Maďarský premiér Viktor Orbán představil na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku priority předsednictví své země v Radě EU, které začalo 1. července. Zařadil mezi ně například konkurenceschopnost bloku, řešení otázky migrace, posílení obranného průmyslu či vstřícnější zemědělskou politiku. Během projevu také apeloval na rychlejší integraci zemí západního Balkánu do EU. Naopak téměř nezmínil ruskou agresi proti Ukrajině.
EU se musí změnit, řekl Orbán při představení priorit maďarského předsednictví
Priority měl předseda maďarské vlády europoslancům prezentovat už minulý měsíc, ale kvůli povodním tehdy zrušil svůj zahraniční program – včetně cesty do Štrasburku.
Sál EP byl zaplněn jen zčásti, někteří europoslanci se rozhodli Orbánovo vystoupení bojkotovat. Maďarský premiér se hned po zahájení předsednictví stal terčem kritiky kvůli své návštěvě u ruského vůdce Vladimira Putina v rámci cesty, kterou označil za „mírovou misi“. Maďarsko rovněž v posledních měsících blokovalo téměř veškerou pomoc Ukrajině.
Konkurenceschopnost
„Naše Unie se musí změnit. Předsednictví chce být katalyzátorem této změny,“ prohlásil před europoslanci Orbán. „Chceme otevřít otázku konkurenceschopnosti,“ pokračoval maďarský premiér. „Za poslední dvě desetiletí je růst ekonomiky EU pomalejší než v Číně a v USA.“
Orbán upozornil, že podniky mají vyšší náklady na energie. Je toho názoru, že odklon od ruské energie ohrozil růst HDP v Evropě. „Nesmíme podlehnout iluzi, že zelená transformace je sama o sobě řešením tohoto problému. Není tomu tak,“ prohlásil Orbán, podle kterého je nutné se zaměřit například na budování kapacity pro zkapalněný zemní plyn.
Budapešť si stanovila jako priority půlročního předsednictví mimo jiné právě zvýšení konkurenceschopnosti EU, a to nejen v automobilovém průmyslu, o němž se v posledních době tolik hovoří.
„Unijní azylový systém nefunguje“
Dalším tématem maďarského předsednictví je migrace. Orbán v EP řekl, že evropský azylový systém nefunguje, nelegální migrace je na vzestupu a vede k antisemitismu, k násilí na ženách a k nárůstu homofobie.
„Migrační tlak trvá mnoho let, je to zásadní zátěž, zvláště pro členské státy s vnějšími hranicemi Evropské unie. Musíme vnější hranice chránit, jejich ochrana slouží zájmům celé Evropy, a měli bychom smysluplně podporovat právě tyto země,“ prohlásil maďarský premiér a vysloužil si potlesk některých europoslanců v sále.
Evropskou unii podle něj není možné dostatečně chránit bez zřízení kontaktních míst, takzvaných hotspotů, mimo území EU.
„Nelegální migrace a strach o bezpečnost vedly k tomu, že se znovu zavádí vnitřní kontroly hranic, měli bychom pořádat pravidelně schengenský summit, kde by se scházely hlavy vlád a států,“ dodal šéf maďarské vlády. Jeho země rovněž navrhuje, aby do konce roku do schengenského prostoru v plném rozsahu vstoupily Bulharsko a Rumunsko.
Balkán
Orbán hovořil o maďarských prioritách už v úterý na tiskové konferenci, kdy také slíbil podporu integrace západobalkánských zemí. To zopakoval i ve středečním projevu v europarlamentu, kde apeloval i na rychlejší přičlenění zemí do bloku, s tím, že by se EU měla zvlášť soustředit na Srbsko, bez kterého podle něj není možné stabilizovat celý region.
Pozornost chce rovněž zaměřit na demografické problémy, jako je zrychlující se stárnutí evropské populace, neudržitelné systémy sociálního zabezpečení či vylidňování venkova. Dále chce změnit agrární politiku tak, aby byla vstřícnější k zemědělcům.
Maďarské předsednictví Rady Evropské unie skončí 31. prosince, 1. ledna 2025 ho převezme Polsko.
Von der Leyenová: Mohou Maďaři či Češi a Slováci za sovětské invaze do svých zemí?
Orbán během svého projevu zmínil pouze jednou ruskou agresi proti Ukrajině, a to když vyjmenovával výzvy, kterým EU v současné době čelí. Jinak se tomuto tématu vůbec nevěnoval. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která vystoupila po něm, naopak Ukrajinu zmínila hned jako první téma.
„Naše ukrajinské přátele čeká už třetí válečná zima a bude to nejhorší zima. Minulý měsíc Rusko vyslalo na ukrajinská města třináct set dronů, stovky střel zasáhly energetickou infrastrukturu Ukrajiny, řada Ukrajinců byla zabita či zraněna, svět byl svědkem hrůz ruské války, a přesto jsou zde nadále tací, kteří obviňují nejen toho, kdo invazi zrealizoval, ale i toho, na jehož území invaze probíhá,“ prohlásila předsedkyně EK a vysloužila si potlesk přítomných.
„Jsou zde i nadále tací, kteří neobviňují (Vladimira) Putina a jeho touhu po moci, ale spíše Ukrajince za to, že si přejí svobodu. Tak bych jim chtěla položit otázku: chtěli by vinit Maďary za sovětskou invazi v roce 1956? Chtěli by vinit Čechy a Slováky za rok 1968 a vpád ruských vojsk?“ ptala se von der Leyenová.
Evropané podle ní hovoří různými jazyky a mají různou historii, ale neexistuje žádný evropský jazyk, ve kterém by se „mír rovnal kapitulaci a svrchovanost se rovnala okupaci“. „Ukrajinský lid bojuje za svobodu a je zde jediná cesta, musíme Ukrajinu i nadále podporovat.“
