Peníze strana 5 z 5

Pevnost Terezín by na kompletní rekonstrukci potřebovala šestnáct miliard korun, Josefov zhruba šest, řekli v Událostech, komentářích zástupci měst. Vládní pomoc ve výši tří miliard korun ale vítají. Pomůže jim odstartovat připravované projekty. Opravy chátrajících objektů by mohly začít příští rok.

Vrchní soud v Olomouci chyboval, když zabral hotovost tehdy už zemřelého muže, nepravomocně odsouzeného za krácení daně. Podle ústavních soudců aplikoval nesprávné ustanovení trestního zákoníku a porušil práva dědiček, které nemohly účinně hájit své zájmy. Ve sporu jde zhruba o tři čtvrtě milionu korun, Vrchní soud bude rozhodovat znovu. Nález vyhlásila soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová, šlo o její první nález ve funkci ústavní soudkyně.

Samosprávy letos hospodaří s výjimečným přebytkem. Po prvním pololetí je to 61 miliard, to je nejvíc za poslední dekádu. Podle ministerstva financí za tím stojí hlavně vyšší daňové příjmy a obce i kraje vybízí k tomu, aby peníze proinvestovaly. Totéž doporučuje i opozice. Svaz měst a obcí nicméně poznamenává, že do konce roku se přebytky tak jako tak sníží.

Broumovská diakonie vymyslela způsob, jak využít staré poničené oblečení. Z nevyužitého textilu, který charita dostává od lidí pro potřebné, chce po rozdrcení vyrábět stavební desky. Ty by potom mohly stavební firmy využívat například pro stavbu domů. Diakonie už na to má patent a shání peníze na nákup výrobní linky.

Výrobci automobilů ve velkém nabízejí k prodeji data o majitelích vozů včetně záznamu jejich hlasů, údajů o zdravotním stavu či sexuální aktivitě. Tvrdí to průzkum neziskové internetové společnosti Mozilla Foundation mezi 15 světovými automobilkami. Vlastníci aut podle zprávy často netuší, kde všude stroje jejich údaje sbírají, neboť k tomu firmy málokdy žádají souhlas.

Pražští kriminalisté obvinili devětatřicetiletého muže, který podle nich v únoru ve vile v Jevanech u Prahy zavraždil ženu, se kterou v domě žil. Ženiny ostatky našli policisté ve Slapské přehradě v hloubce 44 metrů. Místo, kde se nacházelo její tělo, označili služební psi Pita a Akim, což jsou specialisté na vyhledávání mrtvol, tělo vyzvedl potápěč. O případu ve čtvrtek v tiskové zprávě informoval policejní mluvčí Jan Daněk.

Česká národní banka (ČNB) spustí registr, který umožní bankám zprovoznění služby, kdy pro poslání peněz bude stačit telefonní číslo příjemce. Banky budou mít přístup do registru od 30. října, služba by měla být lidem, kteří o ni projeví zájem, dostupná v listopadu. Nový systém by měl zjednodušit převádění peněz mezi lidmi, uvedla ČNB v tiskové zprávě.

Stavební úřady na jižní Moravě se potýkají s nedostatkem pracovníků. Ten v Sokolnicích nedaleko Brna kvůli tomu dokonce od pátku přestal fungovat úplně. Jeho agendu si teď mají rozdělit dva stavební úřady v okolních městech. Starosta jednoho z nich se ale brání, tvrdí, že na provoz většího úřadu nemá dost peněz.

Podle dluhových poradců v Česku mírně stoupá počet lidí, kteří jsou na hraně svých rozpočtů a špatně vychází s měsíčním příjmem. Ministerstvo spravedlnosti za prvních osm měsíců letošního roku eviduje přes dvanáct tisíc žádostí o oddlužení. Může to ohrozit i finance jiných lidí, například v případě neplatičů v bytových domech. Jejich dluh, třeba na energiích, se totiž často rozdělí mezi ostatní nájemníky.

Miliardy určené na záchranu a obnovu kulturních památek rozděloval stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu, aniž měl představu, co konkrétně by měly tyto peníze změnit. Úřad se zaměřil na 2,6 miliardy korun, které rozdělilo ministerstvo kultury v letech 2019 až 2022. Poukázal na to, že podobně kritizoval resort již při minulé kontrole v roce 2017. Ministerstvo uvedlo, že se zjištěnými nedostatky bude zabývat, některé závěry kontroly však rozporovalo. Zmínilo také, že má koncepční dokument o podpoře kulturních památek.

Vláda ve středu rozhodla o přípravě opatření proti legalizaci peněz přes takzvané průtokové účty. Podle policie skrze ně v minulých letech posílaly dále do světa miliardy korun zejména firmy ze zemí bývalého Sovětského svazu. Současná legislativa totiž neumožňuje tyto finance zmrazit. Kabinet proto navrhne zákon, který by dal soudům pravomoc tyto peníze nejasného původu zabavit.

Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS koupí šest podzemních zásobníků plynu od skupiny RWE. Dohromady mají kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Všímavý kolemjdoucí v Ostravě zachránil část úspor manželskému páru, který uvěřil podvodníkům, kteří se vydávali za pracovníky banky. Manželům namluvili, že jim někdo krade z účtu peníze, vybídli je, aby úspory vybrali a vložili do kryptobankomatu v jednom z ostravských obchodních center. Manželé přišli o 46 tisíc korun, původně ale chtěli do přístroje vložit přes 300 tisíc.

Krajský soud v Brně začal řešit případ Robert Littery, který podle obžaloby vyvedl ze Zdravotní pojišťovny Ministestva vnitra ČR téměř 23 milionů korun. Po dobu třinácti let si údajně nechával proplácet neexistující převozy pacientů. K soudu se sice v úterý nedostavil, svou vinu ale popírá. Peníze z pojišťovny plynuly v letech 2007 až 2020, ničeho si ale prý nebyl vědom až do podzimu 2021, kdy musel z pojišťovny odejít, uvedl v přípravném řízení, jehož záznam soudce přečetl.

Třebíč oslavuje výročí na seznamu UNESCO. Od zápisu židovské čtvrti se hřbitovem a areálu baziliky svatého Prokopa mezi výjimečné světové pamětihodnosti uplynulo rovných dvacet let. V 80. letech přitom hrozilo, že židovské město nahradí socialistická výstavba. Po revoluci se nejprve musela čtvrť stát plnohodnotnou součástí města, o zapsání na seznam UNESCO tehdy podle prvního porevolučního starosty Třebíče Jana Heřmana, který byl hostem Událostí, komentářů, nikdo nepomýšlel.

Hejtmani Martin Kuba (ODS) a Martin Netolický (Socdem) se v Událostech, komentářích shodli, že na rozpočty samospráv se s konsolidačním balíčkem nežene žádná katastrofa. Podle olomouckého primátora Miroslava Žbánka (ANO) je problémem hlavně nejistota, jak přesně budou úsporná opatření vypadat. Kuba vyzval k šetření na provozu a pochlubil se propouštěním úředníků. Podle Netolického se však někdy dá šetřit i tím, že si úřad naopak začne sám zajišťovat služby, které si kupoval. Žbánek podotkl, že provozní úspory nemohou dosáhnout takových výší, aby sanovaly výpadky po vládních škrtech.

Všetaty, Byšice a Tišice dostaly od Středočeského kraje ultimátum, aby se rozhodly, zda přistoupí na takzvané standardy dopravní obslužnosti. Ty hejtmanství zavedlo před dvěma lety a dohodu na nich s krajem uzavřelo 95 procent obcí v regionu. Kromě těchto tří obcí s krajem smlouvu neuzavřelo ani město Kladno, které se teď s hejmanstvím soudí.

Nedávné předčasné propuštění dvou vítkovských žhářů z vězení vyvolalo vlnu solidarity. Lidé pomocí sbírky vyjadřují podporu Natálii Sivákové, která před čtrnácti lety při rasově motivovaném útoku utrpěla rozsáhlé popáleniny.

Pardubická městská firma Rozvojový fond zrušila už vyhodnocený tendr na stavbu parkovacího domu za víc než tři sta milionů korun. Zdůvodnila to tím, že na projekt nemá dost peněz. To ale radnice popírá, financování fondu zajistila. Zrušení zakázky není pravomocné, vítěz se brání a chce stavět.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varuje na svých internetových stránkách před podvodnými telefonáty, které mají lidi přimět k převodu peněz. Volající tvrdí, že pracuje v bance, má informace právě od NÚKIB a přesvědčuje volaného, aby převedl své peníze na „rezervní účet“, jinak hrozí jejich ukradení.

Česko se díky vlastnímu sankčnímu zákonu podle policie zaměří i na ruské podnikatele, kteří mají vazby na organizovaný zločin. V minulosti v tuzemsku investovali stovky milionů korun.

Provozovatelé některých restaurací a hospod na Šumavě se rozhodli, že přestanou turistům nabízet jídlo. Stále méně návštěvníků si totiž dopřeje oběd nebo večeři, což znamená velký propad tržeb. Majitelům podniků se tak nevyplácí vařit, provozy proto chtějí od podzimu výrazně omezit. Právě mimo sezonu je totiž turistů málo a na obědy moc nechodí ani místní.

Italská policie zadržela čtyři Tunisany, kteří podle ní z lodí přepravujících migranty kradli motory, a ponechávali tato plavidla na moři napospas osudu, informoval o tom deník The Guardian. Podle policie je možné, že se jednalo o pašeráky lidí. Muži migranty obírali také o cennosti a peníze.

Dalších 858 milionů korun vyčlenilo ministerstvo pro místní rozvoj na podporu obcí na jižní Moravě, které před dvěma lety zasáhlo tornádo. Peníze mají jít tentokrát hlavně na obnovu infrastruktury. Jde o druhou výzvu, v té první bylo nejvíc peněz určených na rekonstrukce škol. Celkové škody byly po katastrofě vyčísleny na patnáct miliard korun. Živel zabil šest lidí a další dvě stovky zranil. Poničeno bylo zhruba 1200 domů.