V Česku je podle ministerstva pro místní rozvoj víc než milion a půl osob ohrožených bytovou nouzí. Nově pro ně má vzniknout systémová podpora, která počítá s vytvořením skoro dvou set nových úřednických pozic. To vnímá jako problém ODS i TOP 09 a o návrhu chtějí ještě diskutovat.
Návrh pracuje s formou, která funguje například ve Frýdku-Místku. Budují ve městě nájemní byty a už tři roky tam funguje kontaktní místo. „Tam působí sociální pracovnice na odboru sociálních služeb a řeší problémy lidí, kteří mají právě třeba nějaký problém s bydlením,“ vysvětlil náměstek primátora Frýdku-Místku Marcel Sikora (KDU-ČSL).
Ve fungujících kontaktních místech vidí zástupci koalice osvědčenou praxi. „S tím klientem po prvním pohovoru zjistí, jakou má potřebnost. Bude mu zprostředkováno bydlení právě třeba podle obce, kde zrovna dotyčný bydlí,“ popsala místopředsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Eliška Olšáková (STAN).
„Když se podaří člověka zabydlet, tak devadesát procent si to bydlení dlouhodobě udrží. To je velká přidaná hodnota, která nám snižuje výdaje v rámci jiné sociální činnosti,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Kritika výdajů
Nová pracovní místa ale znamenají zásah do státního rozpočtu. „Zákon předpokládá poměrně výrazný nárůst úředníků, což může mít nějaký důvod. Ale řada členů vlády si není jistá, jestli to přinese ten očekávaný efekt,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS)
První rok případné účinnosti zákona vyjde podle ministra pro místní rozvoj na zhruba půl miliardy korun. „Pokud stát má ve svém zájmu řešit bytovou situaci v Česku nebo i tu krizi na trhu s bydlením, tak musí tuto investici udělat,“ řekl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
„Je spousta oblastí v Česku, kde situace není špatná a kde by to podle mého názoru bylo plýtvání,“ oponuje například poslanec TOP 09 Jiří Slavík.
Výhrady mají také opoziční politici. „Dovedu si představit využít ty prostředky úplně jinak, do podpory výstavby,“ nechal se slyšet předseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ladislav Okleštěk (ANO).
Svaz měst a obcí návrh jako celek vítá, chce ale ujištění, že radnice dostanou na nové služby peníze. „Pokud bychom se vrátili k jednacímu stolu a řekli si prakticky, jak ten zákon může fungovat, tak by to urychlilo projednání,“ řekla výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
Pomoct má i garance, se kterou zákon počítá. Pokud soukromí majitelé pronajmou své byty lidem z ohrožené skupiny, měli by dostávat kompenzace. Vláda by se návrhu měla znovu věnovat na nejbližším jednání.
Důvody a dopady krize
Vůbec nejvyšší nájemné je v Praze. Za čtvereční metr se v ní platí v průměru 417 korun. Dvougarsonka o velikosti 45 metrů čtverečních tak stojí měsíčně skoro 19 tisíc. Nejmíň se platí v Ústeckém a Karlovarském kraji, kolem 200 korun za metr čtvereční.
Problém ale představuje kromě výše nájmů i nedostupnost vlastního bydlení, ještě k tomu posilovaná vysokými úroky hypoték nebo cenami energií.
Ztrátou bydlení je ohroženo přes 400 tisíc seniorů. Krize se dotýká také 340 tisíc dětí nebo 80 tisíc samoživitelů. Dohromady se jedná o 1,5 milionu lidí, z nichž asi desetina řeší akutní problémy. Nejhorší je situace v Moravskoslezském kraji, kde bytovou krizi pociťuje 101 tisíc lidí. V přepočtu na obyvatele je na tom špatně i Královéhradecký nebo Karlovarský kraj. Dobrá ale není situace ani v Praze nebo na jižní Moravě.
Rozhýbat trh s byty se pokouší i samotné obce po celém Česku. Vybírají vhodné pozemky a plánují projekty městského nájemního bydlení, například v Praze. Stěhovat by se tam měli hlavně lidé, které město potřebuje, jako jsou zdravotní sestry, policisté nebo hasiči.
