Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.

Evropská unie tak chce připravit Rusko o prostředek, kterým financuje válku na Ukrajině a zároveň posílit energetickou nezávislost svých členských států. Pro aktuálně hlasovalo 500 europoslanců, 120 jich bylo proti a 32 se zdrželo.

Europoslanci za hnutí ANO, kteří jsou v EP součástí frakce Patrioti pro Evropu, se hlasování zdrželi. Zákaz podpořili čeští europoslanci Jan Farský (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09), Danuše Nerudová (STAN) a Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP), pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených a Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová (ODS) z frakce evropských konzervativců (ECR). Proti byli Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN) a nezařazený europoslanec Ondřej Dostál.

Nahrávám video
Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) o schválení postupného zákazu dovozu ruského plynu
Zdroj: ČT24

S návrhem přišla Evropská komise letos v červnu, na jeho finální podobě se zástupci unijních institucí shodli na počátku prosince a členské státy vše podpořily před týdnem. Po nynějším souhlasu europoslanců je ještě třeba finální formální potvrzení Radou EU a zveřejnění v unijním věstníku.

Zákaz dovozu ruského plynu začne pro krátkodobé smlouvy o dodávkách uzavřené před 17. červnem 2025 platit pro LNG od 25. dubna příštího roku a pro potrubní plyn od 17. června 2026. Pro dlouhodobé smlouvy na LNG začne zákaz platit od již zmíněného 1. ledna 2027.

U nejcitlivějších smluv, tedy dlouhodobých kontraktů na dovoz plynu potrubím, odstartuje zákaz 30. září 2027, pokud členské země budou schopny zajistit své cíle naplněnosti zásobníků, nejzazší termín začátku zákazu dovozu plynu potrubím pak je od 1. listopadu 2027.

Z 45 procent na dvanáct

V říjnu představoval podíl Ruska na dovozu plynu do EU dvanáct procent, ještě před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 to bylo 45 procent, píše agentura Reuters. Mezi země, které stále odebírají ruský plyn, patří Maďarsko, Francie a Belgie. Evropská komise v této souvislosti příští rok navrhne ukončit dovoz ruské ropy a rovněž ruských jaderných paliv.

Proti věci se už dříve postavily Maďarsko a Slovensko, které stále odebírají ruský plyn i ropu. Při jednání ministrů energetiky EU na konci října ale jejich zástupce ostatní země přehlasovaly, pro schválení stačila jen kvalifikovaná většina. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó před pár dny prohlásil, že Budapešť a Bratislava zákaz dovozu ruského plynu napadnou u soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní riziko, říká ruská FSB o Telegramu. Záminka k zákazu, míní síť

Ruská vnitřní tajná služba FSB označila sociální síť Telegram za bezpečnostní riziko. Ruská armáda podle ní jejím užíváním ohrožuje životy vojáků na ukrajinské frontě. S odkazem na sdělení FSB o tom v sobotu informuje agentura DPA. Telegram v Rusku používají miliony lidí, je považován za důležitý zdroj volného přístupu k informacím. Podle DPA tak nyní zpravodajská služba přiživuje spekulace o ukončení této služby v zemi.
před 1 hhodinou

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
11:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina útočila v hloubi ruského území. Zřejmě zasáhla výrobnu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.
09:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 6 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 6 hhodinami

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...