V Maďarsku a na Slovensku přetrvávají významné problémy ohrožující boj proti korupci, nezávislost médií či fungování občanské společnosti. V každoročním hodnocení stavu právního státu v členských zemích EU to uvedla Evropská komise (EK). Podle její místopředsedkyně Věry Jourové státy zcela či částečně splnily dvě třetiny (68 procent) doporučení vydaných v roce 2023. I když došlo ke zlepšením, v některých členských zemích podle EK přetrvávají obavy a situace se dále zhoršuje. Česko patří podle Jourové do solidního průměru. Slovensko podle eurokomisařky zahajuje legislativní proces několika norem, které EK připadají problematické. Kroky Polska naopak Komise ocenila.
„Právní stát je tmelem našich demokracií a zárukou našich práv. Bez právního státu by naše demokracie a ekonomiky skončily v troskách,“ uvedla končící eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Jourová. „Letošní zpráva ukazuje, že členské státy zlepšily a posílily právní stát, bohužel v několika členských státech ale v různých kategoriích přetrvávají obavy. To znamená, že je třeba udělat ještě více práce pro zlepšení nezávislosti soudnictví, pro účinný boj proti korupci a pro zlepšení bezpečnosti novinářů a organizací občanské společnosti.“
Zpráva EK je podle Jourové preventivní nástroj k tomu, aby se včas odhalily negativní trendy a nebezpečné autoritářské tendence. Nejhorší situace je podle ní v Maďarsku, proti kterému EK vede i řízení pro porušování právního státu podle článku sedm Smlouvy o EU. „Na adresu Maďarska musím říct, že jsme ale ocenili některé reformy v justici, které také způsobily, že jsme jim uvolnili část peněz, takže abych jen nehanila Maďarsko a maďarskou vládu, snažili se něco zlepšit,“ uznala česká eurokomisařka.
Stejně jako ve třech předchozích případech hodnotila Komise čtyři oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí.
Žádný pokrok
„Maďarsko nedosáhlo žádného pokroku, pokud jde o zlepšování transparentnosti přidělování případů u soudů nižších stupňů ani žádného pokroku při přijímání komplexních reforem v oblasti lobbingu; rovněž nedospělo k žádnému pokroku, pokud jde o vytvoření spolehlivých záznamů o vyšetřování, stíhání a pravomocných rozsudcích v případech korupce na vysoké úrovni,“ uvádí zpráva.
Budapešť podle EK rovněž neučinila žádný pokrok v zájmu „posílení nezávislého řízení a redakční nezávislosti veřejnoprávních médií s ohledem na evropské standardy pro veřejnoprávní média“. Stejně tak má Maďarsko nadále problémy s podporou „bezpečného občanského prostoru“ a neodstranilo překážky, které „ovlivňují organizace občanské společnosti“. Organizace občanské společnosti jsou prostředníkem mezi veřejnými orgány a občany a patří mezi ně například nevládní organizace.
Slovensko podle zprávy EK nedosáhlo „žádného pokroku při zavádění opatření, která by zajistila, že členové soudní rady budou mít dostatečné záruky nezávislosti, pokud jde o jejich odvolání“, rovněž nedošlo podle unijní exekutivy k žádnému pokroku při zavádění návrhů na regulaci lobbingu a na posílení legislativy o střetu zájmů. Podobně jako v sousedním Maďarsku i u Slovenska zmiňuje EK obavy o nezávislost veřejnoprávních médií. Země podle zprávy dosáhla jen „určitého pokroku při vytváření legislativních a jiných záruk pro zlepšení fyzické bezpečnosti a pracovního prostředí novinářů“.
„Komise se zajímala o trestní reformu – o rušení speciální prokuratury, o zkracování promlčecích lhůt u konkrétních trestných činů, o snižování trestů u korupce či organizovaného zločinu,“ vyjmenoval zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan a připomněl, že Komise kritizovala už fakt, že velký zásah do systému tamní justice v podobě rušení speciální prokuratury byl schvalován zrychleně. Před 16. hodinou doplnil, že slovenská vláda se k závěrům ve zprávě dosud oficiálně nevyjádřila.
Situaci na Slovensku EK podle Jourové detailně sleduje a analyzuje. „Slovensko spouští do legislativního procesu několik zákonů, které nám připadají problematické,“ konstatovala česká eurokomisařka. V případě sporného zákona o veřejnoprávních médiích EK podle ní čeká na to, jak se bude norma aplikovat v praxi, zejména „jak bude fungovat nezávislá rada pro veřejnoprávní média a zda nebude vidět žádný politický tlak na to, co budou média vysílat“. „Pak jsou tam některé problematické věci ve vztahu k neziskovým organizacím – inspirace Maďarskem v takzvaném zákonu o suverenitě, kde by se měly monitorovat a možná i sankcionovat neziskovky, které dostávají peníze ze zahraničí,“ zmínila Jourová další výhrady.
Negativní trendy, zejména v souvislosti s médii, se podle zprávy EK objevily i v Itálii. Podle Jourové jde o financování veřejnoprávních médií, ale i faktor nerovnoměrného přístupu do médií pro všechny politiky. „Máme tam problémy i s tím, že se možná zneužívá justiční systém k tomu, aby se spouštěla řízení proti novinářům,“ upřesnila místopředsedkyně EK.
Naopak situace v Polsku, ke které měla EK výhrady v předchozích letech, se nyní zlepšila. „Ve zprávě oceňujeme, že Polsko přišlo s akčním plánem na opravy věcí, které jsme kritizovali mnoho let. Oceňujeme, že nová polská reprezentace jasně deklarovala, že mají problém, který musí napravit,“ vypíchla Jourová. Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová již na začátku května oznámila, že v Polsku neexistuje riziko závažného porušení zásad právního státu, a proto EU následně ukončila takzvanou proceduru podle článku sedm Smlouvy o EU.
„V případě Polska je hodnocení opatrně pozitivnější, Komise si cení zejména toho, že vláda Donalda Tuska byla ochotna přiznat, že má problémy s nezávislostí justice a dalšími oblastmi. To je podle Jourové ten hlavní rozdíl oproti předchozí garnituře,“ doplnil zpravodaj ČT Petr Obrovský.
Česko pokročilo v reformě justice, problémy se týkají vyšetřování korupce
V případě Česka vidí Brusel pozitivní vývoj v oblasti justice. „Česko dosáhlo značného pokroku v pokračování reformy státního zastupitelství,“ říká zpráva EK. Značný pokrok zaznamenala EK rovněž v dokončení revize právních předpisů o střetu zájmů.
„Češi jsou takový solidní, řekněme, průměr, i když ono se to těžko měří,“ prohlásila Jourová. V Česku podle ní panuje stabilní systém, nebyly zaznamenány „pokusy o znásilnění justice a omezení nezávislosti soudů ani pokusy o anektování médií ze strany politiky“. „To jsou věci, které vidíme v některých členských státech, nikoli v Česku, což je velice dobrá zpráva,“ dodala komisařka.
„Určitého pokroku pak bylo dosaženo při přijímání opatření ke zkrácení délky řízení a zajištění nezávislosti vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni,“ píše se také ve zprávě. Pokud jde o vyšetřování případů korupce na vysoké úrovni, má ale Česko podle EK nadále určité nedostatky.
Česku unijní exekutiva doporučuje „přijmout opatření k řešení odměňování soudců“ a dalších zaměstnanců justičního systému. Rovněž by měly české úřady zajistit, aby byla zavedena „pravidla nebo mechanismy pro poskytování finančních prostředků veřejnoprávním médiím“ tak, aby mohla plnit své poslání veřejné služby a zároveň aby byla zaručena jejich nezávislost.
„Bylo by dobré, aby Česko mělo zákon o lobbingu,“ podotkla ve středu v Bruselu Jourová. Mělo by podle ní jít nejen o lobbing ve smyslu ovlivňování politických rozhodování, ale i o situace, kdy lidé „přecházejí do politiky a ven z ní a mělo by být transparentní, co jdou dělat“.
Veřejnoprávní média by měla mít zajištěné dostatečné financování, aby byla schopná finančně plánovat na několik let dopředu a dělat kvalitní veřejnou službu, doplnila Jourová.
