Evropská komise schválila český plán využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválen byl rovněž i francouzský plán. Jediný plán, který tedy stále čeká na posouzení, je plán Maďarska.
„Výše financování pro jednotlivé země byla předběžně stanovena v září na základě zásad solidarity a transparentnosti. Česko a Francie budou mít po podpisu úvěrových dohod nárok na 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy korun), respektive 15,09 miliardy eur (369,3 miliardy korun),“ uvedla unijní exekutiva. Plán musí nyní schválit ještě Rada EU, která zastupuje členské státy. Následně Komise finalizuje úvěrové smlouvy a první platby se očekávají v dubnu.
Česko podle dřívějších informací tuzemského ministerstva obrany poslalo Komisi plán na využití právě až dvou miliard eur z programu SAFE, a to na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11. Plány se odevzdávaly loni do konce listopadu, tedy v době, kdy byla v Česku u moci ještě vláda Petra Fialy (ODS).
Nová vláda Andreje Babiše (ANO) podle informací ČTK zaslala Komisi v lednu dopis týkající se úpravy projektů. Tím se celý proces pozdržel a následně vznikly nesrovnalosti. Podle některých unijních zdrojů se objevily potíže, které se netýkaly samotných projektů, ale výše částky, o kterou Praha žádala – ta se totiž lišila od toho, co Česko původně avizovalo. Podle jiných zdrojů se měnily jen částky, které Česko na jednotlivé projekty požaduje, nikoli celková suma. Babišova vláda by chtěla podle všeho přesunout více peněz na výstavbu dálnic a dát méně na vojenské vybavení.
V polovině ledna schválila Evropská komise plány prvních osmi zemí, konkrétně Belgie, Bulharska, Dánska, Španělska, Chorvatska, Kypru, Portugalska a Rumunska. Celkově se jednalo o 38 miliard eur. O několik dní později odsouhlasila dalších osm plánů pro Estonsko, Finsko, Řecko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Slovensko v celkové hodnotě 74 miliard eur. Polsko přitom žádalo nejvíce peněz – 43,7 miliardy eur.
Maďarsko požádalo o jednu z největších částek, a to o 17,4 miliardy eur. Komise nyní tuto žádost detailně prověřuje zejména kvůli dlouhodobým obavám z korupce i netransparentním veřejným zakázkám.
