Maďarsko má stále zablokováno 19 miliard eur, řekla Jourová

Nahrávám video

Maďarsko je země, která vykazuje značné rezervy v oblasti právního státu nebo médií, řekla v Interview ČT24 končící místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Stojí si zároveň za svou dřívější větou, že v této zemi je „nezdravá demokracie." Evropská komise jí proto stále blokuje 19 miliard eur (přes 481 miliard korun). O slovenské vládě pod vedením Roberta Fica (Smer) pak Jourová soudí, že spustila některé procesy, které by mohly kolidovat s evropským právem a také vést ke zmrazení peněz.

Výrazným rysem výkonu funkce místopředsedkyně Evropské komise byly i její spory s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Jourová v pořadu uvedla, že k tomu vždy přistupovala tak, že v Maďarsku je vláda, která vzešla z demokratických voleb a Viktor Orbán je demokraticky zvolený premiér. Dodala však, že reagovala na momenty, kdy maďarská vláda přijímala zákony a opatření, které byly v rozporu s evropským právem.

V Maďarsku je nezdravá demokracie

Připomněla zároveň také svoji starší větu, že v Maďarsku je „nezdravá demokracie“. Tím míní situaci, kdy jsou některé prvky, které zdravá demokracie potřebuje, v této zemi oslabeny. „Maďarsko je země, která vykazuje značné rezervy v oblast právního státu nebo médií.“

Zmínila, že Evropská komise v takové situaci může použít finanční tlak. „Zablokovali jsme (Maďarsku) velkou spoustu peněz, pořád je ještě zablokováno 19 miliard eur.“ Dodala, že při použití těchto nástrojů jí vždy bylo líto lidí, kteří v dané zemi žijí, protože dané peníze je možné využít například pro zdravotnictví či školství.

„Peníze jsme zmrazili, protože nebyly záruky, že se nedostanou do rukou lidí, kteří by s nimi zacházeli jinak, než je potřeba,“ dodala končící místopředsedkyně Evropské komise. Ani demokraticky zvolený premiér podle ní nemá ve své zemi vytvořit takový systém financování, který není pod kontrolou proti korupci, podvodům či „cinknutým“ veřejným zakázkám.

A právě takové signály evropský protikorupční systém OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům) v zemi zaznamenal, dodala. Zdůraznila, že Evropská komise musí chránit peníze evropských daňových poplatníků. Když se objevila některá zlepšení v přístupu Budapešti, tak Komise rozmrazila deset miliard eur, ilustrovala přístup Komise. Doplnila, že tento krok se setkal s velkou kritikou z některých členských států.

Také Slovensko může narazit

V další části rozhovoru Jourová řekla, že respektuje volební vítězství Roberta Fica na Slovensku. I zde však kritizovala, že Bratislava spustila některé procesy, které by mohly kolidovat s evropským právem. Konkrétně zmínila zásahy do trestních procesů, vyšetřování korupce a do veřejnoprávních médií.

Osobně pak upozornila Fica, že některé věci, které vláda připravuje, by „mohly narazit“ a vyústit i ve zmrazení peněz. Zdůraznila, že když je „něco v rozporu s evropským právem, tak musíme konat“. Dodala, že evropský soud dal Evropské komisi vždy za pravdu, „že jsme v členské zemi podchytili věci, které narušovaly princip právního státu.“

Jourová rovněž uvedla, že v bruselských kuloárech panuje rozladění nad rozhovorem, který Fico poskytl ruské televizi. Stále je podle ní třeba si připomínat, že současný ruský režim je nepřítel Evropské unie a jejích občanů a dělá vše pro její rozložení. Vykonat tedy něco, co Kreml posléze oslavuje, je špatné. Vyjádření, které by se dalo vysvětlit jako podpora našemu nepříteli, pak podle Jourové zásadním způsobem narušuje důvěru ostatních evropských partnerů vůči Ficovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že v noci čelila rozsáhlému dronovému útoku

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že tamní protivzdušná obrana v noci na úterý sestřelila 419 dronů, které mířily i na Moskvu a její okolí. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině. O případných škodách nejsou informace. Drony směřovaly také na Ruskem anektovaný Krym či na sousední ruský Krasnodarský kraj. Masivní dronový nálet následoval poté, co v noci na pátek Ukrajina vyslala na ruské území 660 dronů, šlo o jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu v únoru 2022.
07:46Aktualizovánopřed 58 mminutami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 12 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 12 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled