Vláda na středeční schůzi kývla na novelu zákona o zdravotních službách. Norma upravuje pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace a upřesňuje, za jakým účelem je možné do nich nahlédnout bez souhlasu pacienta. Zavádí také definici telemedicíny. Kabinet také projednal desítku návrhů na schválení investičních pobídek. Stát podpoří formou investiční pobídky dva tuzemské projekty společností Crytur a Rockwool, rozhodla vláda. V souhrnu na ně přispěje 460 milionů korun.
Ministerstvo zdravotnictví vysvětluje svou novelu zákona o zdravotních službách tím, že u zdravotnické dokumentace nyní chybí dostatečná definice. Předpisy počítají navíc především s její listinnou podobou. Předpis tak výslovně stanoví, že dokumentaci lze vést v listinné i elektronické podobě, které je možné také kombinovat.
Jedním z cílů navrhované úpravy je umožnit diagnostiku pacienta na dálku. To už částečně funguje, někteří lékaři s pacienty komunikují například přes videohovor. „Doposud to ale nemělo oporu v zákoně, tato norma by to měla změnit. Po ní by bylo možné třeba vyjednat s pojišťovnami konkrétní úhrady za takovéto konzultace nebo vyšetření na dálku,“ upřesnil redaktor ČT Martin Šnajdr.
„Telemedicína by znamenala, že pacient má doma nějaký systém, třeba diagnostický. Mohli bychom se tak pacientovi třeba na dálku podívat do krku, zhodnotit kožní nález nebo si ho poslechnout,“ popsal praktický lékař a předseda spolku Mladí praktici Vojtěch Mucha.
Konkrétní možnosti telemedicíny podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice (Piráti) ještě později určí jednání pojišťoven s lékaři. „Pokud například chronický pacient nechce absolvovat pravidelné vyšetření u svého praktického lékaře, třeba v období chřipkové epidemie, protože má obavu o své zdraví, lékař mu může nabídnout alternativní vyšetření skrze telemedicínské služby,“ uvedl jako příklad Pavlovic.
Poznamenal ale, že některá vyšetření na dálku nebudou možná. Jde například o vstupní prohlídku, kde by technologie dle ministerstva neměly nahradit osobní kontakt.
Česká lékařská komora má však k novele výhrady. „Ministerstvo zdravotnictví odmítlo všechny připomínky České lékařské komory. Ten zákon je napsaný špatně, jde na ruku lobbistickým skupinám, které mají představu, že budou inkasovat peníze od pacientů za to, že jim budou na dálku radit,“ míní prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Investiční pobídky
Vláda rozhodla, že stát podpoří formou investiční pobídky dva tuzemské projekty od společností Crytur a Rockwool, v souhrnu na ně přispěje 460 milionů korun, sdělil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Oba projekty cílí na rozšíření výroby a navýšení pracovních míst.
Společnost Crytur dostane formou investiční pobídky podporu ve výši 240 milionů korun. Jedná se o výrobce syntetických monokrystalů a laserových technologií, které jsou podle Síkely využitelné zejména v obranném průmyslu a dalších sektorech s vysokou přidanou hodnotou. Firma plánuje rozšíření výroby, posílit chce například kapacity pro součástky na výrobu čipů a dalších technologií. „To nám pomůže posílit naši pozici ve výrobě polovodičů, což jsou základní stavební bloky mikročipů,“ dodal ministr.
Druhý projekt od společnosti Rockwool dostane pobídku ve výši 220 milionů korun. Firma se v Bohumíně chystá rozšířit výrobu technických izolací z kamenné minerální vlny. Do budoucna by mělo vzniknout asi 22 pracovních míst. Podle Síkely projekt podpoří regionální rozvoj v oblasti s vysokou mírou nezaměstnanosti a zároveň má podporu města.
NÚKIB evidoval dvojnásobný nárůst incidentů v kritické infrastruktuře
Kabinet měl na programu i zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti v Česku v minulém roce. Podle ní došlo k mírnému snížení kybernetických incidentů. „Zpráva (za rok 2022) konstatuje, že došlo k mírnému snížení počtu kyberincidentů ze 157 na 146,“ uvedl po jednání vlády Síkela.
„Nicméně Policie ČR zaznamenala téměr dvojnásobný nárůst kyberkriminálních aktivit,“ poznamenal. Největší hrozbu pro kybernetickou bezpečnost České republiky dle zprávy i nadále představují aktivity státem sponzorovaných kybernetických aktérů a činnost kyberkriminálních uskupení.
„Mezi nejčastější typy útoků během uplynulého roku patřily různé druhy phishingu, spear-phishingu, vishingu a podvodných e-mailů či útoků na dostupnost převážně formou DDoS útoků,“ řekl Síkela. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) evidoval také několik útoků souvisejících s ruskou invazí na Ukrajinu. „Nejvíce incidentů evidoval v rámci veřejného sektoru, následovalo zdravotnictví a soukromý sektor,“ ujasnil.
NÚKIB rovněž dle Síkely zaznamenal téměř dvojnásobný počet incidentů v rámci kritické informační infrastruktury.
Česko v pololetí nečerpalo žádný plyn z Ruska
Síkela na tiskové konferenci také uvedl, že Česko během prvního pololetí letošního roku nečerpalo žádný plyn z Ruska. Celkově saldo dovozu a vývozu plynu v Česku meziročně kleslo o třiadvacet procent. I přesto jsou tuzemské zásobníky v současné době naplněny z 88 procent, což je více než v předchozích letech, řekl ministr.
Veškerý plyn ze zahraničí letos dle Síkely proudil do Česka přes Německo. Ruský plyn Česká republika podle Síkely nahradila norským plynem a zkapalněným plynem LNG z terminálů v Nizozemsku a Belgii.
„Kapacita LNG terminálu v Nizozemsku, kterou se nám loni podařilo zajistit, nám pokryje až čtyřicet procent roční spotřeby plynu. Zkapalněný zemní plyn tak hraje nenahraditelnou roli v posilování naší energetické bezpečnosti,“ sdělil Síkela. Stát bude podle něj v jednáních o navyšování dodávek a využívání LNG terminálů pro zásobování České republiky pokračovat.
„Proto jsem se mimo jiné minulý týden setkal se zástupci německé vlády k jednání o využití připravovaných terminálů na zkapalněný zemní plyn,“ dodal.
Vznik rozhodčího soudu pro sport vláda obhajovat nebude
Kabinet se ve středu také rozhodl, že vznik Národního rozhodčího soudu pro sport zástupce vlády u Ústavního soudu obhajovat nebude. Zrušení žádá skupina 46 poslanců, za které jedná Radek Vondráček (ANO). Vedle rozhodčího soudu, který působí pod Národní sportovní agenturou, jí vadí nové pravomoce agentury v boji proti dopingu.
Podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (Piráti) se ustavení soudu do zákona o podpoře sportu dostalo až při projednávání předlohy v parlamentu, vláda se tudíž do obhajoby institutu pouštět nebude.
