Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
Česko a Maďarsko podle EK nedodržují rámcové rozhodnutí Rady EU o evropském zatýkacím rozkazu. Jde o předpis přijatý v roce 2002, který stanoví pravidla pro fungování evropského zatýkacího rozkazu ve všech členských státech sedmadvacítky. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti s Prahou a Budapeští již před několika lety. První formální výzvu zaslala Česku v prosinci 2020 a Maďarsku v červnu 2021.
Evropský zatýkací rozkaz je nástroj v rámci EU, který umožňuje státům rychleji si mezi sebou předávat osoby podezřelé nebo odsouzené za trestné činy.
Nedostatky v českém právu
„Komise uvádí, že české právo nezajišťuje, aby byla vyžádaná osoba buď dočasně předána členskému státu vydávajícímu (zatýkací rozkaz), nebo vyslechnuta v členském státě vykonávajícím (zatýkací rozkaz), a to do doby rozhodnutí o jejím předání,“ stojí v prohlášení EK. „Dále české právo nezajišťuje, aby délka dočasného předání byla stanovena na základě vzájemné dohody mezi vydávajícím soudním orgánem a vykonávajícím soudním orgánem,“ dodává EK.
Česko nesprávně převedlo několik ustanovení rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu, míní Komise. Následně Česká republika přijala nový pozměňující zákon, aby obavy unijní exekutivy odstranila. Podle Komise ale všechny její obavy vyřešeny nebyly.
České ministerstvo spravedlnosti zatím nezná přesné znění žaloby. Odhadlo, že její vypracování Komisí a doručení prostřednictvím Soudního dvora EU zabere několik týdnů či měsíců. Předpokládá ale, že právní argumentace Komise bude odpovídat jejímu dřívějšímu stanovisku, které se podle úřadu snažily zvrátit i Nejvyšší státní zastupitelství a ministerstvo zahraničí. Ministerstvo spravedlnosti doplnilo, že se až letos v únoru dozvědělo, že EK setrvala na svém názoru.
„Ministerstvo spravedlnosti bezodkladně po obdržení shora uvedené informace zahájilo legislativní práce směřující k tomu, aby byly i zbylé požadavky Evropské komise vhodným způsobem a v co nejkratší době promítnuty do českého právního řádu. Podle předpokladu bude potřebná změna zakotvena do novely zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, která se již nachází v legislativním procesu,“ napsalo v tiskové zprávě.
