Za posledních pět let v Praze přibylo přes 620 tisíc nových stromů. Akční plán hlavního města ale počítá s milionem stromů do roku 2026. Tempo výsadby ale klesá, a není tak jisté, zda se plán podaří naplnit. Připouští to i náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimaplán Jana Komrsková (Piráti). Zatímco hned v roce 2019 vysadila Praha necelých 198 tisíc stromů, letos to bude přibližně 72 tisíc. Skončí navíc spíše na okraji Prahy než v jejím centru.
Posledních pět let je v Praze ve znamení intenzivní výsadby stromů. Minulé vedení města totiž v roce 2019 přijalo akční plán, ve kterém se zavázalo vysadit v příštích osmi letech, tedy do konce následujícího volebního období, milion nových stromů. „Od schválení akčního plánu bylo dosud vysázeno 620 715 stromů,“ uvedla na dotaz ČT Komrsková.
Zatímco v roce 2019 vysadila Praha necelých 198 tisíc stromů a už v polovině roku 2022 překročila polovinu vytyčeného cíle, v posledních letech tempo zpomaluje. Letos by tak v Praze mělo přibýt přibližně 72 tisíc stromů. Na jaře už jich podle Komrskové město vysadilo přes 60 tisíc, do začátku nového roku stihne přibýt dalších více než 11 tisíc.
Pokud by ale metropole měla splnit vytyčený cíl, musela by v každém ze zbývajících dvou let vysadit přes 180 tisíc stromů. Podle odborníků to ale není příliš reálné. „Odborné veřejnosti bylo jasné, že původní záměr milionu stromů je příliš ambiciózní, možná i naivní, ale sympatický a potřebný,“ říká David Kopecký z environmentální Nadace partnerství.
Dostat stromy do ulic
Podle Komrskové není problém s výsadbou na okraji Prahy, v ulicích je ale situace komplikovanější. „Sledujeme akční plán výsadby jednoho milionu stromů. Neříkám, že se nám to podaří úplně na sto procent, protože nejde všechno tak, jak bychom si představovali,“ dodala.
Cílem je pomoci se snížením dopadů horkého počasí na metropoli. K tomu jsou ale podle odborníků potřeba především stromy vysazené v ulicích.
„Pro omezení teplotního ostrova v centru, nebo hustě zastavěných částech města mají klíčový vliv především stromy vysazené přímo v ulicích – tedy přesněji, budou ho mít, až vyrostou. Hlavním přínosem je stínění zpevněných povrchů, které mají jinak tendenci se rozpálit na vysoké teploty,“ vysvětlil vedoucí programu Adapterra v Nadaci partnerství Martin Ander. Stromy v ulicích podle něj navíc prostřednictvím odpařování vody skrze listy také ochlazují své okolí.
Přestože stromů v Praze v posledních letech přibývá, do ulic se dostává jen malá část z nich. Podle Komrskové se do ulic a na veřejná prostranství podařilo od roku 2019 vysadit zatím jen přibližně 30 tisíc stromů. „Největší problém je centrum, většinou s památkáři. Snažíme se vždy domluvit, ale je to velmi problematické prosadit, třeba na místech, kde stromy historicky nebyly,“ uvedla.
Ostatní stromy pak končí spíše při okraji Prahy, nejčastěji v lesoparku Letňany, krajinném parku Lítožnice, lese v Panenkách, lesoparku v Ladech nebo krajinném parku Dívčí Hrady.
Každý strom se počítá
I stromy na periferii města ale podle Kopeckého hrají důležitou roli. „Argument, že nejvíce stromy potřebujeme v centru, je oprávněný. Budování zeleného prstence kolem města má ale také velký smysl. Celé území metropole se přehřívá a každá nová plocha zeleně pomáhá tento problém tlumit,“ říká.
„Největší přínos mají tyto výsadby do příměstské krajiny jako podpora zadržování srážkové vody a jejího zasakování. Pomáhají tak chránit město před důsledky přívalových srážek, které přicházejí stále častěji a s rostoucí intenzitou. V tomto směru jsou tyto výsadby mimo centrum skutečně hodně důležité,“ dodal Ander.
Při okrajích se navíc stromy vysazují především takzvaným lesnickým způsobem. „Vysadí se řada malých stromků, které bude následně potřeba ještě probrat, takže jich ve finále zůstane o něco méně,“ sdělil dendrolog Aleš Rudl. Jako ostatní oslovení odborníci pak zdůrazňuje, že vysazením stromku práce města nekončí, ale začíná. Bez potřebné péče totiž hrozí jejich úhyn.
