Praha chtěla do roku 2026 vysadit milion stromů. Tempo ale zpomaluje

Za posledních pět let v Praze přibylo přes 620 tisíc nových stromů. Akční plán hlavního města ale počítá s milionem stromů do roku 2026. Tempo výsadby ale klesá, a není tak jisté, zda se plán podaří naplnit. Připouští to i náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimaplán Jana Komrsková (Piráti). Zatímco hned v roce 2019 vysadila Praha necelých 198 tisíc stromů, letos to bude přibližně 72 tisíc. Skončí navíc spíše na okraji Prahy než v jejím centru.

Posledních pět let je v Praze ve znamení intenzivní výsadby stromů. Minulé vedení města totiž v roce 2019 přijalo akční plán, ve kterém se zavázalo vysadit v příštích osmi letech, tedy do konce následujícího volebního období, milion nových stromů. „Od schválení akčního plánu bylo dosud vysázeno 620 715 stromů,“ uvedla na dotaz ČT Komrsková.

Zatímco v roce 2019 vysadila Praha necelých 198 tisíc stromů a už v polovině roku 2022 překročila polovinu vytyčeného cíle, v posledních letech tempo zpomaluje. Letos by tak v Praze mělo přibýt přibližně 72 tisíc stromů. Na jaře už jich podle Komrskové město vysadilo přes 60 tisíc, do začátku nového roku stihne přibýt dalších více než 11 tisíc.

Pokud by ale metropole měla splnit vytyčený cíl, musela by v každém ze zbývajících dvou let vysadit přes 180 tisíc stromů. Podle odborníků to ale není příliš reálné. „Odborné veřejnosti bylo jasné, že původní záměr milionu stromů je příliš ambiciózní, možná i naivní, ale sympatický a potřebný,“ říká David Kopecký z environmentální Nadace partnerství.

Dostat stromy do ulic

Podle Komrskové není problém s výsadbou na okraji Prahy, v ulicích je ale situace komplikovanější. „Sledujeme akční plán výsadby jednoho milionu stromů. Neříkám, že se nám to podaří úplně na sto procent, protože nejde všechno tak, jak bychom si představovali,“ dodala.

Cílem je pomoci se snížením dopadů horkého počasí na metropoli. K tomu jsou ale podle odborníků potřeba především stromy vysazené v ulicích.

„Pro omezení teplotního ostrova v centru, nebo hustě zastavěných částech města mají klíčový vliv především stromy vysazené přímo v ulicích – tedy přesněji, budou ho mít, až vyrostou. Hlavním přínosem je stínění zpevněných povrchů, které mají jinak tendenci se rozpálit na vysoké teploty,“ vysvětlil vedoucí programu Adapterra v Nadaci partnerství Martin Ander. Stromy v ulicích podle něj navíc prostřednictvím odpařování vody skrze listy také ochlazují své okolí.

Přestože stromů v Praze v posledních letech přibývá, do ulic se dostává jen malá část z nich. Podle Komrskové se do ulic a na veřejná prostranství podařilo od roku 2019 vysadit zatím jen přibližně 30 tisíc stromů. „Největší problém je centrum, většinou s památkáři. Snažíme se vždy domluvit, ale je to velmi problematické prosadit, třeba na místech, kde stromy historicky nebyly,“ uvedla.

Ostatní stromy pak končí spíše při okraji Prahy, nejčastěji v lesoparku Letňany, krajinném parku Lítožnice, lese v Panenkách, lesoparku v Ladech nebo krajinném parku Dívčí Hrady.

Každý strom se počítá

I stromy na periferii města ale podle Kopeckého hrají důležitou roli. „Argument, že nejvíce stromy potřebujeme v centru, je oprávněný. Budování zeleného prstence kolem města má ale také velký smysl. Celé území metropole se přehřívá a každá nová plocha zeleně pomáhá tento problém tlumit,“ říká.

„Největší přínos mají tyto výsadby do příměstské krajiny jako podpora zadržování srážkové vody a jejího zasakování. Pomáhají tak chránit město před důsledky přívalových srážek, které přicházejí stále častěji a s rostoucí intenzitou. V tomto směru jsou tyto výsadby mimo centrum skutečně hodně důležité,“ dodal Ander.

Při okrajích se navíc stromy vysazují především takzvaným lesnickým způsobem. „Vysadí se řada malých stromků, které bude následně potřeba ještě probrat, takže jich ve finále zůstane o něco méně,“ sdělil dendrolog Aleš Rudl. Jako ostatní oslovení odborníci pak zdůrazňuje, že vysazením stromku práce města nekončí, ale začíná. Bez potřebné péče totiž hrozí jejich úhyn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na D8 se v mlze srazila dvě nákladní auta a autobus

Na dálnici D8 se ve středu odpoledne před hranicí s Německem střetla v husté mlze dvě nákladní auta a patrový autobus. Záchranáři zasahují u zraněných, podle prvotních informací je jich šest, řekl mluvčí krajské záchranné služby Patrik Christian Cmorej. Dálnice je ve směru na Německo uzavřena. Tvoří se kolony. Zavřeny jsou také ve směru na Německo oba tunely před hranicí. Auta stojí i u hranic s Německem na Chomutovsku, kde policie řeší nehodu několika aut.
16:34Aktualizovánopřed 12 mminutami

Soud uložil muži za vraždu taxikářky a pokus o vraždu dalších dvou lidí 25 let

Za letošní vraždu taxikářky v Šumperku a pokus o vraždu dalších dvou lidí, do jejichž auta narazil v protisměru, ve středu uložil olomoucký krajský soud Radku Pavlíkovi výjimečný trest 25 let vězení. Zároveň mu uložil zabezpečovací detenci. Podle znalců je šance na resocializaci s ohledem na mužovu poruchu osobnosti prakticky nulová. Pavlík chtěl ukradeným autem taxikářky spáchat sebevraždu. U soudu se ke všemu doznal a krátce prohlásil, že všeho lituje. Rozsudek je pravomocný.
před 2 hhodinami

Ulice měst zaplnily vlčí máky. Česko si připomíná válečné veterány

Česko si 11. listopadu připomíná Den válečných veteránů. Na pražském Vítkově uctili zástupci armády a ministerstva obrany památku účastníků světových válek i novodobých konfliktů. V dalších městech se konají vzpomínkové akce a koncerty. Lidé mohou veterány podpořit také prostřednictvím sbírek, jejichž symbolem je červený vlčí mák.
před 3 hhodinami

Půtu v čele Libereckého kraje zřejmě vystřídá Sviták

Martina Půtu zřejmě na postu hejtmana Libereckého kraje vystřídá stranický kolega a poslanec Jan Sviták ze Starostů pro Liberecký kraj (SLK), mandátu ve sněmovně se plánuje vzdát. Půta byl zvolen do Senátu a už při oznámení své kandidatury řekl, že v případě zvolení místo hejtmana opustí. Nového hejtmana by mělo krajské zastupitelstvo volit v prosinci, informovala mluvčí Libereckého kraje Andrea Fulková.
10:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři STAN, SPOLU a Prahy sobě potvrdili vznik koalice, radní oznámí později

„Záměrem bylo mít širokou koalici, která se umí dívat na věci z různé perspektivy, ale dojít k jednomu řešení,“ komentoval vzniklou koalici STAN, SPOLU a Prahy sobě lídr pražských Starostů a kandidát na primátora Petr Hlaváček. Vyjednávací týmy STAN podle něj zevrubně prošly jednotlivé programy jak s Prahou sobě, tak s Piráty. Podotkl, že všichni vnímají, že tématy jsou bydlení, doprava, školství a bezpečnost. Složení rady koalice oznámí příští týden před jednáním zastupitelstva.
10:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Krajský soud zrušil část pravidel vjezdu do KRNAPu, majitelé horských bud uspěli

Majitelé Luční a Labské boudy uspěli ve sporu se Správou Krkonošského národního parku (KRNAPu) v části, v níž požadovali zmírnění regulace vjezdu do klidového území. Krajský soud v Hradci Králové ve středu kvůli administrativním nedostatkům zrušil opatření obecné povahy vydané loni Správou KRNAPu v části, která se týká podmínek vjezdu a setrvání motorových vozidel na území parku.
10:57Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoDo sporu o návrat sochy Radeckého vstoupilo muzeum. Odmítá ji vydat

Měří jedenáct metrů, váží deset tun a jedná se bezesporu o cenné umělecké dílo devatenáctého století. Řeč je o sousoší vojevůdce Josefa Václava Radeckého – rozporuplné postavě našich dějin a českého vítěze nad Napoleonem. O tuto skulpturu se v současnosti vedou vášnivé spory. Pražský magistrát před pár měsíci rozhodl, že se bronzová socha vrátí na Malostranské náměstí, odkud byla odstraněna v dobách vzniku republiky. To se ovšem nelíbí některým místním obyvatelům, kteří rozhodnutí ještě chtějí zvrátit. Nečekaný zvrat do celého příběhu vneslo Národní muzeum, které, jak zjistili Reportéři ČT, originál sochy Radeckého vydat odmítá.
před 8 hhodinami

Odvolaní náměstci, protesty i spor o DPH. Co se děje okolo Správy KRNAP?

Odvolání dvou náměstků Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) jejím ředitelem Petrem Moravcem vyvolávají pochybnosti u části veřejnosti i zaměstnanců parku. Reakcí byly protesty před ministerstvem životního prostředí (MŽP) i sídlem správy ve Vrchlabí a vyhlášení stávkové pohotovosti odborů Správy KRNAP. „Vzájemná důvěra byla od počátku narušena,“ zdůvodnil svůj krok Moravec. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) nevidí důvod k ředitelovu odvolání, plánuje se ale s jeho kritiky setkat. Minulé vedení Správy KRNAP naopak ministr viní z chybného postupu v účtování DPH a sporu o tuto daň mezi správou parku a Finanční správou.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.