Maďarský premiér Viktor Orbán představil na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku priority předsednictví své země v Radě EU, které začalo 1. července. Zařadil mezi ně například konkurenceschopnost bloku, řešení otázky migrace, posílení obranného průmyslu či vstřícnější zemědělskou politiku. Během projevu také apeloval na rychlejší integraci zemí západního Balkánu do EU. Naopak téměř nezmínil ruskou agresi proti Ukrajině.
EU se musí změnit, řekl Orbán při představení priorit maďarského předsednictví
Události: Viktor Orbán v Europarlamentu (zdroj: ČT24)
Priority měl předseda maďarské vlády europoslancům prezentovat už minulý měsíc, ale kvůli povodním tehdy zrušil svůj zahraniční program – včetně cesty do Štrasburku.
Sál EP byl zaplněn jen zčásti, někteří europoslanci se rozhodli Orbánovo vystoupení bojkotovat. Maďarský premiér se hned po zahájení předsednictví stal terčem kritiky kvůli své návštěvě u ruského vůdce Vladimira Putina v rámci cesty, kterou označil za „mírovou misi“. Maďarsko rovněž v posledních měsících blokovalo téměř veškerou pomoc Ukrajině.
Konkurenceschopnost
Orbán několikrát zmínil důležitost zprávy italského expremiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, která hovoří o posílení evropského hospodářství. „Podle Draghiho čelí Evropa pomalé agonii. Nejdůležitější věcí je, že naše Unie se musí změnit a maďarské předsednictví chce být katalyzátorem této změny,“ řekl Orbán. „Chceme otevřít otázku konkurenceschopnosti,“ pokračoval maďarský premiér. „Za poslední dvě desetiletí je růst ekonomiky EU pomalejší než v Číně a v USA.“
Orbán upozornil, že podniky mají vyšší náklady na energie. Je toho názoru, že odklon od ruské energie ohrozil růst HDP v Evropě. „Nesmíme podlehnout iluzi, že zelená transformace je sama o sobě řešením tohoto problému. Není tomu tak,“ prohlásil Orbán, podle kterého je nutné se zaměřit například na budování kapacity pro zkapalněný zemní plyn.
Budapešť si stanovila jako priority půlročního předsednictví mimo jiné právě zvýšení konkurenceschopnosti EU, a to nejen v automobilovém průmyslu, o němž se v posledních době tolik hovoří.
Projev Viktora Orbána v Evropském parlamentu (zdroj: ČT24)
„Unijní azylový systém nefunguje“
Dalším tématem maďarského předsednictví je migrace. Orbán v EP řekl, že evropský azylový systém nefunguje, nelegální migrace je na vzestupu a vede k antisemitismu, k násilí na ženách a k nárůstu homofobie. Je to přitom Orbánova vláda, která schvaluje zákony namířené proti sexuálním menšinám.
„Migrační tlak trvá mnoho let, je to zásadní zátěž, zvláště pro členské státy s vnějšími hranicemi Evropské unie. Musíme vnější hranice chránit, jejich ochrana slouží zájmům celé Evropy, a měli bychom smysluplně podporovat právě tyto země,“ prohlásil maďarský premiér a vysloužil si potlesk některých europoslanců v sále. Evropskou unii podle něj není možné dostatečně chránit bez zřízení kontaktních míst, takzvaných hotspotů, mimo území EU.
„Nelegální migrace a strach o bezpečnost vedly k tomu, že se znovu zavádí vnitřní kontroly hranic, měli bychom pořádat pravidelně schengenský summit, kde by se scházely hlavy vlád a států,“ dodal šéf maďarské vlády. Jeho země rovněž navrhuje, aby do konce roku do schengenského prostoru v plném rozsahu vstoupily Bulharsko a Rumunsko.
Zpravodaj ČT Obrovský o prioritách maďarského předsednictví (zdroj: ČT24)
Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové každý chápe, že migrace je evropská výzva, která vyžaduje evropské řešení. „Právě proto byl přijat pakt o migraci a azylu, který je nyní třeba uvést do praxe, zároveň už nyní spolupracujeme se všemi členskými státy, včetně těch na vnějších hranicích EU, abychom jim pomohli zvládnout společnou hranici,“ uvedla.
„Pane premiére, slyšela jsem slova, která jste pronesl o víkendu. Řekl jste, že Maďarsko chrání své hranice a že v Maďarsku jsou zavíráni zločinci. Jen by mě zajímalo, jak toto tvrzení odpovídá skutečnosti, když loni vaše úřady propustily z vězení odsouzené pašeráky a obchodníky s lidmi dříve, než si odpykali své tresty. Tak nevypadá boj proti nelegální migraci v Evropě. To naši Unii nechrání. Znamená to jen, že házíte problémy na druhé.“
Orbána její slova evidentně pobouřila a jeho následná reakce již nebyla tak klidná jako předchozí projev. „Levicové lži o Maďarsku, to je čistě jenom politická propaganda. Překvapuje mě, co řekla šéfka EK,“ dodal s tím, že v unijních smlouvách je Komise strážkyní smluv, má být neutrální, nyní je to ale „politický orgán a politická zbraň, která útočí proti ostatním a proti Patriotům pro Evropu,“ dodal šéf maďarské vlády s odkazem na frakci v EP, do které spadá jeho hnutí Fidesz.
Balkán
Orbán hovořil o maďarských prioritách už v úterý na tiskové konferenci, kdy také slíbil podporu integrace západobalkánských zemí. To zopakoval i ve středečním projevu v europarlamentu, kde apeloval i na rychlejší přičlenění zemí do bloku, s tím, že by se EU měla zvlášť soustředit na Srbsko, bez kterého podle něj není možné stabilizovat celý region.
Pozornost chce rovněž zaměřit na demografické problémy, jako je zrychlující se stárnutí evropské populace, neudržitelné systémy sociálního zabezpečení či vylidňování venkova. Dále chce změnit agrární politiku tak, aby byla vstřícnější k zemědělcům.
Maďarské předsednictví Rady Evropské unie skončí 31. prosince, 1. ledna 2025 ho převezme Polsko.
Von der Leyenová: Mohou Maďaři či Češi a Slováci za sovětské invaze do svých zemí?
Orbán během svého projevu zmínil pouze jednou ruskou agresi proti Ukrajině, a to když vyjmenovával výzvy, kterým EU v současné době čelí. Jinak se tomuto tématu vůbec nevěnoval. Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová, která vystoupila po něm, naopak Ukrajinu zmínila hned jako první téma.
„Naše ukrajinské přátele čeká už třetí válečná zima a bude to nejhorší zima. Minulý měsíc Rusko vyslalo na ukrajinská města třináct set dronů, stovky střel zasáhly energetickou infrastrukturu Ukrajiny, řada Ukrajinců byla zabita či zraněna, svět byl svědkem hrůz ruské války, a přesto jsou zde nadále tací, kteří obviňují nejen toho, kdo invazi zrealizoval, ale i toho, na jehož území invaze probíhá,“ prohlásila předsedkyně EK a vysloužila si potlesk přítomných.
„Jsou zde i nadále tací, kteří neobviňují (Vladimira) Putina a jeho touhu po moci, ale spíše Ukrajince za to, že si přejí svobodu. Tak bych jim chtěla položit otázku: chtěli by vinit Maďary za sovětskou invazi v roce 1956? Chtěli by vinit Čechy a Slováky za rok 1968 a vpád ruských vojsk?“ ptala se von der Leyenová. Evropané podle ní hovoří různými jazyky a mají různou historii, ale neexistuje žádný evropský jazyk, ve kterém by se „mír rovnal kapitulaci a svrchovanost se rovnala okupaci“.
„Odmítám srovnání s rokem 1956, to nemá co dělat s Ukrajinou,“ reagoval Orbán. Evropská unie podle něj pochybila v přístupu k ruské válce na Ukrajině a musí nyní změnit strategii, jinak to povede k porážce. „V každé válce je potřeba diplomacie, komunikace, je třeba přímých a nepřímých kontaktů. Pokud toto nebude, válka bude ještě horší, bude umírat víc a víc lidí. Musíme se postavit za mír,“ dodal.
Rusko několikrát tvrdilo, že je připravené jednat o ukončení své agrese proti Ukrajině, ale návrh, který zveřejnil šéf Kremlu Vladimir Putin a jehož přijetí Kyjevem označuje Moskva za pouhou počáteční podmínku k zahájení jednání, znamená kapitulaci a zničení suverénní Ukrajiny.
