Státní zemědělský intervenční fond

Mimořádné kontroly chovů hospodářských zvířat, které ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nařídil v pondělí, se uskuteční v následujících třech týdnech. Zacílí se na problematické chovy dojného skotu, které mají například větší procento nucených porážek na farmě, oznámil ministr. Farem a chovů dojného skotu je podle něj v Česku asi 1300, na síti X uvedl, že kontroly se uskuteční u zhruba stovky z nich.

Tajně pořízené záběry plné násilí na zvířatech rozpoutaly debatu nad chováním zaměstnanců kravínů či farem. Reportéři ČT se na místa, kde k tomu dochází, podívali blíž. Zjistili, že některé podniky pobírají dotace na takzvaný welfare – tedy na to, aby se u nich zvířata měla lépe. Upozorňujeme, že videa v článku obsahují drastické záběry.

Městský soud v Praze během půl roku rozhodl o devatenácti žalobách holdingu Agrofert na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) kvůli zamítnutí dotací za zhruba 350 milionů korun. Se třinácti žalobami dceřiné firmy koncernu uspěly, nemají ale na dotace automaticky nárok. Podle soudu úředníci fondu dostatečně nezdůvodnili ukončení zpracovávání žádostí o dotace, a musejí tak rozhodnout znovu, napsal web iRozhlas.cz. Ve zbytku případů dal soud zapravdu fondu, dvakrát státní úřad uspěl i u Nejvyššího správního soudu.

Úroda ovoce loni kvůli silným jarním mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent na 48 058 tun ze 138 445 tun. Byla tak nejnižší za posledních sto let. V meziročním porovnání pokles činil 61 procent ze 121 946 tun v roce 2023. Vyplývá to z bilance sklizně, kterou zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dubnové mrazy přišly v momentě, kdy vegetace byla díky teplému počasí téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak v květu zasáhly všechny ovocné druhy.

Agrárníci zasažení povodněmi nahlásili zemědělskému fondu škody ve výši více než 1,8 miliardy korun. Data nyní v řádu dnů vyhodnotí ministerstvo zemědělství a rozhodne, jak a kam směřovat pomoc. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a resortu zemědělství. Zasažené zemědělské podniky hlásí škody nejen na úrodě, ale také na zvířatech, strojích nebo lesních cestách.

Pěstitelé ovoce mohou získat mimořádnou podporu téměř půl miliardy korun za škody, které jim způsobily jarní mrazy. Vláda schválila příslušný program, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ovocnáři podle něj budou moct začít o podporu žádat nejpozději 15. října, termín pro podání žádostí bude do 31. října. Peníze se budou vyplácet od prosince, zemědělci by je měli dostat nejpozději do konce ledna příštího roku.

Konkrétní a měřitelné cíle nevyžadovaly ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od žadatelů o dotace z programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad, který chtěl zkontrolovat využití peněz z programu, ale jejich vliv na rozvoj venkova vyhodnotit nemohl. Zároveň obvinil příjemce, že v monitorovacích zprávách uváděli nesprávné údaje, a centrální úřady, že se těmito chybami nijak nezabývaly. Ministerstvo zemědělství nicméně uvedlo, že kontrola nenašla žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání zakázek z programu, a tvrdí, že monitorovací zprávy využívalo a ověřovalo. Celkový dopad podpory bude podle resortu vyhodnocen v roce 2026.

Firma Schrom Farms z holdingu Agrofert vrátila státu dotaci 1,6 milionu korun, kterou Evropská komise odmítla proplatit kvůli střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Informoval o tom Český rozhlas Radiožurnál a server iROZHLAS.cz. Evropská komise v minulosti ve svém auditu označila za problematické dotace pro Agrofert z doby Babišovy vlády. Podle auditorů Babiš rozhodoval o záležitostech týkajících se fondů EU a zároveň dál ovládal Agrofert, ačkoliv akcie svých firem vložil kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.

Vláda na středeční schůzi kývla na novelu zákona o zdravotních službách. Norma upravuje pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace a upřesňuje, za jakým účelem je možné do nich nahlédnout bez souhlasu pacienta. Zavádí také definici telemedicíny. Kabinet také projednal desítku návrhů na schválení investičních pobídek. Stát podpoří formou investiční pobídky dva tuzemské projekty společností Crytur a Rockwool, rozhodla vláda. V souhrnu na ně přispěje 460 milionů korun.

Program Copernicus sleduje, co se děje na naší planetě. A to i v Česku – jeho očí vidí nejen Prahu, Brno či Ostravu. Z orbity často přicházejí klíčová data. Ta využívají například zemědělci, kteří díky nim mohou optimalizovat množství používané vody, hnojiv nebo postřiků a přesto mít stejné či vyšší výnosy. Pohledy z družic pomáhají i při přírodních katastrofách. Využívali je například němečtí hasiči při zásahu u požáru v Českém Švýcarsku. Program Copernicus (dříve jako iniciativa GMES) má 25 let.

Firmy z koncernu Agrofert podaly žalobu na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který rozhodl neproplatit dotace u jejich 21 předjednaných projektů. Server iROZHLAS.cz uvedl, že jde o dotace pro společnosti Penam, Olma či Kostelecké uzeniny. Fond žádosti o dotace pozastavil a poté ukončil kvůli unijnímu auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Agrofert je součástí Babišových svěřenských fondů.

Hledání úspor na svých resortech začali někteří ministři řešit stěhováním vybraných agend mimo hlavní město. Nájmy mimo Prahu jsou totiž nižší. Zároveň ministři hledají i možnosti, jak své úředníky z více adres dostat jen na jednu.

Ministerstvo zemědělství zrušilo rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), podle kterého měla firma Schrom Farms z koncernu Agrofert vrátit dotaci téměř 1,6 milionu korun. Důvodem rozhodnutí ministerstva byly procesní vady. Fond je musí odstranit a o případu rozhodnout znovu, píše web iROZHLAS.cz. Agrofert patří do svěřenského fondu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal ukončovat 28 žádostí o dotace dceřiných společností Agrofertu, firmy tak na své projekty nedostanou více než půl miliardy korun. Poté, co Evropská komise loni na jaře poslala do Česka závěr auditu ke střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) v oblasti zemědělských dotací a vystavila pokutu, je jasné, že Evropská unie peníze neproplatí. Firmy se mohou odvolat nebo i soudně bránit, napsal portál iRozhlas.cz. Holding Agrofert je součástí Babišových svěřenských fondů.

Státní zemědělský intervenční (SZIF) fond povede Petr Dlouhý. Funkce generálního ředitele se ujme v pátek 23. prosince. Zvítězil ve výběrovém řízení, které ministerstvo zemědělství vyhlásilo poté, co předchozí ředitel Martin Šebestyán po dohodě skončil ke konci srpna. SZIF rozděluje většinu dotací pro zemědělce, potravináře nebo lesníky. Nový šéf chce zlepšit komunikaci s ministerstvem.

Vláda rozhodla o stažení žaloby na Evropskou komisi kvůli blokované dotaci pro holding Agrofert. Mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová to potvrdila portálu iRozhlas.cz. Dotaci 821 tisíc korun na modernizaci kuřecí farmy v Bílovci na Novojičínsku Komise odmítla proplatit kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Jeho vláda ji za to zažalovala u Soudního dvora EU.

Ve funkci ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) skončí k 31. srpnu Martin Šebestyán. Odchází po vzájemné dohodě s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL). V úterý to uvedl server Seznam Zprávy. Šebestyán čelil kritice, že při vyplácení zemědělských dotací stranil holdingu Agrofert, který bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů.

Koncern Agrofert by mohl podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) vracet státu a Evropské unii dotace ve výši až 4,5 miliardy korun. Důvodem je střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Nekula to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Mluvčí Agrofertu to však v následném vyjádření pro ČTK odmítl.

Evropská komise uložila Česku pokutu více než 85 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Za toto konkrétní pochybení má Česká republika zaplatit zhruba 1,1 milionu korun. Informoval o tom server iRozhlas. Holding Agrofert, který Babiš vložil do svěřenských fondů, je přesvědčen o tom, že postupoval v souladu s pravidly Česka a EU.

Česká republika dostala z Evropské unie finální zprávu o zemědělském auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Na Twitteru to ve čtvrtek oznámil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Resort další postup stanoví ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF), který má na starosti vyplácení zemědělských dotací. Fond uvedl, že České republice nehrozí v této souvislosti žádná škoda.

Ministerstvo financí půjčí obci Železná na Berounsku 18,8 milionu korun. Půjčka má pokrýt dotaci, kterou musí obec vrátit, a penále. Nyní je obec pod exekutorskou správou, uvedla ve středu na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle starosty obce Václava Valenty jde o výraznou pomoc.

Červnové živly na jihu Moravy a v Ústeckém kraji způsobily zemědělcům škody ve výši 1,5 miliardy korun. Alespoň tak to vláda sečetla do konce června a tolik peněz taky vyčlenila na kompenzace. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) mluvil v pořadu Interview ČT24 o pomoci zemědělcům i boji proti kůrovci, v němž lesníkům zatím pomohlo chladné a deštivé léto.

Firmy z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše (ANO) získaly loni více než miliardu korun z evropských dotací určených pro zemědělce a na rozvoj venkova, které v Česku zprostředkovává Státní intervenční a zemědělský fond (SZIF). Jde o největší částku za dobu, kdy je premiérem. Vyplývá to z dat, která pro Deník N zpracovala společnost Datlab. Firmy podporu čerpaly navzdory tomu, že podle závěru unijního auditu i europoslanců je Babiš ve střetu zájmů. SZIF tvrdí, že na tuto podporu se audit nevztahuje, premiér střet zájmů dlouhodobě odmítá.

Koncern Agrofert přiznal, že je premiér Andrej Babiš (ANO) hlavním beneficientem příjmů z jeho podnikání. Ve stejnou dobu koncern žádá o státní dotace – podle Evropského parlamentu byl dokonce Agrofert největším příjemcem zemědělských dotací v Unii. Premiér dál uvádí, že s Agrofertem nemá nic společného a že se jedná o poškozující kampaň. Tématu se pro Reportéry ČT věnovala Jana Neumannová.