Petr Valdman

Už za přibližně čtvrt roku, konkrétně od 1. září, bude zakázáno vytápět starými kotli na tuhá paliva, které spadají do první a druhé emisní třídy. Podle resortu životního prostředí je v tuzemsku třeba vyměnit přibližně 150 tisíc takových kotlů, Asociace podniků topenářské techniky odhaduje, že jich je ještě o sto tisíc víc. Energetická specialistka Martina Kuchařová pro ČT24 popsala nejen to, jak zjistit, zda ta která domácnost vytápí takto starým kotlem, ale poradila také, jak postupovat při výběru nového tepelného zdroje.

Od 1. září, kdy začíná platit zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy, se sníží takzvané kotlíkové dotace až o desítky tisíc korun. Přesunou se pod program Nová zelená úsporám Light. Pokud si domácnosti požádají o dotaci do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit včas, budou k tomu úředníci přihlížet při kontrolách. Nově bude možné od září žádat o podporu na výměnu kotlů bez ohledu na emisní třídu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) to oznámilo v pondělí na tiskové konferenci. Odhaduje, že je ještě nutné vyměnit až 150 tisíc starých kotlů, přesná data podle resortu nejsou.

Majitelé rodinných domů mohou od úterý žádat o dotace z programu Nová zelená úsporám, a to včetně podprogramu Oprav dům po babičce. Peníze mohou dostat na zateplení, fotovoltaické systémy nebo i výměnu starých neekologických kotlů. V podprogramu Oprav dům po babičce je stanoven majetkový test, takže nárok na podporu budou mít jen domácnosti s jednou nemovitostí určenou k bydlení.

Stát začíná po letní přestávce opět přijímat žádosti o dotace na energetické úspory v domácnostech. Zatímco dotační program Nová zelená úsporám nejdříve podpoří renovace bytových domů, za dva týdny se otevře příležitost i ostatním. Ministerstvo životního prostředí plánuje zvýšit zájem o zateplování domů a opravy.

Nízkopříjmové domácnosti budou moci od května žádat o dotaci na instalaci solárních systémů pro ohřev vody v programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light. Na tiskové konferenci to oznámili ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na dotace budou mít stejně jako v první fázi programu NZÚ Light nárok senioři, lidé ve třetím stupni invalidity nebo lidé pobírající příspěvek na bydlení.

V pondělí začíná příjem žádostí o dotace z programu Nová zelená úsporám Light. Má podpořit jednoduchá opatření pro snížení spotřeby energií v nízkopříjmových domácnostech. Žadatelé mohou získat dotace například na zateplení části fasády či na výměnu oken u rodinných domů a trvale obydlených rekreačních objektů. V první fázi poskytne program celkem 1,5 miliardy korun, přičemž každému zájemci připadne maximálně 150 tisíc.

O další dotace na zateplení rodinných domů mohou požádat domácnosti, ve kterých žijí výhradně důchodci nebo osoby s nárokem na příspěvek na bydlení. Získat mohou až 150 tisíc korun. Formulář bude na webu Nová zelená úsporám Light přístupný od pondělí od deseti hodin dopoledne. Stát by měl poslat peníze do čtyř týdnů od podání žádosti. Lidé ale musí stihnout udělat úpravy do roka. Po celou dobu vyřizování se navíc mohou zdarma obracet na poradce z místních akčních skupin.

Stát začne v příštím roce přispívat na úsporná opatření i chudším domácnostem, které nemají na spoluúčast u dosavadních dotačních programů. Konkrétně cílí na důchodce a příjemce příspěvku na bydlení. Program Nová zelená úsporám Light začne fungovat 9. ledna, každý žadatel bude moci získat až 150 tisíc korun, které použije například na zateplení domu nebo výměnu oken. V první fázi vyčlení ministerstvo životního prostředí na tyto dotace 1,5 miliardy korun. Dostat by se mělo zhruba na deset tisíc domácností.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil první fázi kampaně, na níž jeho resort spolupracuje s ministerstvem životního prostředí a která má pomoci domácnostem ohroženým rostoucími cenami energií. Brífinku se účastnil také ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman a další aktéři kampaně.

Sedm a půl miliardy korun na výstavbu vodovodů, kanalizace nebo čistíren nabízí letos v novém operačním programu ministerstvo životního prostředí (MŽP). První čtyři výzvy spustilo v pondělí, obce tak už mohou posílat žádosti. Bez připojení na veřejný vodovod jsou v Česku podle resortu zhruba čtyři procenta obyvatel a skoro každá sedmá domácnost nemá kanalizaci.

Zájem domácností o nové zdroje elektřiny a tepla vzrostl v prvním čtvrtletí ve srovnání s loňskem čtyřnásobně. Vyplývá to z žádostí o státní podporu. Poptávka je hlavně po fotovoltaice a tepelných čerpadlech. Firmy se tak nyní snaží posílit své kapacity, ale ne všude se výměna stihne do zimy.

Hodně stromů, málo péče o ně. Arboristé upozorňují na to, že bez údržby nově založené aleje a parky neobstojí a život ve městech nezlepší. Jen za poslední dva roky v nich přibylo díky státním dotacím 70 tisíc stromů. Podstatné bude, kolik jich vydrží.

Další etapa Nové zelené úsporám (NZÚ) podpoří renovaci a výstavbu bytových domů i mimo Prahu. Zahrne také dotační program Dešťovka. Žadatelé, kteří v žádosti zkombinují více různých opatření, například zateplení a výměnu kotle, získají bonus. Příjem žádostí do nové etapy začne v říjnu, plynule naváže na dosavadní program. Do roku 2030 má na podporu ekologických opatření jít nejméně 39 miliard korun.

V prvních dvou ostrých výzvách Modernizačního fondu je k dispozici 6,4 miliardy korun pro ekologizaci tuzemských tepláren. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek, uvedli ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

V rámci programu ministerstva životního prostředí přibyly na veřejných prostranstvích v Česku tisíce nových listnatých stromů. Obec Klapý pak z dotací obnovila historickou hrušňovou alej, v Opavě zase vznikl luční sad s ovocnými stromy. Žádosti o peníze lze podávat do konce srpna.

V Budišově nad Budišovkou na Opavsku začala fungovat malá lokální síť pro distribuci tepla a elektřiny, která zásobuje místní radnici, kulturní dům a také základní školu. Je založena na fotovoltaickém systému s bateriemi a na kombinované výrobě elektřiny a tepla ze zemního plynu. Projekt přišel zhruba na pět milionů korun, radnice ročně ušetří až tři sta tisíc.

Během září a října začne většina krajů přijímat žádosti o dotace na výměnu kotlů. Jde o třetí a zároveň poslední vlnu takzvaných kotlíkových dotací. Letos budou moci žadatelé využít elektronický systém. Oproti druhé vlně dotací se podpora tentokrát nebude vztahovat na kombinované kotle na uhlí a biomasu.