Zemní plyn

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.

V irácké autonomní oblasti Kurdistánu byla kvůli útokům milic pozastavena veškerá produkce ropy a zemního plynu. Podle ministerstva přírodních zdrojů už není možné surovinu vyvážet. Resort zároveň obvinil federální vládu v Bagdádu z nečinnosti i z toho, že někteří z útočníků dostávají výplaty právě od této vlády. Proíránské irácké milice útočí v odvetě za izraelsko-americké údery na Írán na různé cíle v Iráku, míří na kurdské vojenské cíle i ropnou infrastrukturu.

Íránské drony zasáhly ropnou infrastrukturu u města Fudžajra ve Spojených arabských emirátech. K útoku došlo poté, co Teherán vyzval obyvatele Fudžajry a dalších dvou ropných přístavů v zemi, aby jejich okolí opustili. Americký prezident Donald Trump předtím oznámil, že armáda USA zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro devadesát procent íránského vývozu ropy. Vzdušný úder zasáhl i íránské město Isfahán.

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům, podniká vlastní protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.

Členské státy Evropské unie v pondělí definitivně schválily postupný zákaz dovozu plynu z Ruska, oznámila Rada EU. Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) podle nařízení skončí nejpozději k 1. lednu 2027, dovoz potrubního plynu bude za určitých podmínek možný nejpozději do 1. listopadu 2027. Proti hlasovaly Slovensko a Maďarsko.

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.

Celoroční dálniční známka v Česku od ledna 2026 zdraží o 130 korun na 2570 korun, zvýší se také ceny dálničních známek na kratší dobu. Sazba se změní kvůli zvýšení spotřebitelských cen a prodloužení dálniční sítě, zdůvodnilo změnu ministerstvo dopravy.

Americký prezident Donald Trump, který je v těchto dnech na návštěvě Jižní Koreje, na své sociální síti oznámil, že udělil této zemi souhlas se stavbou ponorky na jaderný pohon. Plavidlo bude podle něj vyrobeno ve Spojených státech. Trump, jenž se ve středu setkal se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem, také uvedl, že Soul souhlasil s nákupy velkého množství americké ropy a zemního plynu.

Česko je připravené na zimu. Plynové zásobníky jsou podle ministerstva průmyslu a obchodu aktuálně naplněné zhruba z 96 procent, tedy ještě více, než byly loni ve stejném čase. To odpovídá 3,3 miliardy kubíků plynu. Ačkoliv by toto množství vydrželo při průměrné spotřebě asi na půl roku, v zimním období se využití výrazně zvyšuje. Plyn by tak vystačil jen na devadesát dnů, a to jak pro domácnosti, tak pro průmysl.

Turecko proměňuje svoji energetiku. Ankara uzavřela obří miliardový kontrakt na dovoz amerického zemního plynu během příštích dvaceti let. A podniká i další kroky, aby se zbavila své dosavadní závislosti na dodávkách surovin z Ruska.

Na předměstí litevského hlavního města Vilniusu byly slyšet silné exploze poté, co začaly hořet železniční vagony se zkapalněným zemním plynem (LNG). S odkazem na místní policii o tom píše agentura AP. Jeden člověk utrpěl zranění. Podle litevského ministra vnitra Vladislavase Kondratovičiuse bylo příčinou požáru zřejmě porušení pracovních postupů.

Moskva nedávno oznámila dohodu s Pekingem na výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Čína ale pokrok v projektu, o kterém se jedná už téměř dvě dekády, dosud nepotvrdila. Analytici upozorňují, že dohoda ještě není konečná a neobsahuje zásadní údaje, jako je cena dodávek či kdo potrubí postaví. Svědčí to podle nich o tom, že posun v projektu je spíše jen zbožným přáním Moskvy, zatímco Peking je opatrnější.

Povinnost platit za emise z pálení fosilních paliv v budovách a v dopravě známá jako ETS 2 nejvíce zasáhne vytápění uhlím. Vyplývá to z rozhovoru s Karlem Kotounem pro podcast ekonomického pořadu Bilance ČT. Zakladatel konzultačního start-upu Green0meter uvedl, že by se domácnosti, které jsou ještě závislé na uhlí, měly připravit na změnu, jinak na ně silně dopadne nárůst jeho ceny.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí na zboží dovážené z Jižní Koreje clo ve výši patnácti procent. Soul zároveň podle něj investuje v USA 350 miliard dolarů (7,5 bilionu korun). Asijská země podle šéfa Bílého domu také nakoupí americký zkapalněný zemní plyn nebo další energetické suroviny za sto miliard dolarů (2,1 bilionu korun).

Norsko patří mezi přední evropské producenty ropy a zemního plynu – toho zajišťuje téměř třetinu z veškerého dovozu do Evropské unie. V budoucnu by svou těžbu mělo rozšířit také například Rumunsko. Do produkce těchto surovin může promluvit i Polsko, u jehož pobřeží bylo objeveno zřejmě významné ložisko ropy a plynu. Kritika ohledně polských plánů s nalezištěm se však už ozývá z Německa.