Právní stát

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Maďarsko je země, která vykazuje značné rezervy v oblasti právního státu nebo médií, řekla v Interview ČT24 končící místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Stojí si zároveň za svou dřívější větou, že v této zemi je „nezdravá demokracie." Evropská komise jí proto stále blokuje 19 miliard eur (přes 481 miliard korun). O slovenské vládě pod vedením Roberta Fica (Smer) pak Jourová soudí, že spustila některé procesy, které by mohly kolidovat s evropským právem a také vést ke zmrazení peněz.

V Maďarsku a na Slovensku přetrvávají významné problémy ohrožující boj proti korupci, nezávislost médií či fungování občanské společnosti. V každoročním hodnocení stavu právního státu v členských zemích EU to uvedla Evropská komise (EK). Podle její místopředsedkyně Věry Jourové státy zcela či částečně splnily dvě třetiny (68 procent) doporučení vydaných v roce 2023. I když došlo ke zlepšením, v některých členských zemích podle EK přetrvávají obavy a situace se dále zhoršuje. Česko patří podle Jourové do solidního průměru. Slovensko podle eurokomisařky zahajuje legislativní proces několika norem, které EK připadají problematické. Kroky Polska naopak Komise ocenila.

Německo změní svůj základní zákon, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Vládní i opoziční politici tímto krokem reagují na vývoj v Maďarsku, Polsku nebo Izraeli, kde změny v justičním systému znamenaly podle kritiků oslabení nezávislosti soudů. Se změnou základního zákona počítají ještě před spolkovými volbami, které zemi čekají příští rok v září.

Bývalý poslanec Dominik Feri nastoupil o víkendu do teplické věznice, kde si má odpykat tříletý trest za dvě znásilnění a jeden pokus o něj. ČTK to sdělil zdroj z vězeňského prostředí. Feri už dříve avizoval, že se proti rozhodnutí bude bránit u Nejvyššího soudu.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že v Polsku již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu. Evropská unie proto ukončí řízení kvůli stavu vlády, kterému Varšava čelila více než šest let. Takzvaná procedura podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii byla proti Polsku spuštěna v roce 2017. Evropská komise kritizovala zejména zásahy předchozí polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) do justice a zmrazila kvůli tomu Varšavě miliardy z unijních fondů.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Evropská komise potvrdila, že Polsko splňuje poslední tři podmínky nezbytné pro čerpání 76 miliard eur (1,88 bilionu korun) ze strukturálních fondů, oznámila polská ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová. Brusel se zatím k věci oficiálně nevyjádřil. EU finance určené Varšavě zmrazila během předchozí polské vlády kvůli pochybnostem o kvalitě právního státu.

Polsko obdrželo pět miliard eur (zhruba 123 miliard korun) na obnovu z unijních podpůrných fondů, oznámila polská ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová. Evropská unie finance pro Národní plán obnovy určené Varšavě zmrazila za předchozí polské vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) kvůli sporům o právní stát.

Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle lídra Občanské koalice (KO) Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda však tento týden pověřil sestavením vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Česko se v rámci hodnocení stavu právního státu ve 140 zemích světa umístilo na dvacátém místě. Vyplývá to z výzkumu nezávislé organizace World Justice Project (WJP). Žebříček, který vedou skandinávské země, zohledňuje řadu kritérií jako otevřenost vlády, dodržování základních práv, úroveň justice či přítomnost korupce. Na chvostu letos skončily Afghánistán, Kambodža a jako poslední Venezuela.

Maďarsko a Polsko by měly zlepšit podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí, které přes opakované výzvy stále vzbuzují obavy. Uvedla to Evropská komise v každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích. Řada zemí se podle unijní exekutivy ve zmíněných oblastech zlepšila, zejména Budapešť a Varšava však neplní doporučení Komise. Brusel kvůli tomu ani jedné ze zemí zatím neodblokoval miliardy z mimořádného fondu obnovy, o jejichž získání se maďarská i polská vláda snaží. Kritické připomínky má Komise i k Česku, obavy má zejména z pomalého vyšetřování korupce.

Dosavadní silné spojence Maďarsko a Polsko rozdělil postoj k Rusku. Na Budapešť se snáší výhrady za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí. Varšava naopak stojí pevně za Ukrajinou a chce hledat nové spojence mezi podobně smýšlejícími zeměmi – například v Česku.

Válka zasáhla i do polsko-maďarských vztahů. Dosavadní silní spojenci mají k Rusku rozdílné postoje. Zatímco Varšava stojí pevně za Ukrajinou, Budapešť sklízí kritiku za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí.

Evropská komise (EK) formálně zahájila s Maďarskem řízení, při kterém mu může odebrat část dotací kvůli porušování principů právního státu. Oznámila to místopředsedkyně EK Věra Jourová. Unijní exekutiva totiž v Maďarsku zjistila prohřešky, které mohou ohrozit řádné rozdělování společných peněz. Komise do Budapešti poslala dopis, ve kterém dala Maďarsku čas na nápravu, než podnikne další kroky. Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás potvrdil, že vláda dopis obdržela, podrobněji se k němu vyjádří ve čtvrtek.

Evropská unie zahájí disciplinární řízení s Maďarskem, řekla europoslancům ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Krok Komise podnikne v souvislosti s nerespektováním pravidel právního státu ze strany Maďarska, které v důsledku může čelit pozastavení čerpání peněz z unijních fondů.

Soudní dvůr Evropské unie ve středu zamítl žalobu Maďarska a Polska na spojení právního státu a evropských fondů. Podle soudců v Lucemburku je podmíněnost čerpání peněz dodržováním dotyčných principů v souladu s unijním právem. EU zavedením pravidla, které má ochránit společný rozpočet před zneužíváním, nepřekročila své pravomoci, konstatoval soud k jedné z hlavních námitek Varšavy a Budapešti.

Druhým stáním v úterý pokračovalo první zasedání ruského Nejvyššího soudu v procesu s organizací Mezinárodní Memorial, která se zaměřuje na zločiny komunistického režimu a porušování lidských práv v současnosti. Jednání o osudu organizace bude u soudu pokračovat 28. prosince. Generální prokuratura požaduje její rozpuštění. Obhajoba tvrdí, že důkazy v prvním listopadovém dějství rozcupovala na kusy. A mluvčí organizace zdůrazňuje, že ať už dopadne proces jakkoliv, zmizí právnická osoba, ale síť lidí zůstane a bude pracovat dál.

Unijní představitelé i polští politici řeší dopady rozhodnutí polského Ústavního soudu. Eurokomisařka Věra Jourová varuje před rozpadem Unie, pokud se proti verdiktu nepostaví. Soud rozhodl, že část unijních smluv týkajících se justice je v rozporu s domácí ústavou. Nález umožňuje polské vládě nerespektovat část verdiktů unijního tribunálu v Lucemburku, který opakovaně zpochybnil soudní reformu v zemi.

Ze strany slovinských vládních politiků roste tlak na média či veřejné orgány. Uvedla to Sophie in 't Veldová, šéfka europarlamentní mise, která v minulých dnech zkoumala stav právního státu v zemi a situaci tamních médií. Konzervativní premiér Janez Janša se s delegací nesešel, ale na Twitteru na ni zaútočil. Na jeho vyjádření reagovali unijní představitelé či nizozemský premiér.

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Česká republika sice za poslední rok pokročila v reformách soudnictví, stále však efektivně neřeší střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni. V hodnocení stavu právního státu v členských zemích EU to uvedla Evropská komise. Nedostatky vidí Komise zejména v Maďarsku a v Polsku.

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se v úterý po roce a půl vrátili k dlouhodobě probíhajícímu řízení s Varšavou a Budapeští. Situace kolem vlády práva a evropských hodnot v Polsku a Maďarsku se v poslední době zhoršuje, řekla před jednáním s ministry místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Jedním z dokladů horšící se situace je nový maďarský zákon zakazující na školách materiály zobrazující homosexualitu či změnu pohlaví nebo například polská soudní reforma, doplnil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.