Europarlament

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.

Evropský parlament pověřil českou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), aby jako hlavní zpravodajka vedla vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS 2. Cílem je podle Nerudové posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie.

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.

„Šaráda kolem střetu zájmů“ je jen odsouvání celého jmenování vlády, prohlásil člen sněmovního zahraničního výboru Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD). Náměstek ministra zahraničí v demisi Eduard Hulicius (KDU-ČSL) uvedl, že oznámení o řešení střetu zájmů „nás všechny zdržuje, abychom se mohli odebrat do opoziční činnosti, případně do koaliční vládní odpovědnosti“. Europoslanec Jan Farský (STAN) míní, že Babiš prý nechce převzít vládní odpovědnost a oddaluje své jmenování. Do debaty v Událostech, komentářích byli pozváni také zástupci hnutí ANO, účast odmítli. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Tuniský soud v pátek odsoudil čtyřicet opozičních vůdců a mediálních osobností k trestům vězení až na 45 let. Stalo se tak den poté, co Evropský parlament přijal rezoluci vyzývající Tunis k propuštění lidí zadržených za uplatňování svobody projevu, včetně politických vězňů a lidskoprávních aktivistů. Tuniská vláda s rezolucí nesouhlasí a parlamentní usnesení považuje za vměšování do vnitřních záležitostí země, informovala agentura AFP s odvoláním na vládní prohlášení.

ANO je přesvědčeno, že příštím předsedou vlády bude jeho předseda Andrej Babiš, uvedla europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Argumentovala jak výsledkem voleb, tak dohodou partnerů možné koalice. Poznamenala, že nerozumí prezidentu Petru Pavlovi, který po Babišovi žádá zveřejnění toho, jak se vypořádá se střetem zájmů. Dle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je prezidentův požadavek zcela legitimní. Jde prý o ochranu ústavnosti a zákonů, jmenování premiérem je prý Pavlova zodpovědnost. Debatou v Událostech, komentářích provázela Jana Peroutková.

Řízek, burger nebo klobása. Názvy, jejichž použitím se nyní zabývají evropští zákonodárci. Europoslanci rozhodli, že budou vyhrazené pro produkty živočišného produktu. Veganské alternativy by měly mít jiná jména. O legislativě ale ještě není rozhodnuto. Lidí, kteří se snaží omezit spotřebu živočišných produktů, v Česku přibývá – před třemi lety to bylo podle výzkumu agentury Ipsos již 39 procent. Maso omezuje nebo úplně vynechává zhruba každý desátý Čech.

Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek schválili rezoluci, v níž odsuzují izraelskou humanitární blokádu Pásma Gazy, která tam podle nich způsobila hladomor. Právo Izraele na sebeobranu podle nich nemůže ospravedlnit vojenské akce, které nerozlišují mezi cíli a vedou k nesnesitelnému utrpení civilního obyvatelstva. Rezoluce odsuzuje též „barbarské zločiny“ spáchané teroristickým hnutím Hamás a žádá okamžité propuštění všech izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Hamásem a jeho spojenci.

O ruské agresi na Ukrajině, bezpečnostních zárukách pro Kyjev či zájmech Evropy jednali v pondělí večer SELČ v Bílém domě evropští lídři s prezidentem USA Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Setkání následovalo po summitu mezi Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce. O aktuálním vývoji diplomatických snah o ukončení ruské války na Ukrajině diskutovali v Událostech, komentářích ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a europoslanci Jan Farský (STAN) a Ivan David (SPD). Debatu moderovala Jana Peroutková.

Soud v Drážďanech začal projednávat případ bývalého spolupracovníka poslance Alternativy pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha. Spolu s další ženou čelí muž obvinění ze špionáže pro čínskou tajnou službu. Hrozí mu až deset let vězení. Na začátku soudního procesu obhajoba podle agentur vinu odmítla.

Moldavsko neuvedlo žádný konkrétní důvod, proč jsem nebyl vpuštěn do země, tvrdí europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Uznal, že je právem každé země rozhodnout o vpuštění či nevpuštění konkrétní osoby. Podle europoslance Ondřeje Koláře (TOP 09) může být prohlášen za nežádoucí osobu i držitel diplomatického pasu. Dostálovi vytknul postoje vůči Rusku, s jehož vlivem se moldavská politika dlouhodobě potýká. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.

Evropská komise přednesla návrh nových pravidel, která mají zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovalo mimo jiné i Česko.

Ukrajinci si nejvíce ze všeho přejí mír, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu v Bruselu. Poděkoval za podporu a zdůraznil, že jednotná Evropa může dotlačit Rusko ke spravedlivému míru. Uvedl také, že do ruské války proti Ukrajině se může zapojit až sto tisíc severokorejských vojáků. Moskva mezitím oficiálně z důvodu ohrožení aktualizovala svou jadernou doktrínu. Provedla rovněž útoky na ukrajinská města Hluchiv a Charkov, které za sebou nechaly desítky mrtvých či zraněných.

Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla během úterního slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.

Maďarský premiér Viktor Orbán představil na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku priority předsednictví své země v Radě EU, které začalo 1. července. Zařadil mezi ně například konkurenceschopnost bloku, řešení otázky migrace, posílení obranného průmyslu či vstřícnější zemědělskou politiku. Během projevu také apeloval na rychlejší integraci zemí západního Balkánu do EU. Naopak téměř nezmínil ruskou agresi proti Ukrajině.

Europoslanci ve středu v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu vyjádřili pokračující podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Odsoudili také nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Maďarsko je od začátku tohoto měsíce předsednickou zemí v Radě EU. Z českých europoslanců jich hlasovalo pro usnesení devět, proti byli čtyři a šest se jich zdrželo.

Pětadvacet europoslanců z osmi zemí v čele s Alternativou pro Německo (AfD) založilo ve středu novou frakci nazvanou Evropa suverénních národů. Její ustavení potvrdil europoslanec AfD Petr Bystroň. Součástí skupiny je i česká Svoboda a přímá demokracie (SPD) s europoslancem Ivanem Davidem.

K nově vznikající europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu, jejímž zakládajícím členem je i české ANO, se připojí francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN) a italská Liga Mattea Salviniho. Frakci bude šéfovat dosavadní předseda RN Jordan Bardella. ANO a Fidesz budou mít místopředsedy – exministryni Kláru Dostálovou a europoslankyni Kingu Gálovou. Ve frakci je 84 poslanců z dvanácti zemí, bude tak třetí nejsilnější v Evropském parlamentu, po lidovcích a socialistech. Nově by se do frakce měla přidat dvojice českých europoslanců za Motoristy a Přísahu. Vznik frakce vedl ke slovnímu střetu mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci, oznámil šéf FPÖ Herbert Kickl. Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany, cílem je založit v Evropském parlamentu novou frakci. Otevřená spolupráci s novým uskupením je i strana Alternativa pro Německo (AfD).