Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo.
Rada schválila i francouzský plán. Jediný plán, který tedy stále čeká na posouzení od Evropské komise a následný souhlas Rady EU, je plán Maďarska.
„Pro Česko Evropská komise přidělila maximální výši půjčky ve výši 2,06 miliardy eur, která zahrnuje počáteční platbu v rámci předběžného financování ve výši 309 milionů eur, zatímco Francie má obdržet maximální výši půjčky přibližně 15,09 miliardy eur. Z této celkové částky činí platba předběžného financování zhruba 2,26 miliardy eur,“ stojí v prohlášení Rady EU.
Česko podle dřívějších informací tuzemského ministerstva obrany poslalo Komisi plán na využití až dvou miliard eur z programu SAFE, a to na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11. Plány se odevzdávaly loni do konce listopadu, tedy v době, kdy byla v tuzemsku u moci vláda Petra Fialy (ODS).
Nová vláda Andreje Babiše (ANO) poslala Komisi v lednu dopis týkající se úpravy projektů. Tím se celý proces pozdržel a následně vznikly nesrovnalosti. Podle některých unijních zdrojů se objevily potíže, které se netýkaly samotných projektů, ale výše částky, o kterou Praha žádala. Ta se totiž lišila od toho, co Česko původně avizovalo.
Podle jiných zdrojů se měnily jen částky, které Česko na jednotlivé projekty požaduje, nikoli celková suma. Babišova vláda by chtěla podle všeho přesunout více peněz na výstavbu dálnic a dát méně na vojenské vybavení.
„Díky dnešnímu rozhodnutí mohou Česko a Francie získat finanční pomoc v rámci nástroje SAFE. Posílení obranné připravenosti a strategické autonomie EU snížením závislostí a zvyšováním schopnosti Unie účinně a proaktivně reagovat jsou klíčové priority kyperského předsednictví,“ komentoval krok Rady EU kyperský ministr obrany Vasilis Palmas, jehož země nyní EU předsedá.
Po schválení ze strany Rady EU nyní Evropská komise finalizuje úvěrové smlouvy a přistoupí k vyplacení předběžného financování. „První platby dorazí k členským státům v nadcházejících týdnech,“ stojí v prohlášení.
Peníze pro další státy
V polovině ledna schválila Evropská komise plány prvních osmi zemí, konkrétně Belgie, Bulharska, Dánska, Španělska, Chorvatska, Kypru, Portugalska a Rumunska. Celkově se jednalo o 38 miliard eur.
O několik dní později odsouhlasila dalších osm plánů pro Estonsko, Finsko, Řecko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Slovensko v celkové hodnotě 74 miliard eur. Polsko přitom žádalo nejvíce peněz – 43,7 miliardy eur. Následně tyto plány schválila i Rada EU. Český a francouzský plán schválila komise až 25. března.
Maďarsko požádalo o jednu z největších částek – o 17,4 miliardy eur. Komise nyní tuto žádost detailně prověřuje zejména kvůli dlouhodobým obavám z korupce i netransparentním veřejným zakázkám.
