V Budišově nad Budišovkou na Opavsku začala fungovat malá lokální síť pro distribuci tepla a elektřiny, která zásobuje místní radnici, kulturní dům a také základní školu. Je založena na fotovoltaickém systému s bateriemi a na kombinované výrobě elektřiny a tepla ze zemního plynu. Projekt přišel zhruba na pět milionů korun, radnice ročně ušetří až tři sta tisíc.
„Abychom mohli instalovat větší zdroj na výrobu elektřiny, tak jsme propojili tři odběrná místa, to je unikátní. Projekt je unikátní také řídicím systémem a tím, že bateriový systém zároveň slouží jako záložní zdroj v případě výpadku,“ řekl koordinátor projektu Roman Mendrygal.
Energie se vyrábí ze slunce, zemního plynu a biomasy. Proces řídí inteligentní systém tak, aby veškerá vyrobená elektřina zůstala v místě výroby. „Udělali jsme bateriový systém, ať energie, když ji nepotřebujeme, zůstane v baterce a postupně se spotřebovává tak, aby ji nemuseli kupovat,“ doplnil Mendrygal.
Z hlediska dodávek elektřiny je lokální síť v Budišově nad Budišovkou soběstačná z osmdesáti procent, v případě výpadku elektřiny by dokázala z baterií zajistit chod budov po dobu dvanácti hodin.
Město kromě úspor očekává i snížení emisí
Dvě budovy se radnici podařilo propojit i tepelně, u třetí to nebylo možné kvůli památkové ochraně. V rámci projektu však firma všude instalovala nové moderní kondenzační kotle. Investice z lokálního hlediska údajně masivně sníží emise skleníkových plynů.
Starosta Budišova Patrik Schramm (ODS) řekl, že město na elektřině a teple uspoří každý rok zhruba tři sta tisíc korun a vyprodukuje o 180 tun oxidu uhličitého méně. Energii odebírá hlavně školní jídelna. Na budově školy je navíc veřejná nabíječka a město si pořídilo i elektromobil.
Projekt společnosti Young4Energy ze 75 procent zaplatily státní dotace, podíl města byl 1,2 milionu s tím, že návratnost je zhruba šest let. „Pokud počítáme úsporu 300 tisíc ročně, tak za deset let jsou to tři miliony,“ doplnil starosta. V opačném případě by město muselo opravit staré plynové kotelny a to by stálo asi jeden a půl milionu.
Budišovský systém jako modelový příklad
Ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman řekl, že stát chce takto finančně podpořit vznik nových modelových příkladů pro další obce. „Je to i proto, abychom si ověřili, jestli tyto kombinace fungují v praxi, a potom jsme třeba od roku 2021 nastavili v rámci nového programového období dotační tituly,“ řekl.
SFŽP údajně bude mít prostředky například z modernizačního fondu, to znamená z obchodování s emisními povolenkami. „Bude tak prostor otevřít dotační možnosti i na tento typ projektů daleko větší, než je aktuálně možný,“ uvedl Valdman.
