Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.
Eliška Olšáková z hnutí STAN a lidovec Michael Kohajda jsou dva koaliční poslanci, kteří váhají, jestli vládní návrh na růst platů ústavních činitelů podpoří. „Vnitřně se mi přehlasovávat veto prezidenta nechce. Ale budeme o tom ještě jednat na klubu,“ říká Olšáková.
„V současnosti si myslím, že já osobně pro přehlasování nebudu,“ připojuje se místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Kohajda.
Koaličních poslanců, kteří mají k zákonu výhrady, je ale daleko víc. Někteří mají pochyby, jestli je návrh v souladu s ústavou. Dalším se nelíbí výrazné snížení odměn pro komunální a krajské politiky, kteří mají více funkcí.
„Jasno minutu před hlasováním“
„Myslím si, že by bylo lepší to nepřehlasovávat, ale je důležité mít dohodu na klubu,“ vyjádřil se místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Vladimír Balaš (STAN). „Neumím odhadnout, jestli se tady 101 poslanců připravených přehlasovat prezidentské veto sejde. A už vůbec neumím odhadnout, co se stane, když veto nebude přehlasováno. Pak jsme jen v chaosu,“ je přesvědčený šéf poslanců ODS Marek Benda. „Myslím, že budeme mít bohužel jasno minutu před hlasováním,“ dodal.
„Je to kompromis, který jsme dokázali vytvořit, nic lepšího nemáme,“ přiznává ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle nějž bude klíčové jednání poslaneckých klubů. Norma nemá podporu ani u opozice. „Rozhodně nebudeme pomáhat koalici přehlasovat prezidentské veto,“ avizovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Pokud by koalice ve sněmovně 101 hlasů pro svůj návrh nezískala, vládní pokus nově upravit platy ústavních činitelů by ztroskotal. V zákoně přitom už dva měsíce chybí základní údaj, podle kterého má stát platy politiků či soudců vypočítávat.
Soudci a státní zástupci i proto na schválení zákona nečekali a rozhodli, že si od ledna přesto platy zvýší. To kritizuje šéf Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Zvažuje, že pošle na soudy a státní zastupitelství finanční kontrolu. Tento týden se k jeho výhradám přidali další politici.
„Platové výměry bez opory v zákoně“
„Je mimořádně odvážné, a to opravdu rozvážně volím slova, že předsedové soudů podle mých informací podepisují platové výměry bez opory v zákoně,“ podivoval se před několika dny šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Platy se vyplácejí podle koeficientu 3,0. Tedy podle té zákonné úpravy, která byla účinná, dokud ji minulý rok nezměnil zákonodárce protiústavním zákonem, který byl zrušený nálezem Ústavního soudu,“ kontruje předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.
Prezident Petr Pavel vrátil 17. února zákon zpátky do sněmovny právě s odůvodněním, že by mohl být protiústavní. A to hlavně ve vztahu k platům soudců. Lidovci následně hlavu státu vyzvali, aby pomohla politickým stranám debatu o platech ústavních činitelů moderovat. Prezident to ale odmítl.
