Zemní plyn

Nikdo nemůže s vážnou tváří slíbit, že v Evropě budou levnější energie, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Za klíčovou otázku nyní považuje, z čeho bude Česko vyrábět elektřinu za deset let. Bartuška také zmínil, že Evropa potřebuje dohnat Ameriku a Čínu, co se týče nových technologií.

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.

Rychle tající grónský ledovec odkrývá nerostné bohatství. Zájem o dánský ostrov vyjádřil v posledních měsících i americký prezident Donald Trump. Podle geologa Martina Klempy by ale průzkum a případná těžba vzácných zemin včetně lithia narážela hned na několik omezení. Patří mezi ně současná legislativa, nedostupnost míst s minerály nebo potřeba kvalifikovaných pracovníků.

Novým americkým ministrem energetiky bude šéf firmy těžící fosilní paliva Chris Wright. Nominaci významného přispěvatele kampaně prezidenta Donalda Trumpa a odpůrce boje proti změnám klimatu schválil v pondělí Senát výraznou většinou hlasů.

Ropa po vyhlášení plánů nového amerického prezidenta Donalda Trumpa na světových trzích začala zlevňovat. „Vypadá to na stabilní vývoj s mírným poklesem ceny,“ věří energetický poradce Vratislav Ludvík. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška míní, že aktuální psychologický dopad na ceny je krátkodobý. Hosté pořadu Otázky Václava Moravce také mluvili o evropském a českém odběru plynu a domácích energetických problémech.

Desítky tisíc lidí po celém Slovensku vyšly do ulic na manifestace za proevropské směřování země. V Bratislavě dav lidí na náměstí u úřadu vlády skandoval hesla proti premiérovi Robertu Ficovi (Smer) už před začátkem akce. Její organizátoři z řad občanských aktivistů pak Fica poprvé vybídli, aby rezignoval na funkci ministerského předsedy. Páteční demonstrace byly nejmohutnější od jejich začátku loni v prosinci, vyplývá z odhadu organizátorů a médií. Zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan řekl, že akcí se zřejmě celkem zúčastnilo na sto tisíc lidí a v některých městech byla účast rekordní.

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu. Napadená země tak musela preventivně přerušit dodávky elektřiny v několika oblastech, uvedla s odkazem na ukrajinské úřady agentura AP. Invazní jednotky vypustily proti energetickým objektům více než čtyři desítky střel a raket a sedm desítek dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Od nového roku přestala Ukrajina pouštět ruský plyn do Evropy. Přestože si Česko vybudovalo nezávislost skrze cestu k západnímu plynu, ten levnější ruský se od října 2023 začal potichu vracet. V posledních měsících jej Česko odebíralo téměř ze sta procent. Peníze za ropu bude země ještě půl roku posílat do Ruska, pak začne čerpat pouze ze západu. Za necelé tři roky otevřené války proti Ukrajině získala Moskva z Česka za tyto suroviny zhruba 315 miliard korun, to je o sto miliard více než za stejně dlouhou dobu před invazí. Pro Reportéry ČT natáčel Michael Fiala.

Plyn ve čtvrtek na evropském trhu mírně zdražil. Obchodníci mohli poprvé reagovat na zastavení dodávek z Ruska přes Ukrajinu. Cena suroviny se krátce dostala na nejvyšší hodnoty skoro za dva roky, pak se ale vrátila k loňskému průměru. České zásoby jsou podle zmocněnce pro energetickou bezpečnost dostatečné a plošné zdražování plynu pro domácnosti analytici neočekávají. Menší část odběratelů ale cenový výkyv přesto zasáhnout může.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině vedle zastavení dodávek elektřiny také snížením podpory Ukrajinců, kteří se zdržují na Slovensku. Učinil tak v reakci na zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu po vypršení příslušného kontraktu mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem. Zastavení tranzitu Fico označil za sabotáž ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kyjev, který čelí ruské vojenské invazi, platnost smlouvy o tranzitu plynu podle očekávání neprodloužil.

Efektivní řízení následků přerušení dodávek ruského plynu do Moldavska a separatistického Podněstří by mohlo vytvořit šanci na sjednocení země, prohlásil místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrjan, kterého citovala moldavská i ruská média. V Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc lidí, jsou od Nového roku přerušeny dodávky tepla a teplé vody do domácností. Podle agentury Reuters jsou výpadky způsobeny přerušením dodávek ruského plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Krok si ve čtvrtek vynutil uzavření všech průmyslových podniků v Podněstří – kromě výrobců potravin.

„Spravedlivý mír si představuji tak, že Rusko vypadne z Ukrajiny a postupně bude donuceno k tomu, aby hradilo náklady na obnovu země, kterou zpustošilo,“ sdělila v Událostech, komentářích senátorka Miroslava Němcová (ODS), podle níž musí být součástí případných jednání o ukončení konfliktu Ukrajina. V tom s Němcovou souhlasil místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, podle kterého je postoj ANO v této otázce konzistentní a spočívá v tom, že by se Česko mělo snažit střet ukončit.

Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie a do Moldavska, napsal ve středu ráno web RBK-Ukrajina s odvoláním na operátora plynovodů. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi společnostmi Gazprom a Naftohaz. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj to označil za jednu z největších porážek Moskvy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že zastavení tranzitu bude mít „drastické dopady“ na všechny v EU.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně zastavení dodávek elektřiny, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko. Uvedl to v pátečním příspěvku na sociální síti.

Ruský vůdce Vladimir Putin přijal slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD), který je v Rusku na pracovní návštěvě. Slovenský předseda vlády po jednání sdělil, že s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. O cestě prý předem informoval představitele EU. Fico je třetím premiérem členské země Evropské unie, který od začátku plnohodnotné invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 jednal s Putinem osobně v Rusku. Slovenská opozice Ficovu návštěvu tvrdě odsoudila.

Rakouský energetický koncern OMV oznámil, že vypověděl smlouvu s Gazpromem o dodávkách zemního plynu. Ruské státní společnosti vyčítá opakované „závažné porušování“ kontraktu, který měl platit až do roku 2040, napsala agentura DPA. OMV zásobuje asi třicet procent rakouského trhu s plynem a jejím největším akcionářem je rakouská vláda. Ruský plyn dál odebírá Maďarsko či Slovensko.

Šéf ruské diplomacie je válečný zločinec, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha během svého projevu na jednání OBSE. Lavrov pak označil ukrajinskou vládu za „nacistický režim“, jak Moskva často nazývá vedení států, které odmítají jednat podle ruských zájmů. Jde o vůbec první Lavrovovu cestu do členské země EU od zahájení plnohodnotné ruské války proti Ukrajině v únoru 2022. Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že Lavrov zaplavil své posluchače ničivou vlnou dezinformací, a připomněl, že cílem Moskvy je vymazat Ukrajinu z mapy.

Kypr by po modernizaci armády mohl podat přihlášku do Severoatlantické aliance. Podle agentur to oznámil kyperský prezident Nikos Christodúlídés, který o věci jedná se Spojenými státy. Velkou překážku na cestě ostrovního státu do Aliance však představuje Turecko, které od invaze před půl stoletím okupuje sever Kypru.

Ruská státní společnost Gazprom přestane od soboty od 06:00 SEČ dodávat zemní plyn do Rakouska. Gazprom to oznámil rakouské firmě OMV, která plyn odebírá. Postup Gazpromu je reakcí na krok OMV, která Gazpromu pozastavila platby, aby získala částku, jež jí byla přiznána v arbitráži.

Účastnické země se na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku dohodly na nových pravidlech pro – Organizací spojených národů podporovaný – trh s takzvanými uhlíkovými kredity. Ten má být klíčovým nástrojem pro plnění klimatických závazků. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil tamní ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky a tuzemské firmy jsou na vývozu do Německa závislé.

Více než třetina z očekávaných pěti set tisíc kusů munice, které mají být dodány v rámci české iniciativy do konce roku, už je na Ukrajině, řekl nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Nemá informace o tom, že by s municí byly potíže, o jakých nedávno informoval německý list Handelsblatt. Zároveň podle ambasadora Ukrajina jedná s českým ministerstvem obrany o rozšíření iniciativy.

Těžební plošinu v Severním moři by měla částečně pohánět větrná turbína. Jedná se o pilotní projekt, který by měl být v případě úspěchu rozšířený na další místa. Má ale také kritiky.

Čína a Filipíny dosáhly dohody, která by měla ukončit konfrontace u sporné mělčiny v Jihočínském moři. S odkazem na filipínskou vládu o tom informovala agentura AP. Nedaleko ostrůvku Second Thomas Shoal, který je součástí Spratlyho ostrovů, jež si nárokují Filipíny i Čína, letos dochází k opakovaným střetům filipínských a čínských plavidel. Ty vyvolávají obavy z potenciálně větších konfliktů, do nichž by se mohly zapojit i Spojené státy.