Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
Za předlohou stojí zástupci Slovenské národné strany (SNS), má ale podporu největší vládní strany Smer premiéra Roberta Fica. O zákoně se mělo jednat už minulý týden, koalice ho ale posunula na toto úterý, píše server Aktuality.sk.
Výjimky a změny
Zákon kupříkladu počítá s povinným zveřejňováním jmen dárců. Původní návrh uváděl i možnost zrušit občanské sdružení kvůli opakovaným administrativním chybám, to ale nyní z předlohy vypadlo, informoval zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan.
Nevládní sektor kritizoval, že se organizace a spolky budou muset registrovat jako lobbisté, pokud budou chtít jakkoliv ovlivňovat rozhodování politiků a jiných veřejně činných osob. Výjimku by měly odbory, sportovní a zaměstnavatelské organizace. Nově zřejmě budou muset také odpovídat na dotazy veřejnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to ohledně využití státních a obdobných dotací.
Jeden z navrhovatelů zákona Adam Lučanský (SNS) nyní ohlásil, že bude navrženo vypuštění ustanovení o lobbingu z předlohy, což podle médií požadovala jedna z trojice vládních stran. Podle Šilhana vzešly výtky konkrétně od strany Hlas. Smer žádá vysvětlení těchto změn na poslední chvíli, řekl zpravodaj.
Vládní politici zdůvodňují chystané změny tím, že chtějí dosáhnout vyšší transparentnosti v práci nevládních organizací. Dříve také opakovaně označili některé spolky za politické organizace, když se zaměřily zejména na tu část občanského sektoru, jež dlouhodobě hodnotí činnost vlády a úřadů.
„Podle předkladatelů část neziskových organizací funguje netransparentně, dokonce v posledních dnech padla obvinění ze zneužívání evropských peněz, tedy peněz rozdělovaných z unijních fondů. Mluví o tom, že chtějí vědět, z jakých peněz a kým jsou financované,“ sdělil Šilhan.
Kritika zní z opozice, EU i ombudsmana
Legislativa se nelíbí slovenské opozici a občanskému sektoru, ale kritizoval ji i komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O'Flaherty. „Kritici mluví o jakési atmosféře nevraživosti vůči nevládním organizacím. Zdůrazňují, že tyto organizace z velké části suplují aktivity státu, zejména na charitativním poli, a mluví o nepřiměřené administrativní zátěži pro nevládní organizace, které už tak či onak podléhají veřejné kontrole,“ poznamenal Šilhan.
„Po analýze pozměňovacího návrhu, který má zavést takzvané výkazy transparentnosti, rozšířit důvody k rozpuštění občanských a jiných organizací či rozšířit okruh povinných osob podle zákona o svobodě informací, jsem dospěl k závěru, že může dojít k zásahu do práva na ochranu soukromí, práva svobodně se sdružovat a potenciálně může mít i diskriminační charakter,“ uvedl slovenský ombudsman Róbert Dobrovodský.
„Ruský zákon“
Kritici podle Šilhana zmiňují i to, že návrh byl projednán za zavřenými dveřmi a že by měl být k diskusi přizván občanský sektor. Někteří odpůrci tvrdí, že připravovanými změnami se Slovensko dostane na úroveň Ruska. „Toto je ruský zákon. Začíná pronásledovat aktivní občany,“ kritizoval legislativu člen výkonného výboru Platformy pro demokracii Filip Vagač, která sdružuje nevládní organizace. Kabinet podobná přirovnání odmítá.
V Rusku platí posledních deset let zákon o „nežádoucích“ organizacích, jenž dává prokurátorům pravomoc mimosoudně prohlásit zahraniční a mezinárodní organizace za v zemi nežádoucí a uzavřít je. V případě, že se organizace samy nerozpustí, mohou čelit vysokým pokutám, jejich pracovníci dokonce vězení.
Podle odpůrců legislativy jsou podmínky, za nichž lze organizace uzavřít, nejasné, podle Kremlu jsou to subjekty aktivní v politice a podporující disent. Označeno za nežádoucí bylo podle ruských úřadů k začátku dubna letošního roku přes dvě stě organizací v Ruské federaci.
Skupina slovenských vládních poslanců původně navrhovala, aby nevládní organizace financované ze zahraničí musely až na výjimky ve svém názvu používat zvláštní označení. Tehdejší místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová loni upozornila na rozpor tohoto plánu s evropským právem. Slovenská koalice od něj nakonec upustila.
Současně ale připravila návrh dalších změn ohledně fungování nevládních organizací. Proti těmto úpravám na začátku dubna protestovaly tisíce Slováků v rámci vlny protivládních demonstrací, kterou odstartovala prosincová schůzka Fica s ruským vládcem Vladimirem Putinem v Moskvě.
Vládní strany hlasováním omezily délku rozpravy o návrhu na nejkratší možnou dobu dvanáct hodin. O předloze by tak parlament mohl hlasovat ještě tento týden.
