Bilance: Češi nejspíš letos utratí za hazard rekordní sumu

Nahrávám video

Za první pololetí letošního roku vybraly tuzemské hazardní firmy na vkladech přes 450 miliard korun. V úhrnu za celý rok tak zřejmě půjde znovu o historicky nejvyšší částku, kterou Češi utratí za sázky, loterie a další hazardní hry. S hazardním hraním má přitom podle vládní zprávy o závislostech problém asi sto tisíc lidí. Tématu se šířeji věnuje publicistický pořad z cyklu Bilance, který má premiéru ve čtvrtek večer ve 21:00 na ČT1.

Za prvních šest měsíců letošního roku se celkově prosázelo 466 miliard, na výhrách se vyplatilo 438 miliard. Ministerstvo financí pak odhaduje, že za celý rok 2024 daňové výnosy z hazardních her přesáhnou devatenáct miliard.

První pololetí bylo v „náběrech“ silnější mimo jiné kvůli několika vrcholným sportovním akcím, při nichž rostl zájem o kurzové sázení. V největší tuzemské sázkové kanceláři Tipsport nabrali jen na mistrovství světa v hokeji téměř dvě miliardy korun.

„Letos jsme měli takový sportovní super půlrok, začalo to domácím mistrovstvím světa v biatlonu, pak bylo mistrovství světa v ledním hokeji, které jsme navíc vyhráli, takže se sázelo až do konce, bylo fotbalové Euro, byla olympiáda, čili sešlo se několik největších sázkařských události,“ vyjmenoval mluvčí Tipsportu Václav Sochor s tím, že 97 procent veškerých sázek probíhá on-line.

Nahrávám video

V důsledku regulací od roku 2017 postupně klesá počet kamenných heren, kasin a herních automatů. „V roce 2013 bylo pět tisíc herních prostor, tedy heren a kasin. V současné době jich máme jenom 350, což je méně než desetina,“ popisuje mluvčí resortu financí Petra Vodstrčilová.

Z kasin na internet

I přes tento trend ale obecně objem prosázených peněz roste. Podle odborníků je za tím zejména masivní přesun hazardu do on-line prostředí. „To generuje i daleko více nových hráčů,“ soudí šéf Gamblingové ambulance při organizaci Sananim Marcel Ambrož.

Na aktuální vývoj reagovala novela zákona o hazardu, která přinesla některá nová regulatorní opatření pro tuto oblast platná od počátku roku. Včetně například snížení nejvyšší možné sázky do jedné on-line technické hry z dosavadního jednoho tisíce korun na pětistovku.

Pokud jde o nutnost být zákonně zapsán do rejstříku (z hazardu) vyloučených osob nebo možnosti být do něj zapsán na dobu jednoho roku dobrovolně, tak takových případů bylo k 30. říjnu celkem 208 tisíc. Od července je také možnost využít jen krátkodobé dobrovolné vyloučení ze hry na 48 hodin. Tento takzvaný panic button podle dat ministerstva do konce října využilo přes třicet tisíc lidí.

Loni Češi vložili do hazardních her s vidinou peněz navíc 873 miliard, na výhrách se vrátilo 814 miliard, celková prohra tak činila 59 miliard korun. Na dani z hazardu stát vybral 18 miliard. Nejpopulárnější oblastí hazardu byla loni technická hra (56 procent příjmů odvětví), následovaná kurzovými sázkami (21 procent) a loteriemi (17 procent), zbytek připadl na takzvanou živou hru (šest procent).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 18 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.