Jan Farský

Noví ministři navrhují rušení neobsazených míst a konec některých úředníků na svých resortech. Škrty má v pondělí schvalovat vláda. Podle odborů ale dosavadní postup zatím plně neodpovídá zákonným požadavkům. Kritiku vzbuzují například kroky předsedy Motoristů Petra Macinky. Vláda ANO, SPD a Motoristů chce podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na provozu ministerstev ušetřit pět procent.

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.

„Šaráda kolem střetu zájmů“ je jen odsouvání celého jmenování vlády, prohlásil člen sněmovního zahraničního výboru Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD). Náměstek ministra zahraničí v demisi Eduard Hulicius (KDU-ČSL) uvedl, že oznámení o řešení střetu zájmů „nás všechny zdržuje, abychom se mohli odebrat do opoziční činnosti, případně do koaliční vládní odpovědnosti“. Europoslanec Jan Farský (STAN) míní, že Babiš prý nechce převzít vládní odpovědnost a oddaluje své jmenování. Do debaty v Událostech, komentářích byli pozváni také zástupci hnutí ANO, účast odmítli. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Ministerské nominace schválí koaliční rada vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v úterý, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda ANO Karel Havlíček. Pokud jde o nominaci Filipa Turka (Motoristé) do křesla šéfdiplomata, je rozhodnutí na Motoristech, shodli se Havlíček a šéf poslanců SPD Radim Fiala. Podle europoslance Jana Farského (STAN) se debatou o nominacích přeskakuje první krok, a to vyřešení možného střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Hosté řešili také záměr vznikající koalice zmrazit platy politiků od 1. ledna 2026.

Trumpovi se podařilo uzavřít příměří ve válce, kterou sám rozpoutal, komentoval setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem europoslanec Jan Farský (STAN). Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila se jedná teprve o začátek a „cestu dobrým směrem“. Své postřehy v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem přidali také sinolog Martin Hála a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss.

Vše běží, jak má, jdeme podle plánu, komentoval vyjednávání o možné koaliční vládě s ANO nově zvolený poslanec za SPD Jindřich Rajchl (PRO) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Znovuzvolený poslanec Patrik Nacher (ANO) si myslí, že jednobarevná vláda hnutí ANO už ve hře není. Také Motoristé usilují o to, aby součástí příští vlády byli i jejich ministři, uvedl Jiří Barták (Motoristé). Vznik trojkoaliční vlády předpokládají také místopředseda ODS Martin Baxa, místopředseda STAN Jan Farský a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

O ruské agresi na Ukrajině, bezpečnostních zárukách pro Kyjev či zájmech Evropy jednali v pondělí večer SELČ v Bílém domě evropští lídři s prezidentem USA Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Setkání následovalo po summitu mezi Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce. O aktuálním vývoji diplomatických snah o ukončení ruské války na Ukrajině diskutovali v Událostech, komentářích ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a europoslanci Jan Farský (STAN) a Ivan David (SPD). Debatu moderovala Jana Peroutková.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Vedení Starostů a nezávislých (STAN) považuje za důležité, aby se k bitcoinové kauze zveřejnil bezodkladně úplný audit, nejpozději do konce srpna. Sdělilo to po jednání s ministryní spravedlnosti Evou Decroix (ODS). Předsednictvo STAN ocenilo, že šéfka resortu připustila chybu v komunikaci kolem koordinátora pro objasnění případu Davida Uhlíře. Decroix na síti X napsala, že okolnosti jeho odchodu objasní znovu na páteční tiskové konferenci.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) sice ustoupil, ale určitě neustoupil jen tak, něco si nechal slíbit. Dlouhodobě tím narušuje rozhodování v EU, řekl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou europoslanec Jan Farský (STAN) v souvislosti se schválením dalšího balíčku sankcí proti Rusku poté, co ho přestalo blokovat právě Slovensko. Podle Farského budou mít státy EU tendenci to Ficovi vrátit, protože svým postojem ohrožoval a omezoval jejich jednotu.

Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné Komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.

Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolová, píše agentura DPA. Poslanci kritizují šéfku Komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.

K tomu, aby nedošlo k uzavření hranic Schengenu, je podle europoslance Jana Farského (STAN) potřeba přísná ochrana vnějších hranic, a to společná evropská. „O tom je migrační pakt – abychom sdíleli pozitiva, která vyplývají ze Schengenu, ale abychom se podíleli i na nákladech, které jsou s tím spojené,“ řekl. Podle senátora Róberta Šlachty (Přísaha) však pakt nefunguje. „Chybí nám návratová politika, (migranty) nemáme komu vracet, nikdo s Evropou nemluví. Evropští politici musí sehrávat zásadní roli. A my ji teď nesehráváme,“ prohlásil v pondělních Událostech, komentářích. Pořad moderovala Barbora Kroužková.

Starostové a nezávislí (STAN) si v sobotu vybírali nové vedení. Na celostátním sněmu v Praze obhájil bez protikandidáta funkci předsedy hnutí vicepremiér Vít Rakušan. Prvním místopředsedou byl opět zvolen ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který byl stejně jako Rakušan jediným kandidátem. Na řadové místopředsedy STAN kandidovalo pět osob. Post neobhájil poslanec Jan Lacina, jehož nahradí náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.

Prezident USA Donald Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody, napsala agentura Reuters. Šéf Bílého domu podle agentury AP také prohlásil, že se jednání dostala do kritické fáze a také že s ním nikdo nemanipuluje, pokud jde o snahy konflikt ukončit. V podstatě tak potvrdil dřívější slova ministra zahraničí USA Marca Rubia, který se vyjádřil v podobném duchu.

Evropa musí nejdříve říci, co je její strategie pro jednání na Ukrajině, uvedl v Otázkách Václava Moravce výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe a bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Dodal, že USA chtějí konflikt na Ukrajině vyřešit především proto, že pomáhá Číně. Europoslanec Jan Farský (STAN) pak o jednání Spojené státy – Rusko soudí, že Kreml proti sobě necítí sílu, aby uvažoval o příměří.

„Evropské státy jsou odzbrojeny,“ prohlásil europoslanec Filip Turek (nezávislý za Motoristé sobě a Přísaha) ve vysílání ČT v komentáři ke čtvrtečnímu summitu Evropské unie. Své názory sdělili i další čeští zástupci v Evropském parlamentu. Kromě stavu evropské obrany se dotkli i posílení konkurenceschopnosti Unie či zachování práva veta.

Hosté Událostí, komentářů k třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyjádřili optimismus, že válka skončí. Europoslanec Jan Farský (STAN) zdůraznil, že je nutné nalézt trvalé a spravedlivé řešení. Předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Brabec (ANO) a předseda SPD Tomio Okamura zmínili, že role Evropy v mírovém vyjednávání není silná. Podle Brabce „hraje roli, která na ni zbyla“.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.

Vládou navržené výdaje na obranu zatím letos na plánovaná dvě procenta HDP nestačí. Zjistila to Česká televize. Podle nové Makroekonomické prognózy z konce ledna by mělo Česko ke splnění závazku vůči NATO poslat letos na obranu přes 168 miliard. Kabinet ale ve státním rozpočtu naplánoval o sedm miliard méně. Premiér Petr Fiala (ODS) ujišťuje, že dodržení závazku vůči NATO zůstává klíčovou prioritou vlády.

Sedm českých europoslanců debatovalo v Událostech, komentářích o koncepci evropské bezpečnostní politiky. Shodli se na přínosu koordinace mezi státy, ale rozcházeli se v míře zapojení do struktur Severoatlantické aliance a využití možností evropské integrace. V pořadu také zazněla otázka bezpečnostních vazeb Evropy na Spojené státy americké.