Eliška Olšáková

Hospodaření samospráv letos skončí v plusu přes sedmdesát miliard korun, vyplývá z odhadů ministerstva financí. Část poslanců kritizuje, že výsledky zkresluje Praha, která je v rozpočtu mezi obcemi, a žádá změnu. V pololetí vykázalo hlavní město téměř sedmnáctimiliardový přebytek.

Ředitelé i starostové jsou proti slučování malých škol. Reagují tak na novelu zákona navrhovanou ministerstvem školství, která by zavedla minimální počty žáků. Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít nejméně dvě stě žáků. I proto, že teď je každý patnáctý učitel ředitelem. Takový stav šéf resortu Mikuláš Bek (STAN) označil za bizarní.

Poslanci se ve středu věnovali zajištění nadcházejících krajských a senátních voleb. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že lidé ze zaplavených obcí budou moci hlasovat ve stanech, a to v případě, že standardní volební místnost skončila pod vodou. Vládní politici se také střetli s těmi opozičními kvůli emisním povolenkám.

Členové sněmovního výboru pro veřejnou a regionální správu Robert Králíček (ANO) a Marie Pošarová (SPD) si myslí, že by po problémech s on-line systémem pro stavební řízení měl nastoupit krizový management. Jejich kolega Jiří Havránek (ODS) věří, že se problémy podařilo vyřešit víkendovou aktualizací, předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN) tvrdí, že se o ní pracovníci úřadů dozvěděli až z médií. Problémy s komunikací s úřady připustil i náměstek ministra pro místní rozvoj Lukáš Černohorský (Piráti), podle něj je ale standardní, že se systém postupně opravuje a rozšiřuje se jeho funkčnost. Pirátský šéf tohoto resortu Ivan Bartoš o rezignaci neuvažuje.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

Vládou schválenou předlohu o rozpočtovém určení daní chce část koaličních stran upravit, kritizuje ji také sdružení místních samospráv. Podle něj návrh připraví na pět a půl tisíce obcí v součtu o tři a půl miliardy korun. Proti úpravě je také opozice, hnutí ANO chce příjmy radnic naopak navýšit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nesouhlasí.

V Česku je podle ministerstva pro místní rozvoj víc než milion a půl osob ohrožených bytovou nouzí. Nově pro ně má vzniknout systémová podpora, která počítá s vytvořením skoro dvou set nových úřednických pozic. To vnímá jako problém ODS i TOP 09 a o návrhu chtějí ještě diskutovat.

V Česku by mohlo ubýt množství nevyužívaných a zanedbaných nemovitostí, takzvaných brownfieldů, které označují mimo jiné pozemky po továrnách nebo kancelářích. Státní fond podpory investic na jejich přeměnu vyčlenil 2,3 miliardy korun. Peníze získalo bezmála padesát projektů napříč regiony.

Poslanci schválili návrh rozpočtu na rok 2024. Počítá s meziročním snížením schodku o 43 miliard na 252 miliard korun. Jednání o návrhu provázely hodiny projevů a připomínek členů opozice i zástupců vládních stran. Dále dostane návrh státního rozpočtu k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá.

Agentury práce se zřejmě budou řídit přísnějšími pravidly a nelegální práce získá nové vymezení. Změny přinese vládní novela o zaměstnanosti, kterou v pátek schválila sněmovna. Na programu měli poslanci i další zákony – mimo jiné schválili novelu, která zavádí pravidelnou valorizaci odměn obecních a krajských zastupitelů, nebo novelu liniového zákona, z nějž nově bude zákon o strategické infrastruktuře.

Poslanecká sněmovna v pátek schválila zvýšení rodičovského příspěvku, který tak zřejmě od ledna vzroste o padesát tisíc korun na 350 tisíc. Má se to týkat jen dětí, které se narodí od začátku příštího roku. Zákonodárci na pátečním jednání schválili také novelu ústavního zákona, která stanoví pevný termín pro komunální, krajské a senátní volby.

Poslanci kývli na ústavní volební novelu, která stanoví pevný termín pro komunální, krajské a senátní volby, a to na konec prvního říjnového týdne. Zajistí i větší stálost senátních volebních obvodů. Části voleb se tak zřejmě budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Během pátečního jednání projednala dolní komora i zvýšení rodičovského příspěvku, vzrůst má o 50 tisíc korun.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) podporuje poslaneckou úpravu na zvýšení rodičovského příspěvku v případě narození dvojčat a vícerčat. V neformální dopolední části sobotní stranické programové konference v Praze řekl, že chce o pozměňovacím návrhu trojice vládních poslanců jednat v koalici.

Většina měst nebude od nového roku sama měnit daň z nemovitosti. Na rozhodnutí měla zastupitelstva čas do konce září. Podle Svazu měst a obcí i podle Sdružení místních samospráv radnice čekají i na to, jak ve sněmovně dopadne vládní konsolidační balíček. Ten totiž sazbu navýší zákonem. Kabinet chce soubor opatření ve sněmovně definitivně prosadit během října. Většina obcí tak s případnou reakcí přijde až v příštím roce.

Vláda se při závěrečném schvalování konsolidačního balíčku možná nebude moci spolehnout na všechny poslance koaličních stran. S jeho podporou váhá poslankyně STAN Eliška Olšáková, která je zároveň předsedkyní Sdružení místních samospráv. Obává se, že by některé daňové změny mohly poškodit hospodaření obcí.

Zástupci samospráv a ministerstev v úterý jednali o nové podobě takzvaného rozpočtového určení daní. Obce by si chtěly ponechat všechny peníze odváděné za vlastnictví nemovitostí, což by znamenalo, že oproti původnímu návrhu úsporného balíčku by z nich vláda nic nedostala. Na oplátku by se radnice vzdaly části peněz, které dostávají z příjmu lidí i firem. Resort financí však chce ještě propočítat varianty.

Starostové měst a obcí by mohli mít od příštího roku povinnost zajistit pro děti od tří let místo ve školce nebo v dětské skupině. Vyplývá to z novely zákona o dětských skupinách. Zástupci obcí a měst to však odmítají. Zřízení dětské skupiny bývá často složité a z hlediska vzdělávání mateřské školy nenahradí.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Politici musí změnit právní úpravu odměňování představitelů samospráv, od obecních zastupitelů až po starosty či hejtmany. Ústavní soud (ÚS) v pondělí částečně vyhověl návrhu skupiny senátorů a škrtl několik pasáží ze zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Zrušil také nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, a to s časovým odkladem do konce letošního roku. Vnitro už prý má připravenou novelu, jež stanovování odměn členů samospráv mění.

Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) se na sněmu v Olomouci vymezil proti chystanému růstu daně z nemovitosti, který chystá vláda v rámci konsolidačního balíčku. Vybrané peníze chce nasměrovat do rozpočtu. Podle starostů na to doplatí právě samosprávy. To kabinet Petra Fialy (ODS) odmítá. Podle premiéra navýšení sazby a odvod části peněz do státních financí příjmy radnic nijak nesníží.

Ministerstvo financí připravuje změny kontrol veřejných financí. Se zástupci obcí diskutuje, jak upravit systém prověrek u národních dotací. Často se totiž stává, že kontroly probíhají duplicitně. Věcný záměr zákona by mohl být hotový ještě letos, ministerstvo financí samosprávám slibuje, že se prověrky zjednoduší.

Plánovaný Nejvyšší stavební úřad ani jemu podřízená soustava krajských úřadů nevzniknou. Jejich zrušení schválila v novele sněmovna. Stavební úřady tak zůstanou dál při obcích. Vznikne pouze Dopravní a energetický stavební úřad podřízený ministerstvu dopravy, který bude mít na starosti hlavně dopravní a energetické stavby. Úprava nového stavebního zákona má také ve schválené podobě zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Poslanci rovněž schválili, že firmy odsouzené za pojistný podvod zřejmě nebudou smět k veřejným zakázkám.

Mezi největší problémy obcí v Česku patří potřeba zachování služeb – a to hlavně na venkově, shodují se zástupci Sdružení místních samospráv, kteří za účasti některých členů vlády jednají v Pardubicích. Podle předsedkyně sdružení Elišky Olšákové obce volají především po tom, aby v nich zůstali lékaři nebo třeba obchody. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už informoval, že pomůže dotační program Obchůdek 21+, který by mohl dotačně podporovat hybridní prodejny na vesnicích.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyřizuje připomínky k novele stavebního zákona. Výhrady zaslaly i obce – nelíbí se jim často zmiňované snižování počtu úřadů, ale třeba také změny kolem černých staveb. Resort novinky hájí, státu mají ušetřit miliardy.