Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
Evropští poslanci dali zelenou posílené spolupráci mezi 24 členskými státy a Ukrajinou. Návrh podpořilo 499 europoslanců, proti bylo 135 a 24 se zdrželo. Pro hlasovali především europoslanci z frakcí Evropské lidové strany, Socialistů a Demokratů, Zelených, Obnovy Evropy či Evropských konzervativců a reformistů. Proti byli ve velké míře Patrioti pro Evropu. Odlišně hlasovali ale čeští europoslanci z této frakce, kteří dohodu rovněž podpořili. Z českých europoslanců byli proti jen Ivan David (SPD) z frakce Evropy suverénních národů a nezařazení europoslanci Ondřej Dostál (nestraník) a Kateřina Konečná (KSČM).
K posílené spolupráci bylo nutné přistoupit kvůli výjimce, kterou si na summitu vyjednaly tři středoevropské státy. Česko, Slovensko a Maďarsko se nemusí podílet na garancích nad rámec svých současných finančních závazků. Dalšími dvěma návrhy nutnými k aktivaci financování se budou europoslanci zabývat pravděpodobně v únoru.
Ukrajině by bez půjčky došly peníze
Aby začaly platit, musí se na všech třech návrzích shodnout EP a členské státy EU. Na plénu půjčku znovu podpořili předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, podle které financování představuje „neutuchající závazek a solidaritu“ s Ukrajinou.
Prezidenti a premiéři členských států odsouhlasili poskytnutí půjčky na roky 2026 a 2027 poté, co se nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie. Ze zhruba 210 miliard eur (cca 5,1 bilionu korun) zmrazených ruských aktiv v EU se 180 miliard eur (zhruba 4,4 bilionu korun) nachází právě v Belgii.
EU si půjčí na půjčku na finančních trzích a bude ji garantovat vlastními prostředky. Podle materiálů EK by zhruba šedesát miliard eur (cca 1,5 bilionu korun) mělo jít na pokrytí obranných a vojenských výdajů a třicet miliard eur (cca 730 miliard korun) civilních. Podle materiálů EP by bez schválení půjčky hrozilo, že by Ukrajina čelila nedostatku financí v prvních měsících letošního roku.
Dohodu s Mercosurem přezkoumá soud
EP ve středu také schválil návrh, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropský parlament tak nemůže přistoupit k ratifikaci do doby, než se soud vyjádří k dohodě. Pokud by soud uznal, že dohoda není v souladu s unijním právem, bylo by nutné ji pozměnit.
Hlasování bylo na poměry Evropského parlamentu těsné. Pro přezkum se vyjádřilo 334 europoslanců, proti bylo 324 a zdrželo se jedenáct europoslanců. Do vyjádření soudu nesmí europoslanci o dohodě na plénu hlasovat. Zdržení by mohlo být v rámci měsíců, klub Levice tvrdí, že Soudní dvůr EU má až dva roky na přezkum.
Z tuzemských europoslanců zablokování projednávání dohody podpořili David, Konečná a Dostál, přidala se k nim také Nikola Bartůšek (Přísaha) z frakce Patrioti pro Evropu. Proti blokaci se naopak postavili všichni europoslanci z frakce Evropské lidové strany (EPP): Jan Farský a Danuše Nerudová (oba STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (oba TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a rovněž tři europoslanci z frakce evropských konzervativců (ECR), tedy Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek, všichni z ODS.
Sedm českých europoslanců se hlasování zdrželo – všichni patří k frakci Patrioti pro Evropu. Konkrétně šlo o Jaroslava Bžocha, Ondřeje Knotka, Jaroslava Knota, Tomáše Kubína, Janu Nagyovou, Jaroslavu Pokornou Jermanovou (všichni ANO) a Antonína Staňka (Přísaha).
EK ve svém prohlášení poznamenala, že rozhodnutí europoslanců hluboce lituje. Podle ní k němu „dochází v době, kdy výrobci a vývozci z EU naléhavě potřebují přístup na nové trhy a kdy EU musí plnit svůj program diverzifikace a prokázat, že zůstává spolehlivým a předvídatelným obchodním partnerem“. Právní pochybnosti obsažené v návrhu jsou podle Komise neopodstatněné. „Komise se těmito otázkami spolu s Evropským parlamentem podrobně zabývala a poznamenala, že nejsou nové a byly řešeny v předchozích dohodách,“ dodala unijní exekutiva.
Europoslanci kritizují například rozdělení dohody se skupinou Mercosur na dvě různé smlouvy – prozatímní obchodní smlouvu a dohodu o partnerství. V rámci ratifikace se k prozatímní obchodní smlouvě nevyjadřují národní parlamenty a má platit do doby, než začne platit širší dohoda o partnerství. K té se vyjadřují i parlamenty členských zemí EU. S oběma musí souhlasit EP.
Komise vždy argumentovala tím, že dohody byly vyjednány v souladu se smlouvami EU. Stejnou právní architekturu následoval EP například při ratifikaci modernizované rámcové dohody a prozatímní obchodní dohody s Chile, která je v platnosti od loňského 1. února.
Zástupci EU a Mercosuru podepsali obě dohody v sobotu v Paraguayi. Podle EK se jedná o historický krok, který povede k vytvoření největší obchodní zóny na světě, a bude pro unijní hospodářství prospěšná. Dohoda vzbuzuje obavy evropských zemědělců, kteří se obávají levných dovozů z Latinské Ameriky. Proti dohodě protestovali před EP v úterý i ve středu.
Podle zastánců dohody jsou nastavena ochranná opatření, která by měla nadměrnému zvýšení dovozů zabránit. Costa na zasedání EP zmínil očekávané výhody pro evropský automobilový či chemický průmysl.
Merz chce zatímní platnost dohody
Německý kancléř Friedrich Merz lituje rozhodnutí EP poslat obchodní dohodu k Soudnímu dvoru EU. Na síti X vyzval k tomu, aby se nyní uplatňovala prozatímně.
„Jsme přesvědčeni o legalitě dohody,“ napsal Merz. Krok poslanců označil nejen za politováníhodný, ale také za podcenění geopolitické situace. „Už žádné další odklady. Dohoda musí být nyní uplatňována prozatímně,“ dodal.
