Maďarsko má stále zablokováno 19 miliard eur, řekla Jourová

Nahrávám video
Interview ČT24 – Věra Jourová (31. 10. 2024)
Zdroj: ČT24

Maďarsko je země, která vykazuje značné rezervy v oblasti právního státu nebo médií, řekla v Interview ČT24 končící místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Stojí si zároveň za svou dřívější větou, že v této zemi je „nezdravá demokracie." Evropská komise jí proto stále blokuje 19 miliard eur (přes 481 miliard korun). O slovenské vládě pod vedením Roberta Fica (Smer) pak Jourová soudí, že spustila některé procesy, které by mohly kolidovat s evropským právem a také vést ke zmrazení peněz.

Výrazným rysem výkonu funkce místopředsedkyně Evropské komise byly i její spory s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Jourová v pořadu uvedla, že k tomu vždy přistupovala tak, že v Maďarsku je vláda, která vzešla z demokratických voleb a Viktor Orbán je demokraticky zvolený premiér. Dodala však, že reagovala na momenty, kdy maďarská vláda přijímala zákony a opatření, které byly v rozporu s evropským právem.

V Maďarsku je nezdravá demokracie

Připomněla zároveň také svoji starší větu, že v Maďarsku je „nezdravá demokracie“. Tím míní situaci, kdy jsou některé prvky, které zdravá demokracie potřebuje, v této zemi oslabeny. „Maďarsko je země, která vykazuje značné rezervy v oblast právního státu nebo médií.“

Zmínila, že Evropská komise v takové situaci může použít finanční tlak. „Zablokovali jsme (Maďarsku) velkou spoustu peněz, pořád je ještě zablokováno 19 miliard eur.“ Dodala, že při použití těchto nástrojů jí vždy bylo líto lidí, kteří v dané zemi žijí, protože dané peníze je možné využít například pro zdravotnictví či školství.

„Peníze jsme zmrazili, protože nebyly záruky, že se nedostanou do rukou lidí, kteří by s nimi zacházeli jinak, než je potřeba,“ dodala končící místopředsedkyně Evropské komise. Ani demokraticky zvolený premiér podle ní nemá ve své zemi vytvořit takový systém financování, který není pod kontrolou proti korupci, podvodům či „cinknutým“ veřejným zakázkám.

A právě takové signály evropský protikorupční systém OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům) v zemi zaznamenal, dodala. Zdůraznila, že Evropská komise musí chránit peníze evropských daňových poplatníků. Když se objevila některá zlepšení v přístupu Budapešti, tak Komise rozmrazila deset miliard eur, ilustrovala přístup Komise. Doplnila, že tento krok se setkal s velkou kritikou z některých členských států.

Také Slovensko může narazit

V další části rozhovoru Jourová řekla, že respektuje volební vítězství Roberta Fica na Slovensku. I zde však kritizovala, že Bratislava spustila některé procesy, které by mohly kolidovat s evropským právem. Konkrétně zmínila zásahy do trestních procesů, vyšetřování korupce a do veřejnoprávních médií.

Osobně pak upozornila Fica, že některé věci, které vláda připravuje, by „mohly narazit“ a vyústit i ve zmrazení peněz. Zdůraznila, že když je „něco v rozporu s evropským právem, tak musíme konat“. Dodala, že evropský soud dal Evropské komisi vždy za pravdu, „že jsme v členské zemi podchytili věci, které narušovaly princip právního státu.“

Jourová rovněž uvedla, že v bruselských kuloárech panuje rozladění nad rozhovorem, který Fico poskytl ruské televizi. Stále je podle ní třeba si připomínat, že současný ruský režim je nepřítel Evropské unie a jejích občanů a dělá vše pro její rozložení. Vykonat tedy něco, co Kreml posléze oslavuje, je špatné. Vyjádření, které by se dalo vysvětlit jako podpora našemu nepříteli, pak podle Jourové zásadním způsobem narušuje důvěru ostatních evropských partnerů vůči Ficovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
Právě teď

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 30 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...