Hodně stromů, málo péče o ně. Arboristé upozorňují na to, že bez údržby nově založené aleje a parky neobstojí a život ve městech nezlepší. Jen za poslední dva roky v nich přibylo díky státním dotacím 70 tisíc stromů. Podstatné bude, kolik jich vydrží.
Udržovaný trávník, barevné záhony, ale také stromy tvoří Čelakovského sady v Praze. Tři roky od rekonstrukce se i těm novým daří. O zeleň kolem Národního muzea se stará tým odborníků, který čítá zahradníky i arboristy, tedy experty v oboru péče o dřeviny rostoucí mimo les. Jde o téměř každodenní péči.
„To, že se vysadí strom, tím to nekončí,“ podotýká zahradník Jaroslav Pešička. Nutné je například pravidelné zalévání. Jenže ne všude mají aleje a parky takovou péči. Nové stromy pak nerostou a neplní svou funkci. Ani to nestihnou.
„Jestli se nepletu, tak v současné době je věkový průměr stromů, kterého se dožívají ve městech, šestnáct let,“ sděluje Pešička. Sázet strom, který se dožije šestnácti let, je podle zahradníka zbytečná investice. „Tím, že vysadíme už dopředu jasnou bonsaj, tak děláme hlouposti,“ míní.
Dostatek vzduchu a vody
Podle ředitele Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu Ondřeje Feita je pro stromy v uličním prostoru důležité, aby měly dostatek vzduchu a vody. Tak to bude například v pražském Braníku. Praha dokonce vydává standardy, jak má vypadat výsadba a další péče o stromy.
„Pokud strom roste v nějaké zadlážděné, vybetonované jámě, tak je to pro něj vlastně mnohem větší újma než nedostatek živin,“ doplňuje Feit.
Ve městech se teď sází ve velkém. Aktuálně na to stát nabízí 350 milionů a z dotací podporuje i údržbu rostlin. „Důležité jsou první tři roky od zasazení stromu a ty tři roky na to myslíme,“ ubezpečuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
