EK chce vědět, jak Česko brání Babišovu střetu zájmů, píší Seznam Zprávy

Vedení Evropské komise (EK) podle serveru Seznam Zprávy požaduje vysvětlení, jak Česko brání střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). EK chce podle webu i ujištění, že dokud situace nebude plně vyjasněna, holding Agrofert nedostane evropské peníze. Předseda vlády v pátek oznámil, že veškeré akcie Agrofertu vložil do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Domnívá se, že nárokům práva pro střet zájmů dostál.

Seznam Zprávy uvedly, že zatímco premiér tvrdí, že střet zájmů v souladu s českým i evropským právem odstranil, ministerstva i další instituce řeší, jak reagovat na požadavek Evropské komise, která spustila prověřování vztahů mezi Babišem a Agrofertem. Web napsal, že má k dispozici dopis, který iniciovala vysoce postavená úřednice Komise Andriana Sukova.

„Vzhledem k tomu, že může docházet ke střetu zájmů u dotací z fondů politiky soudržnosti poskytovaných společnostem náležejícím předsedovi vlády nebo jím ovládaným, uvítali bychom poskytnutí podrobných informací o opatřeních zavedených na vnitrostátní úrovni za účelem řešení potenciální situace střetu zájmů,“ napsala v dopise Evropská komise, která chce zároveň ujištění, že od doby, kdy se Babiš stal premiérem, do Agrofertu další evropské dotace nemířily.

Odpověď na dopis adresovaný ministerstvu pro místní rozvoj žádá EK do jednoho měsíce. Dopis vznikl ještě před tím, než Babiš v pátek vložil Agrofert do svěřenského fondu. „Realita je taková, že to, že byl učiněn nějaký administrativní krok a Andrej Babiš to prohlašuje za dostatečné, ještě neznamená, že to dostatečné je,“ odpověděl reportér Seznam Zpráv a autor článku Lukáš Valášek na otázku moderátora ČT Ondřeje Topinky, zda už situace vložením Agrofertu do svěřenského fondu vlastně není vyřešena.

Pokud EU odpovědi vyhodnotí jako neuspokojivé, může s Českem zahájit oficiální auditní řízení, což se stalo, když byl Babiš premiérem naposledy. Unie pak některé dotace, které směřovaly Agrofertu, Česku odmítla proplatit. „Prvotní dopis (…) je oťukáváním problematiky, nicméně jestliže bude spuštěn nějaký auditní proces, tak by to znamenalo velmi detailní zkoumání svěřenského fondu, jeho dokumentů, vztahů se státem i toku evropských a národních peněz, které budou téct do Agrofertu,“ sdělil Valášek.

Nahrávám video

To všechno by navíc podle reportéra mohlo trvat poměrně dlouhou dobu. Vláda by se totiž mohla bránit a reagovat na případné výtky. „Pravděpodobně bychom se po letech dostali k nějakému verdiktu, který by mohl v krajním případě vést k tomu, že by Česko o část těch evropských peněz přišlo, protože by je Komise odmítla vyplatit – pakliže by zkonstatovala, že Babišovo řešení je nedostatečné,“ vysvětlil Valášek.

Seznam Zprávy požádaly o vyjádření premiéra Babiše, ministerstvo pro místní rozvoj i ministryni Zuzanu Mrázovou (ANO). Odpovědi zatím web nezískal.

Podle Transparency International je Babišovo řešení zřejmě v konfliktu s evropskými paragrafy

Podle právního týmu protikorupční organizace Transparency International je nynější Babišovo řešení střetu zájmů pravděpodobně v konfliktu s evropskými paragrafy. Evropské finanční nařízení dopadající na dotace totiž počítá s tím, že profitovat nesmějí ani blízcí politika. Podle serveru ale neveřejný statut fondu uvádí, že po konci Babišova působení ve vládě fond automaticky ovládne trojice jeho dětí. „Sám Babiš se pak teoreticky může stát správcem fondu a přímo Agrofert kontrolovat, aniž by přímo držel akcie holdingu, o nichž tvrdí, že se mu už nikdy nevrátí,“ píše server.

Po jmenování Babiše premiérem Státní zemědělský fond (SZIF) vyplácení zemědělských dotací Agrofertu pozastavil. Úředníci nyní vyhodnocují, zda je opět uvolní.

Premiér v pátek oznámil, že veškeré akcie holdingu Agrofert vložil do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, když získal souhlasy regulatorních orgánů tří členských států Evropské unie. „Na společnost Agrofert, a.s. nemám žádný vliv ani z ní nemám a nebudu mít žádný prospěch. Plně jsem tak dostál nárokům českého a evropského práva v oblasti prevence střetu zájmů,“ napsal premiér. S tím ale nesouhlasili opoziční lídři, podle nichž zůstávají otázky a pochybnosti. Například kolem dalších firem mimo skupinu Agrofert a nezveřejněného statutu fondu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V obvodu Karviná bude podle propočtu senátorem Kazík (za OK)

Senátorem ve volebním obvodu Karviná bude Petr Kazík (za OK), zatím má 53,26 procenta hlasů, plyne z prognózy agentury ČTK na základě sčítání hlasů. Druhá Lenka Brzyszkowská (ANO) dostala zatím 46,73 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 13,17 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 29,51 procenta. Dosavadní senátor Ondřej Feber (ANO) letos nekandidoval.
Právě teď‌‌

Minutu po minutěNejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Starostové po letech vyhráli senátní volby, zvítězilo deset z jejich čtrnácti adeptů. Polepšila si ODS, získala sedm senátorů, pět křesel obhajovala. Ze třinácti finalistů ANO nepatřil mezi vítěze ani jeden. Podle ČTK přišla k volebním urnám místy až čtvrtina voličů.
13:59Aktualizovánopřed 1 mminutou

Senátorem v obvodu Kladno bude Paták (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Kladno bude Petr Paták (ODS). Ve druhém kole senátních voleb získal 51,64 procenta hlasů. Vyplývá to z konečného výsledku sčítání hlasů. Dosavadní senátorka Adéla Sucharda Šípová (za Zelené, STAN, Piráty, TOP 09 a SEN 21) dostala zatím 48,35 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 18,54 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 42,14 procenta.
15:32Aktualizovánopřed 1 mminutou

V obvodu Litovel bude senátorem Ošťádal (24/7)

Senátorem ve volebním obvodu Litovel bude opět Marek Ošťádal (24/7). Ve druhém kole senátních voleb získal 65,42 procenta hlasů. Vyplývá to z konečných výsledků sčítání. Druhý Martin Škurek (ANO) dostal 34,57 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 18,49 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 40,02 procenta.
15:01Aktualizovánopřed 2 mminutami

V obvodu 78 Zlín bude opět senátorem Goláň (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu 78 Zlín bude znovu Tomáš Goláň (ODS), zatím má 62,92 procenta hlasů. Druhý Ivo Mitáček (STAN) dostal zatím 37,07 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 14,75 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 45,49 procenta.
před 8 mminutami

V obvodu 9 Plzeň-město bude senátorem Řehka (za STAN)

Senátorem ve volebním obvodu 9 Plzeň-město bude Karel Řehka (STAN), zatím má 58,72 procenta hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů. Druhá Lucie Kantorová (ANO) dostala zatím 41,27 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 26,6 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 40,75 procenta. Dosavadní senátor Lumír Aschenbrenner (ODS) neuspěl už v prvním kole volby.
před 9 mminutami

V Praze 9 v senátních volbách podle propočtu opět zvítězil Smoljak (za STAN)

Senátorem ve volebním obvodu Praha 9 bude opět David Smoljak (za STAN), zatím má 79,56 procenta hlasů, plyne z prognózy agentury ČTK na základě sčítání hlasů. Druhá Dagmar Pecková (za ODS) dostala zatím 20,43 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 19,02 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 44,77 procenta.
před 9 mminutami

Na Uherskohradišťsku bude podle propočtu senátorem opět Bazala (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Uherské Hradiště bude opět Josef Bazala (KDU-ČSL), zatím má 64,79 procenta hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů. Druhý Jiří Vašica (ANO) dostal zatím 35,2 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 21,89 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 46,75 procenta.
před 10 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.