Soudní dvůr EU

Dokud stát nezmění právní úpravu evidence skutečných majitelů, nemůže nutit firmy k zápisu údajů a sankcionovat je, pokud zákonnou povinnost nesplní, řekl místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Důvodem je rozpor s unijním právem, na který letos postupně upozornil nejprve Nejvyšší správní soud (NSS) a nyní také Nejvyšší soud.

Programy známé jako občanství za investici (CBI) nabízí v Karibiku pět ostrovních států – Antigua a Barbuda, Svatý Kryštof a Nevis, Dominika, Grenada i Svatá Lucie. Za částku začínající na 200 tisících dolarech (4,3 milionu korun) si lze například s nemovitostí pořídit i pas. Většina ze zájemců pochází ze Spojených států amerických a k nákupu je vede i tamní politická situace, míní realitní makléři a lidé z branže.

Zákon, který zřizoval italská migrační střediska v Albánii, zřejmě nebyl zcela v souladu s unijním právem. Vyplývá to z rozhodnutí, které v pátek zveřejnil Soudní dvůr EU. Podle něj musí zákonodárci dohledatelnými zdroji odůvodnit rozhodnutí označit nějakou zemi ze bezpečnou, což se v případě dané legislativy podle italských soudů nedělo. Italská vláda rozhodnutí ostře kritizovala.

Podle předsedy Ústavního soudu (ÚS) Josefa Baxy se úroveň politické a právní kultury neustále zhoršuje. Političtí aktéři o sobě mluví jako o lhářích či zločincích. Podobnými výroky chtějí v rámci politické soutěže oslovit co největší část společnosti, otázkou ale je, co bude potom, uvažoval Baxa v Otázkách Václava Moravce. Ostré výroky vůči konkrétním projevům pravomocí demokratických institucí jsou podle něj velmi nebezpečné a mohou se „škaredě vrátit“.

Okresní soud v Ostravě rozhodl o jedné z prvních žalob proti letošnímu zmrazení soudcovských platů. Podle verdiktu vláda opatřením porušila evropské primární právo, uvedl v pátek Český rozhlas Radiožurnál. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) chce navrhnout, aby se soudcům platy zpětně zvýšily.

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.

Jedna otázka spustila důležitý právní spor. Investigativní novinář Alexander Fanta se před čtyřmi lety začal zajímat o textové zprávy mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem Pfizeru Albertem Bourlou. Tyto zprávy dle The New York Times souvisely s nákupy vakcín za desítky miliard eur. Unijní soud ve středu nařídil Evropské komisi, aby vysvětlila, proč zprávy odmítla vydat a jak po nich pátrala. Výpověď novináře Fanty exkluzivně zazněla v reportáži pořadu Newsroom ČT24.

Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám její předsedkyně Ursuly von der Leyenové s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl unijní soud. Biofarmaceutická firma s EU uzavřela smlouvu o nákupu vakcín v hodnotě několika miliard eur. Unijní exekutiva sdělila, že rozhodnutí tribunálu bere na vědomí, důkladně ho prostuduje a přijme nové rozhodnutí s podrobnějším vysvětlením svých kroků.

Soudcovská unie vyzvala soudce, aby se domáhali platových nároků soudní cestou. Svým členům poskytne v nejbližší době vzory žalob, uvedla v prohlášení s tím, že v tomto ohledu respektuje závěry Justičního grémia. To se ve středu shodlo na tom, že novela zákona o platech vrcholných politiků a dalších představitelů státu odporuje českému ústavnímu pořádku.

Soudní dvůr EU ve středu potvrdil platnost pokuty pro Polsko ve výši přes 320 milionů eur (přes osm miliard korun) jako penále za předchozí žaloby související s nedodržováním zásad právního státu. Evropská komise podle soudu postupovala správně, když o tuto sumu Varšavě snížila částku, na kterou má země nárok z unijních fondů, a stržené peníze tak Polsku vráceny nebudou.

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve prospěch amerického výrobce čipů Intel ve sporu ohledně pokuty, kterou firmě v roce 2009 vyměřila Evropská komise. Sankci za snahy o potlačování konkurence ve výši v přepočtu bezmála 27 miliard korun tak firma platit nemusí.

Maďarsko musí zaplatit jednorázovou pokutu dvě stě milionů eur (4,9 miliardy korun) a hrozí mu penále jeden milion eur (24,7 milionu korun) za každý den prodlení za nedodržení rozsudku Soudního dvora EU, oznámil ve čtvrtek unijní soud. Případ souvisí s migrací, Budapešť podle soudu nezavedla nezbytná opatření ve své migrační politice. Tribunál jejich implementaci po zemi žádal už v roce 2020. Podle soudu EU se Maďarsko „úmyslně vyhýbá uplatňování společné unijní politiky jako celku“, což představuje „bezprecedentní a mimořádně závažné porušení unijního práva“. Maďarský premiér Viktor Orbán považuje rozhodnutí soudu za nepřijatelné.

Vláda chce rozšířit okruh osob, které jsou oprávněné podávat žádost o osvědčení příslušníka odboje proti komunismu. Tímto krokem by kabinet Petra Fialy (ODS) měl zajistit více peněz pro disidenty. Na programu středečního jednání byla také novela zákona o zaměstnanosti, která se soustřeďuje především na pravidla zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ministři dále řešili úpravu usnadňující přístup na český trh práce pro občany některých neunijních zemí. Podmínky uvolnili pro pracovníky z devíti států.

Španělští poslanci definitivně schválili zákon o amnestii pro činy související se snahami o nezávislost Katalánska. O amnestii budou soudci rozhodovat v jednotlivých případech. Zákon v dolní komoře prošel po vetu Senátu jen těsně: potřeba bylo 176 hlasů, pro nakonec hlasovalo 177 zákonodárců. Opozice už avizovala, že podá stížnost k soudu. Obrátit se může na ten ústavní nebo Soudní dvůr EU.

Soudní dvůr Evropské unie potvrdil povinnost Polska zaplatit pokutu za nelegální těžbu v hnědouhelném Dole Turów od září 2021 do února 2022. Soud ve dvou rozsudcích potvrdil, že Evropská komise postupovala správně, když pokuty, které v minulosti soud Polsku uložil, strhla ze splátek evropských fondů.

Polsko se chce vrátit do skupiny zemí, které určují agendu Evropské unie, řekl ve čtvrtek šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski v parlamentu ve Varšavě. Ministr nového polského kabinetu, který loni vystřídal dlouholetou vládu národněkonzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS) také uvedl, že chce urovnat konflikty s unijními institucemi, napsal server onet.pl.

Díky penězům z Polska může Chrastava na Liberecku postavit vodovod do části Horní Vítkov. Obyvatelé zhruba stovky tamních domů jsou zásobováni z vlastních studní, vody v nich ale v posledních letech ubývá. Stavbu za skoro 68 milionů korun by si město bez dotace nemohlo dovolit, řekl při jejím zahájení starosta Michael Canov (SLK). Hotovo by mělo být příští rok na podzim.

Jako samozřejmá součást Evropské unie je dnes v Bruselu vnímána Česká republika. Opačným směrem je to občas horší. Česká veřejnost fungování evropských institucí často nerozumí nebo je považuje za příliš těžkopádné a klíčová rozhodnutí, která činí vlády členských zemí, někteří označují za „diktát Bruselu“. O fungování Evropské unie, ale i o rizicích pro ni hovořili v debatě České televize k nadcházejícímu dvacátému výročí vstupu České republiky hosté, kteří patří k nejvlivnějším Čechům v Bruselu.

Polský správní soud zrušil platnost posouzení vlivu těžby v Dole Turów na životní prostředí, které umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem. Rozhodnutí však podle soudu není důvodem k zastavení těžby, informovala agentura PAP. Ekologické organizace rozhodnutí, které je zatím nepravomocné, přivítaly. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil, že se dopadům těžby v dole Turów bude znovu věnovat.

Bývalý polský ministr vnitra Mariusz Kamiński odsouzený za zneužití pravomocí, kterého v úterý zadržela policie, oznámil zahájení hladovky. Informovala o tom ve středu agentura Reuters a polská média s odvoláním na prohlášení politika. Policie zatkla Kamińského společně s dalším poslancem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Maciejem Wąsikem v prezidentském paláci a podle polských médií jsou nyní ve vazební věznici.

Maďarský zákon nutící migranty žádat o azyl na ambasádě ve třetí zemi je v rozporu s předpisy Evropské unie. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, který vyhověl žalobě Evropské komise z roku 2020. Pravidla zavedená Budapeští v době covidové pandemie podle nejvyššího orgánu unijní justice omezila azylová práva dotčených běženců, což nelze zdůvodnit ochranou zdraví. Soud již v minulosti nařídil Budapešti zrušit některá pravidla, která podle něj nepřiměřeně zasahovala do práv migrantů.

Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na osm členských států včetně Česka. Nezavedly pravidla, která mají chránit oznamovatele protiprávního jednání, takzvané whistleblowery, před případnou odvetou, oznámila ve středu Komise.

Tribunál Soudního dvora EU podpořil rozhodnutí Evropské komise, která před třemi lety bez pokuty ukončila antimonopolní vyšetřování ruského plynárenského gigantu Gazprom. Ten uzavřel s Komisí dohodu, aby se vyhnul sankcím, ve které souhlasil s reformou své cenové struktury a umožnil konkurentům prosadit se na trhu ve východní Evropě. Soud rozhodnutím odmítl stížnost polské společnosti PGNiG.

Ostravská hutní společnost Vítkovice Steel nemá nárok na bezplatné emisní povolenky za téměř čtyři sta milionů korun související s produkcí tekutého železa, o které se soudí s českými úřady. Rozhodl o tom soudní dvůr Evropské unie. Firma podle verdiktu soudu nevyráběla tekutý kov, a tudíž nemá nárok na finanční úlevy, které jsou spojené s jeho produkcí.