Peníze

Bývalému šéfovi ukrajinské prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, který je obviněn z praní špinavých peněz, se podařilo shromáždit 140 milionů hřiven (asi 66 milionů korun) na kauci a byl propuštěn z vazební věznice. Bude ale muset odevzdat cestovní doklady a nosit elektronický náramek monitorující jeho pohyb. S odvoláním na vyjádření nejvyššího protikorupčního soudu to oznámila ukrajinská média. Soud vzal minulý týden Jermaka do vyšetřovací vazby.

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.

Ukrajinský protikorupční soud poslal bývalého šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka do vazby a zároveň stanovil kauci na 140 milionů hřiven (66 milionů korun). Jermak, který patřil k vlivným spojencům prezidenta Volodymyra Zelenského, čelí obviněním z praní špinavých peněz. Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v úterý uvedl, že Zelenskyj není předmětem žádného vyšetřování.

Pražská policie varovala před dalším způsobem, jak se pachatelé snaží legalizovat peníze z trestné činnosti. Pod záminkou zablokovaného účtu nebo toho, že účet vůbec nemají, za finanční odměnu lidi požádají, zda si mohou nechat třeba výdělek poslat na jejich účet a poté si peníze vybrat z bankomatu. Jde ale o finance z falešných investic nebo podvodů a i za zmíněnou pomoc s jejich legalizací hrozí lidem až rok vězení, upozornil na webu policejní mluvčí Jan Daněk.

Pachatelé z bankomatu, který v noci odpálili v pražských Kunraticích, odcizili kolem 300 tisíc korun. Po podezřelých dál pátrá policie a hledá svědky, kteří je viděli mezi 02:00 až 05:00 v okolí Kunratického a Krčského lesa na elektrokoloběžkách. Případ si převzali detektivové z prvního oddělení. Způsob odpálení bankomatu ve čtvrtek nad ránem byl stejný jako před měsícem u obchodního centra na Opatově.

Ceny ropy i plynu se ve středu prudce snižují poté, co americký prezident Donald Trump signalizoval možnou dohodu o ukončení války s Íránem. Severomořská ropa Brent se tak vrátila pod hranici 100 dolarů za barel. Kolem 13. hodiny vykazovala pokles o více než deset procent a nacházela se v blízkosti 98,5 dolaru za barel. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc v obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku vykazoval pokles o zhruba jedenáct procent na 42 eur (asi 1020 korun) za megawatthodinu.

Meziroční inflace v Česku letos v dubnu zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Je tak nejvyšší od loňského října. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Konečnou hodnotu dubnové inflace zveřejní statistici 13. května. V minulosti pokaždé odhad potvrdili. Analytici uvádí, že za zrychlením inflace stojí vyšší ceny pohonných hmot. Do jiných kategorií spotřebního koše se vyšší ceny paliv promítnou se zpožděním, další zrychlení inflace se tak podle nich dá očekávat.

Prodlouženým příměřím na izraelsko-libanonském pomezí otřáslo další narušení klidu zbraní. Proíránský teroristický Hizballáh při dvou raketových útocích zabil jednoho vojáka a další dvě desítky zranil. Izraelské nálety zabily podle dostupných informací nejméně třináct lidí. Vláda v Bejrútu žádá svět o pomoc milionu uprchlíků. O životě libanonských vysídlenců natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Stát zaplatí víc peněz za právní pomoc pro cizince, upozorňuje zástupce ombudsmana i některé neziskové organizace. Ministerstvo vnitra nově vypsalo zakázku pro advokátní kanceláře, dosud přitom službu zčásti dotovalo i právě neziskovým organizacím, které mohly čerpat také evropské peníze.

Spojené státy zadržují stamiliony dolarů z prodeje irácké ropy a tlačí tak na vládu v Bagdádu, aby rozpustila proíránské milice. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a další média. USA také částečně pozastavily bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Kvůli kritice ze strany Bílého domu rovněž stáhl svou kandidaturu na premiéra vlivný šíitský politik Núrí Málikí. Podle expertů je Irák v patové situaci a může mu hrozit občanská válka.

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.

Přibývá pokusů o kybernetické podvody i škody, které pachatelé působí. Jen v prvním čtvrtletí se pokusili vylákat z klientů bank přes čtyři miliardy korun. Většinu peněz se podařilo peněžním ústavům zachránit. I tak je celková škoda skoro 800 tisíc korun – oproti minulým rokům výrazně stoupla. Podvodníci navíc mění strategii a využívají nové technologie, včetně umělé inteligence. Kvůli tomu jsou podvody hůř rozpoznatelné, levnější na výrobu a je jich výrazně víc. Útoky cílí na konkrétní osoby a spoléhají na lidskou chybu. Častěji se soustředí na mladší generaci. Jednou z nejčastějších metod je podvodné volání. Pachatelé se vydávají za policistu nebo pracovníka banky a snaží se přimět oběť, aby někam převedla peníze nebo poskytla vzdálený přístup k účtu – jinak o úspory přijde.

Současný systém přerozdělování peněz mezi kraji je zastaralý a nespravedlivý, kraje by měly najít shodu na návrhu, který předloží vládě, shodli se v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským hejtmani Pardubického kraje Martin Netolický (MY) a Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Vláda návrh změn, jenž měl zvýšit podíl krajů na daních a upravit kritéria přerozdělování a který podal Pardubický kraj, odmítla. Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) by debata měla proběhnout právě až ve chvíli, kdy se kraje shodnou na společném návrhu.

Poslanec a bývalý náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) u úterního hlavního líčení v kauze Dozimetr uvedl, že si nebyl vědomý ničeho nezákonného. Dělal pouze politická rozhodnutí. Pospíšil, který se několikrát setkal s hlavním obžalovaným v případě rozsáhlé korupce v pražském dopravním podniku (DPP), zlínským podnikatelem Michalem Redlem, vystupuje u soudu jako svědek.

Lidé už letos přišli kvůli podvodným telefonátům o téměř čtvrt miliardy korun. Zloději vydávající se za bankéře nebo policisty přesvědčí oběti, aby převedly své úspory na jiný účet. Výjimkou nejsou ani milionové sumy.

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.

Každým rokem jsou QR kódy stále populárnější. Jsou velmi praktické pro rychlý přístup k informacím i provádění plateb a dají se využít i k mnoha dalším účelům. S rostoucí oblibou je ale stále častěji zneužívají i podvodníci, kteří vytvářejí falešné QR kódy, informoval 29. března Lotyšský rozhlas.

Evropská komise schválila český plán využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválen byl rovněž i francouzský plán. Jediný plán, který tedy stále čeká na posouzení, je plán Maďarska.

Řada obcí letos zdražila poplatky za psy. Třeba v Novém Kníně zaplatí majitelé nově ročně až tisíc korun místo původní stovky. Oslovené radnice zdražování zdůvodňují rostoucími náklady na úklid i odchyt toulavých zvířat. Majitelé psů s úhradou podle úřadů často otálejí a část poplatků zůstává nevybraná i z minulých let. Termín splatnosti má většina obcí nastavený na konec března.

Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy korun), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu dolarů (asi 21,2 miliardy korun). Tvrdí to analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT), za kterým stojí washingtonský nadstranický think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies – CSIS).