Úředníci

V Česku je podle ministerstva pro místní rozvoj víc než milion a půl osob ohrožených bytovou nouzí. Nově pro ně má vzniknout systémová podpora, která počítá s vytvořením skoro dvou set nových úřednických pozic. To vnímá jako problém ODS i TOP 09 a o návrhu chtějí ještě diskutovat.

Poslanci během pátečního jednání vyslovili souhlas s novelou, která upravuje vzdělávání krajských a obecních úředníků. Zákonodárci také souhlasili se změnou pravidel pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), měla by být lépe sladěna se zákonem o policii. Schválili i předlohu, která má zjednodušit pravidla pro pořádání humanitárních a veřejných sbírek. Sněmovnou prošla i úprava služby na zastupitelských úřadech v cizině, novela zároveň počítá se zvýšením některých konzulárních poplatků. Podporu vyslovili poslanci i pro vznik institutu dětského ombudsmana. Zákonodárci měli původně hlasovat i o vládní novele o pěstounství, schvalování však o týden odložili. Stejný postoj zaujali i k elektronizaci tvorby zákonů.

Zdravotní stav vážně nemocného Martina Zatloukala, který 1. února podstoupil ve Francii genovou terapii, se stále zlepšuje. Chlapec trpí vzácným genetickým syndromem. Léčbu, která vyjde na sto milionů korun, neproplácí pojišťovna. Lidé na ni vybrali peníze ve sbírce. Otec chlapce v úterý jednal na ministerstvu zdravotnictví, chce totiž pomoci zlepšit přístup pojišťoven.

V Liberci se lidé bez občanského průkazu nedostanou za některými úředníky. Město od nového roku přestěhovalo přestupkovou agendu do soukromého objektu. Klienti se tak musí při vstupu na recepci prokázat dokladem s fotografií.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Statisícům lidí neporostou příští rok platy. Vláda plánuje zmrazit výdělky většině státních zaměstnanců – policistům, hasičům, vojákům i úředníkům. Dostat přidáno mají od ledna jen učitelé, zhruba o tři tisíce. Platí totiž záměr dorovnat jejich platy na 130 procent průměrné mzdy. Ministr financí naplánoval v návrhu státního rozpočtu na příští rok výdaje na platy nižší o osm a půl miliardy korun, tedy o více než tři procenta. Zároveň navrhl snížit počet státních zaměstnanců o jedenadvacet tisíc.

Rusko nebo proruské síly jsou podle tří amerických představitelů, kteří hovořili s agenturou Reuters, pravděpodobně za únikem amerických tajných informací o podpoře Ukrajiny před chystanou jarní protiofenzivou. Washington začal únik vyšetřovat.

Vláda trvá na své ambici mít v rozpočtu na příští rok schodek o 70 miliard korun nižší než letos. Pomoci by tomu měly změny v daních a důchodech a také snížení počtu státních zaměstnanců. Úpravy daní by ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) neměly zvýšit celkové daňové zatížení. Vláda uvažuje hlavně o rušení daňových výjimek. Po inspekční návštěvě na ministerstvu financí u Zbyňka Stanjury (ODS) řekl jeho vládní i stranický šéf, že do parlamentu by se měl konsolidační balíček dostat na jaře.

Soudům hrozí podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka kolaps kvůli nízkým platům úředníků. Těch se proto nedostává a ti, kteří na soudech přece jenom pracují, ve velkém odcházejí. Podle Šuka se vláda nechystá s tím nic udělat. Za správné řešení by předsedové soudů považovali dorovnat platy úředníků na průměr ve veřejné sféře. Na to by ovšem bylo potřeba dodatečných 1,5 miliardy korun.

Příští rok plánuje vláda přijmout osm tisíc nových státních zaměstnanců, a to hlavně učitele, policisty, hasiče nebo vojáky. Výplývá to z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Propustit naopak kabinet hodlá zhruba sedm set úředníků. Nejvíc nových lidí, přes šest tisíc, plánují zaměstnat školy. Opozice navrhuje propustit víc úředníků.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v případu tří úředníků ministerstva průmyslu a obchodu, které již čtyřikrát osvobodil prvoinstanční soud, což potvrdil i vrchní soud. ČT informaci potvrdil mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Stříž trvá na tom, že kvůli zavinění chybného čerpání dotací Českou republiku a Evropskou unii připravili o 4,5 miliardy korun. Vysokou škodu podle něj způsobili v souvislosti s dohodou mezi ministerstvem a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, která podle obžaloby nebyla v souladu se zákonem.

Zájem lidí o kamna a krby je na prahu letošní topné sezony až čtyřikrát vyšší než v předchozích letech. Podle Cechu kamnářů je to hlavně kvůli vysokým cenám energií. Lidé podle nich vyhledávají levnější a stabilnější alternativu v podobě pevných paliv. Podle kamnářů je topení dřevem ve srovnání se současnými průměrnými cenami elektřiny až čtyřikrát levnější.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Pražští kriminalisté navrhli obžalovat bývalou zaměstnankyni Úřadu vlády. Žena podle nich úřad podvodem připravila o téměř osm milionů korun. Na dotaz ČT to uvedl žalobce z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek. Podvodné jednání se prý úřednice dopouštěla několik let, odhalil ji loni vnitřní audit ve Strakově akademii.

Snížit už letos počet státních zaměstnanců o tisíce a spolu s tím seškrtat výdaje na platy ve veřejné sféře o miliardy korun. To je nový plán vládní koalice, který má přispět ke snížení schodku státního rozpočtu o 80 miliard. Kabinet už zmrazil platy úředníků, hasiči a policisti dostanou přidáno méně. Jednotliví ministři mají za úkol na platech státních zaměstnanců šetřit i dál.

Česká pošta zruší od letošního května 669 pracovních míst, zejména manažerských a úřednických. Státní podnik si od toho slibuje úsporu 500 milionů korun ročně. Podle vedení jde o další krok k optimalizaci nákladů. Pošta zaměstnává celkem 27 tisíc lidí.

Minimální mzda definitivně vzroste od ledna o tisíc korun. Nastupující vláda Petra Fialy (ODS) totiž bude respektovat listopadové rozhodnutí odcházejícího kabinetu, který schválil růst minimální mzdy z 15 200 na 16 200 korun. České televizi to řekl budoucí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Měnit by se neměl ani chystaný růst platů učitelů. Naopak u ostatních státních zaměstnanců se nastupující pětikoalice chystá přehodnotit rozhodnutí předchozí vlády.

Změna režimu vybraných územních pracovišť Generálního finančního ředitelství (GFŘ) nepřinesla plánované úspory, ušetřit se podařilo jen necelou polovinu z více než čtrnácti milionů korun. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil hospodaření GFŘ v letech 2018 až 2020. Podle finančního ředitelství ale zjištění NKÚ neodpovídají skutečnosti, protože správa ještě optimalizaci pracovišť nedokončila.

Unijní představitelé i polští politici řeší dopady rozhodnutí polského Ústavního soudu. Eurokomisařka Věra Jourová varuje před rozpadem Unie, pokud se proti verdiktu nepostaví. Soud rozhodl, že část unijních smluv týkajících se justice je v rozporu s domácí ústavou. Nález umožňuje polské vládě nerespektovat část verdiktů unijního tribunálu v Lucemburku, který opakovaně zpochybnil soudní reformu v zemi.

Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla korupce a její potírání. Na její velké škodlivosti se účastníci debaty shodují a navrhují například majetková přiznání úředníků, větší postihy usvědčených nebo otevřenější data veřejné správy. Diskutovali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Lídři stran, hnutí a koaličních uskupení, které kandidují do Poslanecké sněmovny v Karlovarském kraji, hovořili v předvolební debatě ČT24 o fungování státní správy. Všichni se shodli na tom, že by měla být efektivnější. To by měla zajistit například její digitalizace, podle některých by dokonce pomohlo i snížení počtu státních zaměstnanců na úřadech.

Spojené státy na východě Afghánistánu s pomocí dronu podnikly útok na údajného „plánovače“ organizace Islámský stát (IS). Jde o reakci na teroristický útok, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval Pentagon. Odvetný úder nebyl podle amerického prezidenta Joea Bidena poslední. Francie ukončila evakuace z Afghánistánu, stejný krok oznámila i Velká Británie. Stahování nyní zahájila i armáda Spojených států.

Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda, ani na platech státních zaměstnanců. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje k minimální mzdě přidat 2800 korun na 18 tisíc, tedy o 18 procent. Odbory to podporují, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a podnikatelé s navrhovanou částkou ale nesouhlasí. Podobná neshoda panuje ohledně platů hasičů, policistů, úředníků a pečovatelek, které chce ministryně práce zmrazit druhý rok v řadě.

Učitelé budou dál čekat na zákonnou garanci vyšších příjmů. Normu, která by jim přiznala 130 procent průměrné mzdy, sněmovna v úterý neprojednala. Před časem ji přitom podpořila. Po vrácení Senátem ale ztratila podporu koalice. Důvodem, proč ČSSD obrátila, je podle místopředsedkyně strany a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové návrh zákona o nepedagogických pracovnících. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by přinesli do vzdělání pestrost. Ta zároveň trvá na zákonném navýšení mzdy.