Bilance: Češi nejspíš letos utratí za hazard rekordní sumu

Nahrávám video

Za první pololetí letošního roku vybraly tuzemské hazardní firmy na vkladech přes 450 miliard korun. V úhrnu za celý rok tak zřejmě půjde znovu o historicky nejvyšší částku, kterou Češi utratí za sázky, loterie a další hazardní hry. S hazardním hraním má přitom podle vládní zprávy o závislostech problém asi sto tisíc lidí. Tématu se šířeji věnuje publicistický pořad z cyklu Bilance, který má premiéru ve čtvrtek večer ve 21:00 na ČT1.

Za prvních šest měsíců letošního roku se celkově prosázelo 466 miliard, na výhrách se vyplatilo 438 miliard. Ministerstvo financí pak odhaduje, že za celý rok 2024 daňové výnosy z hazardních her přesáhnou devatenáct miliard.

První pololetí bylo v „náběrech“ silnější mimo jiné kvůli několika vrcholným sportovním akcím, při nichž rostl zájem o kurzové sázení. V největší tuzemské sázkové kanceláři Tipsport nabrali jen na mistrovství světa v hokeji téměř dvě miliardy korun.

„Letos jsme měli takový sportovní super půlrok, začalo to domácím mistrovstvím světa v biatlonu, pak bylo mistrovství světa v ledním hokeji, které jsme navíc vyhráli, takže se sázelo až do konce, bylo fotbalové Euro, byla olympiáda, čili sešlo se několik největších sázkařských události,“ vyjmenoval mluvčí Tipsportu Václav Sochor s tím, že 97 procent veškerých sázek probíhá on-line.

Nahrávám video

V důsledku regulací od roku 2017 postupně klesá počet kamenných heren, kasin a herních automatů. „V roce 2013 bylo pět tisíc herních prostor, tedy heren a kasin. V současné době jich máme jenom 350, což je méně než desetina,“ popisuje mluvčí resortu financí Petra Vodstrčilová.

Z kasin na internet

I přes tento trend ale obecně objem prosázených peněz roste. Podle odborníků je za tím zejména masivní přesun hazardu do on-line prostředí. „To generuje i daleko více nových hráčů,“ soudí šéf Gamblingové ambulance při organizaci Sananim Marcel Ambrož.

Na aktuální vývoj reagovala novela zákona o hazardu, která přinesla některá nová regulatorní opatření pro tuto oblast platná od počátku roku. Včetně například snížení nejvyšší možné sázky do jedné on-line technické hry z dosavadního jednoho tisíce korun na pětistovku.

Pokud jde o nutnost být zákonně zapsán do rejstříku (z hazardu) vyloučených osob nebo možnosti být do něj zapsán na dobu jednoho roku dobrovolně, tak takových případů bylo k 30. říjnu celkem 208 tisíc. Od července je také možnost využít jen krátkodobé dobrovolné vyloučení ze hry na 48 hodin. Tento takzvaný panic button podle dat ministerstva do konce října využilo přes třicet tisíc lidí.

Loni Češi vložili do hazardních her s vidinou peněz navíc 873 miliard, na výhrách se vrátilo 814 miliard, celková prohra tak činila 59 miliard korun. Na dani z hazardu stát vybral 18 miliard. Nejpopulárnější oblastí hazardu byla loni technická hra (56 procent příjmů odvětví), následovaná kurzovými sázkami (21 procent) a loteriemi (17 procent), zbytek připadl na takzvanou živou hru (šest procent).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 20 mminutami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 10 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 20 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026
Načítání...