Zemní plyn strana 4 z 5

Nelze očekávat, že by ceny plynu pro konečné spotřebitele klesaly obzvlášť rychle, i když spotové ceny jsou v přepočtu na koruny na úrovni léta 2021. V Událostech, komentářích to řekl ekonom Petr Bartoň, podle nějž je problém v tom, že dodavatelé si předem nakoupili energie za vyšší ceny, takže tarify klesají pomaleji. Podotkl ovšem, že nelze považovat dodavatele za neohleduplné, připomněl, že nyní jsou sice tarify vyšší než burzovní ceny, ale na druhé straně, když loni ceny rostly, bylo zdražování tarifů pomalejší než růst cen na burze.

Dovoz plynu z Ruska do České republiky klesl během ledna na nulu. Stát ho nahradil dovozem z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. K omezení závislosti na Rusku pomohly i úspory ve spotřebě. Na Twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). V posledních pěti měsících klesl podíl dovozu ruského plynu do Česka na 2,2 procenta, v předchozích letech činil kolem 97 procent. Ze Síkelova vyjádření není zřejmé, zda předpokládá nulový dovoz ruského plynu i v dalších měsících.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci byly ceny meziročně vyšší o 15,8 procenta. Vliv měly vzhledem ke konci úsporného tarifu pro domácnosti zejména sazby za energie. Zdražilo také teplo, vodné a stočné i potraviny. Proti prosinci byly ceny pro spotřebitele v lednu vyšší o šest procent. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Energetická společnost ČEZ formálně zahájila arbitrážní řízení proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun, informoval mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Možnost arbitráže zmínil už loni v říjnu předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Cenové stropy snížily v lednu meziročně tržby Moskvy z vývozu ropy a plynu o téměř 30 procent, tedy o osm miliard dolarů (176,2 miliardy korun). Na konferenci India Energy Week to v neděli řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

K energiím je potřeba se naučit přistupovat jinak. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) to může znamenat začít se věnovat tématům jako energetická účinnost a úspory. Řekl to v Událostech, komentářích. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar upozornil, že Česko bude muset vybojovat bitvu za jadernou energetiku a její budoucnost na evropské úrovni.

Elektrárny Opatovice (EOP) během noci obnovily standardní dodávky tepla. Ve čtvrtek ráno je přerušilo několik havárií na horkovodu. Společnost kvůli tomu uvedla do provozu záložní zdroje, odstavila je do pátečního poledne, uvedla mluvčí elektráren Hana Počtová.

Elektrárna Opatovice zprovoznila záložní zdroje tepla. Kvůli havárii horkovodu jsou od čtvrtečního rána přerušené dodávky tepla do Hradce Králové, Pardubic a Chrudimi. Záložní zdroje by měly do večera obnovit tepelný komfort většině odběratelů, řekla mluvčí společnosti Hana Počtová. Na standardní provoz chce elektrárna přejít v noci. Teplo z elektrárny proudí do 63 tisíc domácností v Hradci Králové, Pardubicích, Chrudimi a přilehlých obcích, do nemocnic, škol i podniků. Na rozdíl od jiných let elektrárna vloni nedělala celkovou tlakovou zkoušku rozvodné sítě.

Sokolovská uhelná po několika letech obnoví část provozu ve své plynárenské technologii ve Vřesové. Cílem není znovu vyrábět energoplyn, ale hlavně analyzovat možnosti tlakového zplyňování uhlí pro využití výsledných produktů v chemickém průmyslu. Tři z šestadvaceti generátorů by se měly znovu rozjet v červenci letošního roku, řekl předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek. Náklady na obnovení provozu se odhadují asi na 95 milionů korun.

Mnohem častěji, než bývalo zvykem, si teď lidé dělají samoodečty plynu a elektřiny. Ukazují to nové zkušenosti dodavatelů energií. Podle některých se zájem zvýšil i několikanásobně. Část distributorů k tomu domácnosti sama vyzývala. Díky tomu totiž vidí, zda klienti šetří a můžou případně snížit zálohy, třeba i o několik tisíc korun.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh sestoupila pod 60 eur (v přepučtu asi 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), za jejím poklesem stojí hlavně mírná zima a vysoká úroveň zásob. Plyn je tak nyní ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nejlevnější za více než rok, ukazují záznamy na webu.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh pokračuje v poklesu, za kterým stojí zejména neobvykle teplé počasí v Evropě. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v únoru ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v závěru obchodování ztrácela 11,5 procenta na 64 eur (1535 korun) za megawatthodinu. Podle agentury DPA se tak dostala na nejnižší úroveň od listopadu 2021.

Německo od nového roku zastropovalo ceny elektřiny i plynu. A to jak pro domácnosti, tak pro průmysl. Spolková vláda chce ochránit firmy i vlastní občany před vysokými cenami záchranným balíčkem ve výši 200 miliard eur. Přesto musejí koncoví zákazníci letos počítat s výrazně vyššími výdaji za energie, uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) na tiskové konferenci zhodnotili ukončené české předsednictví v Radě Evropské unie. Půlrok v čele bloku výrazně ovlivnily únorová ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Předseda vlády při bilancování mimo jiné řekl, že předsednictví vládu naučilo lépe hájit české zájmy, naše země si podle něj v jeho průběhu získala respekt, který musí Česko nadále využívat při budoucích vyjednáváních.

Po půlroce skončilo české předsednictví v Radě Evropské unie, štafetu úderem novoroční půlnoci převzalo Švédsko. Novináři a analytici v Bruselu hodnotí výkon českých politiků, diplomatů a úředníků kladně: V době energetické krize a války na Ukrajině dokázali napříč unijními státy vyjednat shodu ve všech klíčových oblastech včetně sankcí, zastropování cen plynu nebo zdanění energetických firem.

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.

Finsko zmrazilo majetek oligarchovi Gennadiji Timčenkovi, který v Helsinkách mimo jiné spoluvlastní sportovní arénu, ale má vazby i na Česko. Blízký spojenec Vladimira Putina prostřednictvím svých firem založil v Praze pobočku společnosti Gunvor, která obchoduje se zemním plynem. Podnikal také s Romanem Popovem stíhaným kvůli krachu Česko-ruské banky.

Kvůli chladnému počasí v posledních dnech začalo klesat množství plynu v zásobnících. Aktuálně jsou naplněné asi z 86 procent. Spotřeba plynu oproti minulému týdnu může být podle odhadů odborníků asi o čtvrtinu vyšší. Pořád se ale podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) daří držet úsporu ve spotřebě. Zároveň ubezpečil, že plyn v zásobnících nedojde.

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

Německo dokončuje svůj první plovoucí terminál na překládku zkapalněného plynu. Ve Wilhelmshavenu v Severním moři by tankery s LNG mohly kotvit už za měsíc. Terminál zbývá už jen napojit na distribuční síť. S jeho stavbou začalo Německo letos v květnu, aby zmírnilo svou závislost na ruském plynu. A během prací bylo třeba i improvizovat.

Plány Německa na zahájení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) prostřednictvím nových terminálů v tomto měsíci může zmařit počasí. Silný vítr, mrazivé teploty, vysoké vlny, nebo jejich kombinace již přerušily některé práce na prvních terminálech a mohly by zpozdit některé projekty, které mají být spuštěné do konce roku. Uvedla to agentura Bloomberg.

Země Evropské unie se ve čtvrtek shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.

Evropská komise v úterý navrhla stanovit nejvyšší prodejní cenu plynu v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) na 275 eur (6 700 korun) za megawatthodinu. Komise přišla s parametry mechanismu v reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských států EU na omezení cen. Opatření má od ledna zabránit cenovým výkyvům na nejdůležitějším evropském trhu, trvat má rok. Vyšší ceny plynu prodražují výrobu elektřiny.