopak směřovaly na zařízení na západě Sibiře, uvedly tamní úřady.

Města v tuzemsku jsou často znečištěná, protože nenabízejí dostatek veřejných toalet. Pro lidi s handicapem jsou přitom ještě důležitější – často totiž rozhodují o tom, jak dlouho, nebo dokonce jestli vůbec se mohou pohybovat venku. Praha teď chystá novou síť veřejných WC.

Při útoku dronu vyslaného polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) na mešitu v uprchlickém táboře Abú Šúk v západosúdánském Dárfúru zahynulo nejméně 75 lidí, napsala agentura AFP s odvoláním na aktivisty z tábora. Útok se stal na pozadí snahy RSF o dobytí Fašíru – posledního města v oblasti, které nemá pod kontrolou. RSF, která je obviňována z genocidy, by v případě úspěchu mohla ještě eskalovat spirálu násilí na civilistech, varuje OSN.

Karolinka na Vsetínsku koupila areál bývalých skláren za 52 milionů korun. Město uzavřelo kupní smlouvu se společností Synot Real Estate. Koupi podpořili obyvatelé Karolinky v dubnu v referendu. Město s dvěma a půl tisíci obyvatel má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely. V areálu mají vzniknout prostory pro obchod, služby, bydlení i společenský život.

Egyptští potápěči u pobřeží města Alexandrie vylovili pozůstatky z dva tisíce let staré obydlené oblasti. Naleziště obsahuje zbytky domů, hrobů, vodních nádrží i někdejšího nábřeží. Některé předměty musejí zůstat pod hladinou.

Brněnská část Zábrdovice ožívá novou architekturou. V oblasti, které se přezdívá brněnský Bronx, v posledních letech developeři a investiční společnosti staví nové objekty, a čtvrť tak postupně proměňují. První lidé se stěhují například do nového rezidenčního areálu Pekárenský dvůr.

Děti v horkých dnech v ulicích měst dýchají výrazně teplejší vzduch než dospělí. Rozdíl mezi teplotou vzduchu u chodníku a ve výšce dvou metrů může činit až pět stupňů. Vyplývá to z prvních výsledků mezinárodního projektu EnCLOD, kvůli kterému byly na deseti místech v Olomouci nainstalovány speciální meteostanice. Vědci díky nim podrobně sledují městské mikroklima a získávají přesná data pro analýzu tepelných ostrovů.

O dnešní době se často říká, že je rychlá, mnohem rychlejší než časy minulé. Má se to týkat hlavně života ve městech, jehož tempo se mnohdy popisuje jako zběsilé. Nová studie dokazuje, že přinejmenším v některých metropolích to platí.

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.

Exploduje vůbec atomová bomba? A jak zařídit, aby první exploze nezničila víc, než vědci plánovali? Když ve čtyřicátých letech minulého století finišovaly poslední práce na první jaderné zbrani, museli si vědci pokládat zásadní otázky, které znamenaly rozdíl mezi životem a smrtí.

Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.

Město Tharais je na středověké mapě velmi dobře vidět: hradby, poloha vůči ostatním sídlům v okolí i jméno napsané v řečtině. Jenže přes jasný důkaz z jeho vyobrazení na mapě ze šestého století ho nikdo nikdy neviděl: archeologové po něm marně pátrali desítky let. Teď ho našli, a to díky kombinaci klasických i moderních archeologických metod.

Podíl jezdců na kole v Brně roste, kvalita infrastruktury pro cyklisty je ale nevyhovující. Její rozvoj brzdí také hustá automobilová doprava v centru. Vyplývá to z nové analýzy cyklodopravy města, která navazuje na více než deset let starý generel. Jeho plán na rozšíření cyklostezek město dodnes nenaplnilo. Připravuje proto dokument, který ten z roku 2012 aktualizuje.

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.

Italské Benátky by nejpozději do konce století mohly zůstat bez účinné obrany před extrémními projevy počasí. Uvádí to nová studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Při bouřích a přílivech by moře mohlo překonat systém Mose, který v současnosti chrání město před vzestupy vodní hladiny. Podle vědců za nepříznivým výhledem do budoucna stojí stoupání hladiny moře způsobené změnami klimatu a také klesání podloží staveb, takzvaná subsidence.

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.

Za posledních pět let v Praze přibylo přes 620 tisíc nových stromů. Akční plán hlavního města ale počítá s milionem stromů do roku 2026. Tempo výsadby ale klesá, a není tak jisté, zda se plán podaří naplnit. Připouští to i náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimaplán Jana Komrsková (Piráti). Zatímco hned v roce 2019 vysadila Praha necelých 198 tisíc stromů, letos to bude přibližně 72 tisíc. Skončí navíc spíše na okraji Prahy než v jejím centru.

Zákaz používání mobilních telefonů ve vyučování platí s novým školním rokem v šesti základních školách ve Vsetíně, které zřizuje město. Rozhodli o tom radní v polovině července. Mobily mají žáci odkládat do speciálních uzamykatelných boxů – ty školy ale zatím stále nemají. Zákaz telefonů při výuce platí i jinde v Evropě – například v Itálii, Francii nebo Maďarsku, kde opatření vyvolalo protesty poté, co byl odvolán ředitel, který ho odmítl.

V horkém počasí se města snaží snižovat teplotu a prašnost v ulicích kropením. Zatímco Liberec má za celou letní sezonu náklady v řádu statisíců, Prahu vychází jeden den na milion korun. Magistrát proto proti vedru bojuje jinak, vysazuje stromy a spolu s městskými částmi instaluje mlžítka. V Českých Budějovicích mají obojí.

Řidiči už jezdí bez omezení v úseku D3 na dálničním obchvatu Tábora, kde Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vedlo dlouholetý spor o pozemky s majiteli motocentra. Informoval o tom mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Kvůli při nebylo možné úsek dlouhý zhruba 460 metrů dokončit, ve směru z Mezna do Českých Budějovic se jezdilo v zúžených pruzích sníženou rychlostí.